Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Rozšiřuji aplikaci, která by potřebovala přístup k uživatelským heslům. Ve stručnosti: pro cca několik desítek uživatelů provádí služba pravidelné připojování do nastavených systémů a něco nastavuje. Nyní se lidé musí přihlásit do webového rozhraní té aplikace a nastavování provádět "manuálně", protože v databázi ukládám jen hashe a jsem odpůrcem uklání hesel v db. V praxi to ale znamená množství problémů.
Proto potřebuji ukládat v databázi nějak bezpečně hesla. Napadlo mě alespoň zvýšit úroveň zabezpečení šifrováním hesel nějakým klíčem, který by nebyl uložený v databázi => pokud někdo jen ukradne data z databáze a nehackne příp. celý systém, pak nemá rovnou plaintexty.
Co si myslíte o tomto přístupu a obecně o ukládání hesel v databázi? Obecně mi to jde proti srsti, ale ta aplikace stejně potřebuje nějak komunikovat s těmi systémy, jen s těmi hashi v db by příp. útočním musel chvíli poslouchat a ne jen ukrást všechna data.
Jde o přístup do databází a ukládání či spíše hlavně čtení nějakých historií a statistik. K těm je potřeba právě to heslo. A ano, lze to zabezpečit tak, že případné hacknutí systému nedovolí zničit cílová data, ale jde hlavně o to, že lidé si prostě dávají stejné heslo všude - v práci i doma. Proto to heslo chci nějak šifrovat, ale bohužel ho skutečně potřebuji znát.
Ještě mě napadl jeden způsob šifrování. Mít program, kterému bych při spouštění zadal manuálně heslo a z mé aplikace bych mu jen posílal data k šifrování/dešifrování. Takže klíč k dešifrování dat by byl jen v RAM.
Nepouzivat pro prihlaseni k tem systemum heslo uzivatele, ale jen vygenerovany hashBezpečnost systému nezávisí na tom, kolikrát při jeho popisu použijete slovo "hash". Asi jste nemyslel hash, ale náhodně vygenerované heslo, ne?
Tiskni Sdílej: