Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
V téměř každé linuxové distribuci je možné najít v nabídce balíčků program TeX. Je to letitý interpretr, který čte texty dokumentů, rozumí poměrně neobvyklému jazyku na řízení sazby a vytváří typografické výstupy ve formátu PDF (dříve byl používán formát DVI). Cílem tohoto seriálu je seznámit čtenáře s rozsáhlými možnostmi tohoto programu.
Seriál o TeXu uzavřu povídáním o nepatrnostech. Typografie ctí několik zásad, mezi které patří především zásada nepřekážet mezi informací a čtenářem, tedy jinými slovy čtenáře nerušit. Součástí toho je také respektování starých tradic. Dá se říci, že typografie je na této úrovni dobře udělaná, pokud si jí čtenář nevšimne. Zmíním tedy především takové nepatrnosti, které nejlépe vypadají, když nejsou vidět.
Jsou případy, kdy je účelné k vytvoření sazby kromě TeXu zapojit další program, který s TeXem spolupracuje. V tomto díle seriálu si ukážeme typické případy takové kooperace, zejména zmíníme tvorbu rejstříku a seznamu literatury.
Matematici po staletí využívají plochu papíru k zaznamenání svých abstraktních myšlenek daleko kreativněji, než poskytuje běžná textová sazba: používají větší množství abeced, velikostí, značné množství speciálních značek. Vzájemné umístění znaků na papíře není vždy jen na jediném řádku. Sazárny účtovaly matematickou sazbu podle centimetru čtverečního (na rozdíl od počtu znaků v textu) a tato sazba byla drahá. Na památku toho ji ve zdrojovém textu TeXu vyznačujeme pomocí dolarů.
Dnes si ukážeme základní vlastnosti boxů v TeXu. Práce s boxy je v závěru ilustrována příkladem, ve kterém programátor maker navrhuje design jedné složitější stránky knihy.
Rámcově si ukážeme, jak TeX sestavuje sazbu do řádků a stránek. Popis algoritmů v tomto článku si klade za cíl nabídnout čtenáři v krátkém textu celkový přehled bez nároku na přesnost. Další informace zájemce snadno dohledá například v TeXbooku naruby, kde je výklad dané problematiky rozprostřen na stovkách stránek a je přesný a úplný.
V minulém díle seriálu jsme si ukázali, že TeX se nebojí grafiky, dokonce naopak: pomocí TeXových maker lze grafiku řídit. Toto téma dnes uzavřeme podrobně komentovaným příkladem, kterým vytvoříme karetní hru Set. Příklad ilustruje nejen použití grafiky, ale také vnitřní fungování TeXu a práci s boxy a makry.
Sazba textu společně s grafikou vytvářejí jednotný vizuální celek. Je tedy
potřebné při tvorbě sazby mít pod kontrolou i tvorbu a umisťování
grafických prvků. O TeXu se můžete na mnoha místech dočíst, že grafiku svými
nástroji neřeší, že tento problém pouze postupuje prostřednictvím příkazu
\special tiskovým ovladačům. Je to pravda jen částečně a dnes si
o tom řekneme více.
V linuxových distribucích je TeX zpřístupněn nejčastěji prostřednictvím balíčku TeXlive. To je také název distribuce, tentokrát TeXové, která běží i pod dalšími operačními systémy a počítačovými architekturami. Ta zanechá po své instalaci na disku kupu rozličných souborů. Účelem tohoto dílu seriálu bude udělat v tom rámcový přehled. Principy popsané pro TeXlive platí víceméně i pro jiné TeXové distribuce.
Na konci 90. let ustoupily fonty generované Metafontem do pozadí a nejčastěji se i v TeXu používaly fonty Type1 (formát od Adobe). Vedle toho stály fonty formátu TrueType od Microsoftu, které ale měly pro obtahy implementovány jen kvadratické spliny na rozdíl od kubických a často byly postiženy nevhodnou implementací. DTP svět se jim tedy vyhýbal obloukem, případně před tiskem prováděl konverze, což fontům taky nepomohlo k lepší reputaci.
Stejně jako potřebujeme cihly pro stavbu baráku, neobejdeme se bez fontů při přípravě sazby. Můžeme použít cihly kvalitní i méně kvalitní a podle toho dopadne stavba. Můžeme taky použít cihly různých technologií, což ovlivní naše pohodlí při stavbě, ale nakonec to ve výsledku nemusí být vidět. O tom, jak přistupuje TeX ke svým „cihlám sazby“, si povíme v tomto a příštím díle seriálu.
Makrojazyk TeXu nabízí poměrně neobvyklý způsob programování. Předvedeme si základy tohoto jazyka na příkladu – generování jednoduchého HTML souboru. Toto řešení používám při pořizování textu seriálu o TeXu pro abclinuxu.cz. Nečekejte tedy univerzálnost, je to řešení na míru jedné konkrétní potřeby. Ovšem univerzální je nástroj, kterým to je udělané – makrojazyk TeXu.
U tak složitého systému, jakým je TeX, se občas bohužel stane, že ne vše funguje jak má. V takovém případě uživatelům asi nepostačí jen znalost autorského značkování a musejí se zanořit poněkud do hloubky mezi nánosy všeho možného, co přinesla dlouholetá historie TeXu. V tomto díle seriálu si ukážeme, jak TeX přistupoval a přistupuje ke kódování znaků textových fontů. Aspoň rámcový přehled v této problematice se jistě vyplatí.
Předvedeme jednoduchý a typický dokument s odkazy, poznámkami, generovaným obsahem, obrázkem, tabulkou a vzorcem vytvořený třemi způsoby: pomocí CSplainu+OPmac, pomocí XeLaTeXu a pomocí ConTeXtu. Kromě toho si mohou čtenáři tohoto dílu trochu zasoutěžit, ovšem ceny nejsou vypsány žádné.
Učiníme-li první procházku po TeXové distribuci, záhy narazíme na pojmy LaTeX, AMSTeX, eTeX, pdfTeX, encTeX, ConTeXt, LuaTeX, XeTeX, XeLaTeX a mnohé další. V krátkosti si tyto pojmy vysvětlíme.
V téměř každé linuxové distribuci je možné najít v nabídce balíčků program TeX. Je to letitý interpretr, který čte texty dokumentů, rozumí poměrně neobvyklému jazyku na řízení sazby a vytváří typografické výstupy ve formátu PDF (dříve byl používán formát DVI). Cílem tohoto seriálu je seznámit čtenáře s rozsáhlými možnostmi tohoto programu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz