Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.3 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 14.4 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.5.0. S kódovým názvem Variegata (husice rajská). Přináší řadu vylepšení, včetně nového ergonomičtějšího CLI klienta nebo podporu pro typ VARIANT a vestavěný typ GEOMETRY.
V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
ja len jednu vec nechapem preco stale pocujem a citam vetu takejto konstrukcie:
"pouzivam Ubuntu / Mandrivu" a chcel by som "nieco viac unixovejsie" :)
skor by som to zmenil tuto vetu na :
"chcel by som nieco kde sa nebudem moct spoliehat na predpripravene moznnosti a budem musiet aj sam nastavit to a to aby mi system fungoval"
ak by bola otazka takto tak odporucam ARCH ak ma clovek rychli net alebo Debian ak ma rad instalaciu z DVD pri debian netinstall/bussines cd..
taktiez su tu distribucie ako Gentoo alebo / Lunar ci SourceMage ktore cakaju len na vas.
co sa tyka BSD tak zalezi co clovek chce ci chce BSDckove Ubuntu == PCBSD
alebo chce hlbsie riesenie ako vpripade OpenBSD ktore je vhodne aj nadesktop ak ma clovek intel grafiku, ktore maju lepsiu podporu nez v linuxe ...
, ale (pro mě) klíčová funkcionalita bohužel nefunguje
.
Testováno na Intel Core i3, 4GB paměti a 4HDD.
Za jinaci solaris si uz potom musis zaplatit...Solaris je pro nekomercni pouziti a testovani porad zadarmo.
Illumos a OpenIndiana jsou zadarmo (bez dalších přívlastků).
To není pravda. Illumos a OpenIndiana jsou existující a funkční projekty, které navíc přitáhly spoustu bývalých elitních vývojářů ze Sun/Oracle. A taková Nexenta je už dlouho osvědčené řešení, i když mírně komerčnějšího charakteru.
FreeBSD. OpenBSD je fosilie s „giant locked“ kernelem, která je údajně bezpečná, ale ve skutečnosti nic převratného, co by stálo za vyzkoušení, neumí. Ani v oblasti zabezpečení, ani jako server, ani jako desktop. Nepodporuje ZFS, zatímco FreeBSD ano. Používám OpenBSD (nedobrovolně!) poměrně často a musím říct, že pro desktopové použití bych takový systém nedoporučoval.
K vyzkoušení nelinuxových UNIX-like systémů bych doporučil spíš následníky OpenSolarisu (Illumos, OpenIndiana). Drivery Intel i NVidia jsou tam samozřejmě k dispozici. Kancelářské i multimediální dovednosti tam nebudou problém. Giant Lock tam člověk nepotká, zatímco RBAC a ZFS ano.
Pouzivam jako desktop zcela bez problemu, ale otazka je co je pro koho desktop a zcela jiste to neni neco ve stylu Ubuntu.
Koho zajima vyuka Unixu, tak k tomu se nejblize dostane prave pres OpenBSD. I kvuli jednoduchosti je to dobry zacatek pro uceni. Naslednici OpenSolarisu jsou porad jen OpenSolaris, ktery uz je pekne stary a bez aktualizaci a nic noveho zatim neni. Pokud clovek nepocita Solaris Express, ktery je pro realne pouziti k nicemu diky cenam. Vrchol kancelare tam je tak OpenOffice a ostatni dovednosti jiste problem nejsou po par hodinach/dnech kompilaci (fakt idealni pro zacatecnika) diky zadnym nebo chabe velkym repozitarum.\
Pozustatky Giant lock jsou jeste i na ruznych mistech v Linuxu, tak tim bych zrovna neargumentoval ohledne toho jestli neco pro nebo ne
Taky jsem zjistil, ze Hammer FS z DragonFlyBSD je v mnoha ohledech lepsi nez ZFS a u samotneho ZFS jsem ted hodne opatrny ohledne licence a pouziti, protoze Oracle preci jen neni takovy lidumil jako byl v nekterych smerech Sun. Nehlede na to, ze doted pro ZFS neexistuje program pro zachranu dat z poskozeneho filesystemu (muzete rict, ze to se s ZFS nestava, ale tim se ukaze jake tak asi mate zkusenosti prakticke s ZFS v opravdu realnem nasazeni). Jiste je tady zdb, ale jaksi dokumentace pokulhava a je to vicemene pro interni lidi z Oracle a firmy napojene na Oracle zachranu dat nabizi, ale v tak silenych cenach, ze to je az neuveritelne.
Dobrý den.
V čem konkrétně je dle Vašeho, zřejmě dost subjektivního, názoru lepší HammerFS ? Nějaké odkazy, atd..
ZFS, který používá Solaris/OpenSolaris/OpenIndiana atd. a v omezené míře (o dost starší verzi) i FreeBSD, je v současnosti zcela jistě nejlepší FS a konkurovat mu může pouze BtrFS. A jak řekl klasik "Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat."
S pozdravem Marek
+1
ZFS .... dobra ptakovina ... a je se treba podivat i na HammerFS aby ste vedel co pisete
Netvrdím, že HammerFS je špatný FS, to zcela jistě ne. Má některé zajímavé "fičury" a IMHO je již ve stadiu, kdy je reálně použitelný, ale abych Vám odpověděl po Vašem způsobu: Je se treba podivat i na ZFS aby jste vědel co píšete......
Hlavně nechci vyvolat nějaké flame.
S pozdravem Marek
+1 , zfs .. hlavni nevyhoda je licence ( pro ty co maji Lin , atd..) , Paradoxne BTRFS a ZFS je v tuto chvili dilo stejne firmy :)
Na jasný dotaz, co přesně má HammerFS tak důležitého, že je „lepší“ než ZFS, jste ale neodpověděl. Kdo umí Googlit, ten několik slibů najde. Nicméně otázka je, které z těchto funkcí jsou pouhé plány, které jsou opravdu dostupné a (co je nejdůležitější) které se v praxi používají.
Vše, co umí ZFS, se používá už léta v praxi v ostrém nasazení. Tohle se o zatím HammerFS říct nedá. Nikdo nepochybuje o tom, že je to nadějný projekt se smělými plány, ale srovnávat ho se ZFS zatím příliš nelze.
Já vím velmi dobře, o čem OpenBSD je. Ale raději to sem nenapíšu, protože nemám důvod ani potřebu vyvolat flame.
Na mém osmiprocesorovém notebooku a podobném desktopu (Core i7 v obou případech) nemá giant-locked kernel co pohledávat. V tom byla moje jediná pointa. A o strojích v serverovně, které mají dva Xeony, tedy 16 až 32 virtuálních procesorů, snad ani nemá smysl se zmiňovat.
Výuku UNIXu na OpenBSD jsem absolvoval v roli studenta i v roli učitele (MFF UK). V obou případech to bylo utrpení, které má s dnešním UNIXem poměrně málo společného.
Nějak se otevřeně chlubíte tím, že neznáte následníky OpenSolarisu. Já používám Illumos. Nexenta nebo OpenIndiana jsou další pojmy, které by stálo za úvahu zadat do Googlu, než začnete vykřikovat „nic nového zatím není“. Prostě nemáte pravdu. Výroky o údajné zastaralosti hraničí s FUDem. Nesmysly o hodinách kompilací vypovídají o tom, že jste ten systém pravděpodobně nikdy neviděl.
Já na Linuxu žádný giant lock nemám. Máte-li kernel 2.6.37 a novější a nemáte-li žádné staré exotické ovladače, giant lock tam nemáte. Kromě toho, pozůstatky giant locku nejsou (přesněji řečeno nebyly) totéž co kompletně giant-locked kernel, víme?
O DragonFlyBSD tu nebyla řeč. To je zajímavý a v mnoha směrech obdivuhodný systém, který rozhodně stojí za zkoušku a byl by jistě solidní náhradou za OpenBSD při výuce. Clustering, který implementuje, se už notnou dobu chystám vyzkoušet.
muzete rict, ze to se s ZFS nestava, ale tim se ukaze jake tak asi mate zkusenosti prakticke s ZFS v opravdu realnem nasazeni
Vy máte nějaký přehled o zkušenostech ostatních lidí? Nebo máte je naléhavou potřebu někomu vysvětlit, že ZFS lze nenávratně poškodit úplně stejně jako každý jiný filesystém? Když nic jiného, můžete si napsat program, který otevře bloková zařízení se ZFS a přepíše všechna ZFS metadata něčím z /dev/urandom. Ale co přesně tohle dokazuje? V podstatě nic. A mimochodem, jak se s výše popsanou situací vyrovná Hammer, Btrfs, NTFS, Ext4, Reiser4...? Úplně stejně, tedy nijak. Prostě jsou situace, které žádný filesystém nemůže ustát.
Tvrzení, že Hammer je v některých ohledech lepší než ZFS, je takový folklor. Možná je FAT12 v některých ohledech lepší než ZFS.
Jenže v celkovém průměru to srovnání dopadne výrazně jinak. Až bude Hammer tak důkladně vyzkoušený v produkčním nasazení jako ZFS a až bude umět aspoň rozumnou podmnožinu toho, co umí ZFS, pak se dá tvrdit, že těch několik věcí, které má navíc, stojí za úvahu. Do té doby je to yet another experimentální filesystém.
Než začnete vykřikovat, že ZFS nemá to či ono, je potřeba se zamyslet, s čím ZFS srovnáváte. Na ZFS mailing listech najdete například zprávu o jednom vážném incidentu se ZFS, který vedl ke ztrátě dat. Ten ovšem nastal na domácím amatérsky sestaveném diskovém poli s nejlevnějšími disky, které předstírají flush — tedy v konfiguraci, ve které žádný filesystém nedovede se stoprocentní jistotou ustát výpadek proudu spojený se selháním některého z disků. A něco takového se tam stalo. Takže se znova ptám: Který filesystém by tohle ustál? Podle mě žádný. Může mít sebelepší fsck, nicméně ve chvíli, kdy nějaká klíčová data nelze dohledat, si je žádný fsck nedomyslí. Z tohoto hlediska je pak jedno, jestli je fsck userspace utilita nebo součást kernelu (jako u ZFS).
argument jak noha! proc tedy? to ze nejaka aplikace jede na linuxu neznamena ze je aplikace OK, na OpenBSD se objevi spoustu chyb, mimojine diky malloc.Výuku UNIXu na OpenBSD jsem absolvoval v roli studenta i v roli učitele (MFF UK). V obou případech to bylo utrpení, které má s dnešním UNIXem poměrně málo společného.
Na debuggování aplikací pomocí alternativních alokátorů paměti se naprosto skvěle hodí Solaris a jeho následníci. Na to nepotřebuju OpenBSD s giant-locked kernelem, ve kterém se zase kvůli giant locku neprojeví spousta synchronizačních problémů, které Linux nebo Solaris odhalí ihned.
Kromě toho administrace UNIXu (bavíme-li se o tomto konkrétním tématu) nesouvisí ani trochu s programováním nebo s debuggováním správy paměti. V tomto předmětu se na kód v C (ani v jiném jazyce nižším než shell) nesahá.
U administrace UNIXu je spíš důležité, zda se nesesype kernel při každém druhém pokusu o konfiguraci CARP. (U OpenBSD ano.) Taktéž je důležité, aby ten systém bez problémů a ihned podporoval 6to4. OpenBSD ho naschvál neumí skoro vůbec. Dále je dobré mít solidní podporu současného NFS. Další minus pro OpenBSD. Systém pro výuku administrace UNIXu by měl být skutečně zabezpečený (například na Solarisu je vždy RBAC) a nikoliv pouze rádoby bezpečný jako OpenBSD.
OpenBSD je systém, který si stále na něco hraje. Hraje si na dobré zabezpečení, hraje si na spolehlivost... Ale v praxi u něj ani jednu z těchto kvalit nepozoruji. Škálovatelnost kernelu (síťových služeb, filesystému, ...) je nulová a uživatel může být rád, že to vůbec podporuje SMP (pouze pro uživatelský prostor, pochopitelně). Ten systém má přístup „one size fits all“. To by mohlo fungovat jedině tehdy, kdyby ta size byla pořádně velká. Což ale není případ OpenBSD.
A ubuntu neni unixovy system?
ZFS .... dobra ptakovinaa zaroven sa dokazete spytat taku kravinu ? p.s. zasadne vo forach tykam, ale toto je taka velka blbost, ze si to zasluzi vykanie.
Tiskni
Sdílej: