Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
class Validator { public static function notEmpty($mValue){ if(!isset($mValue)){ return false; } else if(is_null($mValue)){ return false; } else if (is_integer($mValue)){ return true; } else if (is_object($mValue)){ return true; } else if(is_string($mValue)){ return strlen($mValue) != 0; } else if(is_array($mValue)){ return sizeof($mValue) > 0; } } }Tato metoda dost zpřehlednila kód. Bohužel se ale volá během requestu mnohokrát a to něco stojí. Pokud test implementuju jako normální funkci, je to jen nepatrně rychlejší. Pokud však tělo metody zapíšu do kódu rovnou jako výraz, je to mnohem rychlejší. Jednoduchý test volající validaci 1000x ukázal:
Checked 1000x via Validator method in 3.41 ms Checked 1000x via inline expression in 0.19 msTo mne vede myšlence, zda neexistuje v php něco jako makra v C? Tj. abych měl validační kód na jednom místě a přitom aby odpadla režije s voláním metody? Díky za případné náměty!
To mne vede myšlence, zda neexistuje v php něco jako makra v C?Když bude nejhůř, můžeš na zdrojáky vždycky pustit
cpp
(nebo jakýkoli jiný preprocesor nebo makroprocesor nebo obecně šablonovací systém, whatever).
if (!empty($mValue)) { ... }nebo
if ($mValue !== null) { ... }Jak vypadá ten kód okolo?
Považuju současně za dobré mít kontroly na jednom místě - moje pojetí neprázdnosti je pak na onom místě zřetelně vyjádřené a platí pro celou aplikaci - stačí se podívat na onu metodu. Pokud bych pomíněně kontroloval přímo v kódu s ohledem na typ, zanese se užitečný kód balastem, který nesouvisí přímo s aplikační logikou a tím utrpí čitelnost.Kontrola přece patří k objektu, do kterého se daná hodnota ukládá. Dál se pracuje už jen s naplněnými objekty, resp. jejich gettery. Tím se hlavní kód zjednoduší na minimum a zpřehlední.
$x !== null
napsat !empty($a)
.
Btw, ty dvě rovnítka tam nejsou omylem.
$_GET[nick]
ve skrytém poli), jiné mohou být prázdné (např. $_GET[state]
u neamerického státu) a jiné je třeba nutné před uložením do objektu otestovat na přítomnost v databázi. Nejsou to řetězce, ale nick
, state
a např. username
. A každý z nich se testuje jinak.
""
vs. null
.
# Checked via static Validator::notEmpty() in 1.84 ms # Checked via inline expression in 0.30 ms # Checked via normal function in 1.64 ms # Checked via object->notEmpty() in 1.87 ms
U dynamicky nebo slabě typovaných jazyků si s typem jist nemusím být. Takže to je otázka přístupu.Pokud testuji například číslo domu v adrese a očekávám řetězec, tak budu testovat a ukládat řetězec. Nebudu se snažit ho převádět na číslo, i když ve většině případů to číslo bude. Takže vždycky vím, jakého typu ta uložená proměnná bude. Nebo mi to může být jedno a uložím to co přijde. Záleží na požadavcích na aplikaci. Pokud naopak očekávám číslo a někdo mi tam narve string, mám podle požadavku na aplikaci na výběr, zda se pokusím ten string převést na číslo nebo ten string odmítnu. Vždy záleží na konkrétním případě vstupní hodnoty, zda budu tvrdě kontrolovat přesnost vstupů, zda se vstupní data pokusím normalizovat nebo mi to bude jedno. Testovat všechny vstupy postupně jedním univerzálním nástrojem je IMHO blbost a aplikace na to doplatí výkonem. Mám na mysli testování po jednom. Výkonově přijatelnou variantou by mohlo být testování všech vstupů jednou třídou, která by všechny ošetřené hodnoty poskytla buď ve formě objektu, anebo třeba ve formě asociativního pole. Objekt se mi však jeví jako lepší, neboť umožňuje vytváření i jiných než primitivních getterů. Jsem prostě zaujatý proti primitivním jednořádkovým getterům a setterům. A nestydím se za to. Jsem zastáncem toho, že setter si musí umět sám ošetřit vstupy a nesmí očekávat, že to za něj udělá někdo předtím. Tím pro mne uvedené statické validátory postrádají na významu.
Uvedené měření mi vlastně dokázalo, jak nesmyslné je objektové programování s jednořádkovými gettery a settery. Výsledné aplikace jsou pak líné, protože proměnné jsou testovány ještě před uložením do objektu a to znamená další režii a znepřehlednění kódu.Objektové programování nemá být rychlejší než assembler, ale má zpřehlednit program pro programátory. Rozvinutí jednořádkových getterů a setterů je jedna ze základních optimalizací, které může dělat kompilátor. Jinak dotaz je ukázkovým příkladem předčasné optimalizace. Ztráta výkonu spojená s voláním jednořádkových funkcí bude nejspíš o několik řádů menší, než ztráta výkonu spojená s typickým nasazením PHP – zpracování zdrojového kódu pro každý požadavek, chybějící optimalizace překladače a běhového prostředí, neexistující kontext aplikace, který by umožnil kešovat data rovnou v paměti procesu atd. Pokud je tedy pro aplikaci zdržení voláním funkce kritické, zvážil bych spíš změnu běhového prostředí aplikace, která by přinesla řádově větší zlepšení výkonu.
Je hodně podivné proměnnou testovat na číslo, řetězec a objekt zároveňJenže to je právě dáno tím, že to není objektové. Pokud by bylo, tak každý typ, kde je to zapotřebí, má svou validační metodu (resp. více), a ta se prostě zavolá. Tohle je prostě pokus o makro/šablonu v jazyce, který nic takového nemá.
Jinak dotaz je ukázkovým příkladem předčasné optimalizace. Ztráta výkonu spojená s voláním jednořádkových funkcí bude nejspíš o několik řádů menší, než ztráta výkonu spojená s typickým nasazením PHP – zpracování zdrojového kódu pro každý požadavek, chybějící optimalizace překladače a běhového prostředíAno. Proto vidím šanci v makrech nebo JIT optimalizaci. Pokud nic funčního v PHP zatím není, kašlu na to protože ta pomalost není kritická.
Jenže to je právě dáno tím, že to není objektové. Pokud by bylo, tak každý typ, kde je to zapotřebí, má svou validační metodu (resp. více), a ta se prostě zavolá. Tohle je prostě pokus o makro/šablonu v jazyce, který nic takového nemá.Ano, souhlasím.
Tiskni
Sdílej: