Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Co je to zdrojový kód, co je to programovací jazyk, a jakým způsobem se zpracovávají.
V minulém díle jsme nakousli problematiku statických a dynamických typových systémů. V dnešním díle si ukážeme podrobnější srovnání možností obou přístupů. Na stranu staticky typovaných se postaví C++ a Java, na druhou stranu Python.
Sémantika je trochu tajuplný pojem, přesto je při překladu velice důležitá. Syntaxe, kterou jsme se zabývali do minulého dílu, definovala, jak bude program vypadat. Sémantika určuje, co to vlastně znamená. S ní úzce souvisí i problematika typů. Na startovní čáru se nám tak postavily jazyky Smalltalk, Python, Javascript, Pascal, trocha Basicu, něco v PHP nebo PL/SQL a v shellu a v neposlední řadě C++ a Java.
Implementace syntaktického analyzátoru není příliš snadná záležitost a konstrukce parsovací tabulky jakbysmet. Proto si představíme dva programy pro generování syntaktických analyzátorů.
V předcházejícím díle jsme se seznámili s lexikální analýzou. Ovšem lexikální analyzátory pracují na úrovni jednotlivých lexémů v jazyce. V dnešním díle postoupíme o krok dál a budeme se zabývat gramatikami a parsery.
Přesuneme se od regulárních výrazů trochu blíže k překladačům. Tématem dnešního dílu budou základy analýzy zdrojového kódu. Navíc přinese ještě méně teorie a více praxe než předchozí díl. Dnešním oblíbeným programovacím jazykem je C.
Jak jsme si ukázali v minulém díle, regulární jazyk je věta generovaná gramatikou typu 3 podle Chomského klasifikace gramatik — gramatikou regulární. V dnešním díle si poodhalíme tajemství těchto mocných nástrojů. Rozdílem oproti minulému dílu bude méně teorie a více praxe.
Zdrojový kód je ve světě Open Source (respektive Free Software) velice častým a důležitým pojmem. Tento server se problematikou F/OSS zabývá, a proto není od věci si vysvětlit, co to vlastně zdrojový kód je, co je to programovací jazyk, a jakým způsobem se zpracovává. Upozorňuji, že dnešní díl si užijí především ti, kteří se nebojí matematiky.
Tiskni
Sdílej: