OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
A proč by abeceda (přirozeného jazyka) musela být univerzální? Jak může abeceda být jakkoliv univerzální? Nota bene prý z nějaké „podstaty“?Protože něco jako "abeceda jazyka" neexistuje. Existují různé abecedy, kterými se zapisují různé jazyky. Abeceda jako způsob označování jednotlivých hlásek či skupin hlásek, na která se dají rozložit jednotlivá slova, je univerzální proto, že vůbec není podstatné, jaký jazyk nějakou abecedou zapíšete. Ostatně většina nynějších kulturních jazyků používá více či méně upravenou tutéž abecedu (latinka, azbuka, řecké písmo, hebrejské, arabské, syrské písmo...), pouze v různém stádiu vývoje, a dá se poměrně dobře vystopovat, jak se nynější rozdílné znaky vyvíjely jeden z druhého. Japonská abeceda vznikla zase podobně zjednodušením čínských znaků, ale i tak je univerzální, protože na rozdíl od čínských logogramů se řídí výše popsaným principem abecedy, přiřazení znaků jednotlivým (nebo několika) hláskám, díky čemuž se dá japonskou abecedou psát i čeština, ostatně fonetické přepisy jmen či názvů v každém jazyce tuto univerzálnost abecedy dokazují názorně.
Myslím, že to bude nepochopení...existence grafémů je naprosto nepodstatná pro fakt, že slova jazyka (přirozeného i umělého) nejsou atomická, a to je IMO základní fakt, který se Michal snažil sdělit.A vidíte, já bych v tom viděl rozdíl mezi formálním a přirozeným (normálním) jazykem, že totiž přirozený jazyk můžeme zapsat abecedou teprve díky jeho (umělé) formalizaci (protipříklad viz čínština), zatímco autor od začátku aplikuje vlastnosti jazyků formálních i na přirozené (viz jeho zmínka o japonštině), s čímž si dovolím nesouhlasit (viz mou první reakci). Základem formálních jazyků tak může být "abeceda", jak píše autor, ale k přirozenému jazyku bylo naopak nutné "abecedu" (neboli vaši atomizaci) teprve vynalézt, což pak těžko označit jako jeho základ, díky němuž tento přirozený jazyk existuje (rozhodně přirozený jazyk nevzniká tak, že bychom skládali dohromady definovanou "abecedu" a tu teprve pak spojovali ve slova a věty, cesta je spíše opačná, od vět ke slovům a pak k jednotlivým hláskám či znakům abecedy). Proto mi tento úvod nepřijde jako vydařený a určitě by stál za upřesnění.
Tak, tak. Ona je abeceda k přirozenému jazyku něco jako přírodní zákon k přírodě. Model, který nám to umožní nějak uchopit, ale dost těžko to lze zaměňovat.Tak tak co? Reagujete na otázku: "Znamená to tedy, že morfémy bez formalizace v jazyku jako strukturální jev neexistují?" Odpověď tedy zní "ano, existují" nebo "ano, neexistují"? ;) Pokud definujete "abecedu" jako "jistou množinu znaků specifickou pro daný jazyk" (což není abeceda v běžném významu), proč používáte pojem "abeceda"? Jinými slovy, proč aplikujete na přirozený jazyk pojem jazyka formálního? Abeceda (přirazení značek abstrahizovaným hláskám, tedy poloze a činnosti mluvidel) se k přirozenému jazyku se právě rozhodně nemá jako přírodní zákon k přírodě. Protože abeceda nám vůbec neumožňuje přirozený jazyk pochopit (nemyslel jste gramatiku?). Je úplně lhostejné, jakou abecedou nějaký jazyk zapíšete, stále to bude tentýž jazyk.
Ostatně dobře je to vidět na tom, když zkusíte "českou latinkou" přečíst anglický text. Budete obtížně hledat angličana, který by Vám rozumněl.Maximálně bych mohl zkusit "českou latinkou" anglický text zapsat. Když ho přečtu (dekóduji znaky přiřazené určitým hláskám), bude to stále navzdory zápisu (podle vás) jinou abecedou anglický text, kterému každý Angličan bez problémů porozumí. Du jú andersténd? A vezmete-li si abecedu očištěnou od nánosů historie, tedy nějakou abecedu používanou k fonetickým přepisům jako je třeba fonetická abeceda IPA a naučíte-li se jí, můžete její pomocí zapsat text v jakémkoliv jazyce a když ho přečtete, bude vám jakýkoliv mluvčí jazyka rozumět, aniž byste použil něco, co odvážně nazýváte "množinou znaků specifickou pro daný jazyk". Na tom je naopak dobře vidět, co to znamená, že abeceda je univerzální.
Znamená to tedy, že morfémy bez formalizace v jazyku jako strukturální jev neexistují?Ne, znamená to, "že totiž přirozený jazyk můžeme zapsat abecedou teprve díky jeho (umělé) formalizaci". Což je obráceně než v jazyce formálním. Pokud vím, je řeč o abecedě, což je něco jiného než morfologie jazyka (a což jsem já ve svém příspěvku na rozdíl od vás definoval). Pokud si myslíte, že abeceda a morfémy jazyka jsou jedno a totéž, máte to říct, protože to vůbec není samozřejmost. A když je tedy řeč o morfémech jazyka, tak ty se neskládají z "abecedy" (znaků), ale naopak je lze zpátky vystopovat k původním lexémům. Znaky nejsou to, z čeho skládáme slova, naopak, slova (nebo chcete-li i vaše morfémy) díky abstrakci jednotlivých zvuků neboli hlásek (neboť jednotlivé hlásky nenesou žádný význam) můžeme na hlásky rozkládat. A ty teprve pak abecedou zaznamenat a je úplně lhostejné, jakou konkrétní podobou abecedy, neboť z abecedy se jazyk neskládá. Tím pádem nelze souhlasit s větami autora, pokud by je chtěl aplikovat na přirozený jazyk: Základem takového jazyka je abeceda [=jsou písmenka], což je jistá množina znaků [=písmenek] specifická pro daný jazyk. Ze znaků abecedy [=písmenek] jsou tvořena slova (pochopitelně neuvažujeme pro nás exotické jazyky typu japonštiny). Ty dále spojujeme do vět a to za pomoci gramatických pravidel. Základem jazyka nejsou písmenka, ani nejsou písmenka specifická pro nějaký jazyk, ani nejsou z písmenek tvořena slova. Pokud to vidíte jinak, např. že autor používá slovo "abeceda" nikoliv v běžném významu (čemuž ovšem odporuje jeho výslovná definice), např. metaforicky ve smyslu "abeceda lásky, abeceda linuxu" nebo snad dokonce "abeceda = souhrn morfémů", napište to. Klást jakoby významné otázky s podtextem, že polemizují s tím, co jsem napsal (a přitom se týkají něčeho úplně jiného), je velice jednoduchá strategie, jak diskusi zavést do slepé uličky.
Taky bych o tom mohl tak uvažovat, ale to bych pak rovnou mohl celou lingvistiku zahodit jako snahu násilně pasovat logiku na něco „tak krásně neformálně přírodního“...Samozřejmě můžete uvažovat třeba o růžových slonech... ale jak to souvisí s tématem diskuse (viz výše), budete muset osvětlit dříve, než bude možné na vaše úvahy nějak reagovat ;)
„Pokud to vidíte jinak, např. že autor používá slovo "abeceda" nikoliv v běžném významu (čemuž ovšem odporuje jeho výslovná definice), např. metaforicky ve smyslu "abeceda lásky, abeceda linuxu" nebo snad dokonce "abeceda = souhrn morfémů", napište to.“Que? Vždyť jsem se to o kus výše snažil sdělit a ještě jsem poukázal na teorii informace, kde prostě jiný termín pro atomické symboly zprávy není. Nebo o něm aspoň nevím.
Základem formálních jazyků tak může být "abeceda", jak píše autor, ale k přirozenému jazyku bylo naopak nutné "abecedu" (neboli vaši atomizaci) teprve vynalézt, což pak těžko označit jako jeho základ, díky němuž tento přirozený jazyk existuje (rozhodně přirozený jazyk nevzniká tak, že bychom skládali dohromady definovanou "abecedu" a tu teprve pak spojovali ve slova a věty, cesta je spíše opačná, od vět ke slovům a pak k jednotlivým hláskám či znakům abecedy).Jenže právě tohle je to, co tvrdí Chomsky, tedy, že i přirozené jazyky jsou tvořeny stejně jako formální jazyky svou abecedou a celým tímhle aparátem kolem. Jen je potřeba si uvědomit, že on netvrdí, že tou abecedou je abeceda písemného zápisu, ale určité myšlenkové elementy v mozku rodilého mluvčího. Tedy základem přirozeného jazykou je abeceda přirozených jazykových znaků a základem formálního jazyka je formální abeceda psaná. Na druhou stranu je fakt, že Chomskému například většina psychologů nemůže přijít na jméno a podobně. Otázkou je, jestli to nepramení právě z toho nepochopení, že abecedou u přirozených jazyků není písemná abeceda.
Existují dvě skupiny objektových programátorů: Smalltalkeři, a ti, kteří to ještě nepochopili.Není to tak, že existuje jen jedna skupina? Smalltalkeři? :-P
Mám přidat, nebo raději ubrat?tempo je docela silene, ale aspon to neni nudne a rozvlacne. co zaradit vic prikladu?
Slovo, jehož délka je nulová, značíme e a pozitivní iterace tento znak neobsahuje
myslim, ze to nie je celkom presne. Ak Σ neobsahuje \E(epsilon-prazdne slovo) potom pozitivna iteracia tento znak neobsahuje. Ak vsak Σ obsahuje \E potom ho obsahuje ak pozitivna iteracia...aspon dufam, ze je to tak :)
Tiskni Sdílej: