Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Řešení dotazu:
Já mám pocit, že fillerový zásuvný modul je jen tenká skořápka pro zachycení správného MIME typu, která pak spouští samostatný filler. A ten když odesílá zprávu, tak si zcela nezávisle na webovém prohlížeči vytvoří vlastní spojení na server. Tudíž i s vlastní Cryptoki relací s čipovou kartou.
Ostatně opakované zadávání kódu ke klíči na kartě bývá považováno za bezpečnostní výhodu (každé jeho použití je autorizováno). Některé implementace PKCS#11 to tak dělají schválně, protože to některé vlády vyžadují. Takže by účetní možná uspokojila méně paranoidní karta/ovladač.
že nemůžete privátní klíč nejprve někde vytvořit a zazálohovat, a teprve pak jej nahrát do kryptografického prostředku
To jsem netvrdil.
Ten zbytek ale se skutečně tak vykládá. Zákon stanoví, že podrobnosti stanoví vyhláška. A vyhláška stanoví požadavky. On totiž ISDS tady není tak nějak sám od sebe, ale byl zaveden a legislativa jej definuje způsobem kontruktvním. Destruktivní způsob (zakazy a tak) se používá při omezování přirozených práv.
Kdyby vám nestačila vyhláška, ještě tu máme provozní řád ISDS, se kterým se musí každý uživatel řídit (třebaže má datovou schránku ze zákona ;) a tam se také hovoří, že technický prostředek lze použít k přihlášení, pokud splní technické požadavky uvedené ve
Vyhlášce a …
Vykládat zákony výrokou logikou nemůžete, tam se používá právnická logika.
(Mimochodem náš nový portál veřejné správy již neumožňuje trvalé odkazy na zákony. To je pokrok.)
(Mimochodem náš nový portál veřejné správy již neumožňuje trvalé odkazy na zákony. To je pokrok.)
Tak umí, ale na jiné adrese: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon?q=ČÍSLO. Bohužel to nezvládá jednotlivé paragrafy.
Tiskni Sdílej: