Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Dneska jsem si všiml "nové" ankety ohledně šifrování disků.
Používám sice šifrování, ale chtěl jsem přenést šifrování na z CPU disk, pořídil jsem si do notebooku (Dell Latitude E6430) FDE SED disk (OPAL standard, konkrétně Dellem dodávaný LITEONIT LCT-256M3S-41 7mm 256GB FDE), ale nenašel jsem žádný schopý nástroj, který by mi umožnil používání tohoto rozšíření. Nemáte někdo tip na nějaké (i komerční) řešení, které by fungovalo, aby notebook při startu požádal o heslo a tím "odemknul" disk a zamikání fungovalo i při Suspend to RAM. Když jsem to testoval pod Windows, tak tam fungoval nějaký ten Dell Data Protection | Encryption. Jako systém používám Fedoru.
Předem díky za tipy.
PS: Teoreticky prý stačí nastavit heslo pro disk v BIOSU (nemám ověřeno) to sice pak funguje při startu / rebootu (podle nastavení) ale ne při STR...
Tak popravdě, teď v tom mám ještě větší guláš než dříve, podle specifikace mám Hard Drive : 256GB Self Encrypting Mobility Solid State Drive Opal Standard Compliant co to tedy pro mě znamená?
Já jsem chtěl pod linuxem zrovoznit to co mi umožňuje ten Dell Data Protection, po instalaci a odpojení disku windows se při zapnutí systém ptal na heslo, případně na přihlášení čipovou kartou nebo otiskem, to funguje dobře (i bez windows). Problém ovšem byl s uspáváním a probouzením systému.
Ano, to je jasné, ale na druhou stranu, proč tedy nepoužívat obojí, pak můžete třeba provést secure erese disku v řádu milisekund, pouhou změnou klíče...To samozřejmě třeba takový LUKS umí taky.
HW šiforvání lze auditovat – otevřít futrál a přečíst plotny je operace která se běžně dělá při záchraně dat po hardwarové poruše.Ve skutečnosti musíš reverznout jak firmware, tak obslužný software (pokud ho to má), protože po přečtení ploten nezjistíš, jestli to šifruje konstantním klíčem a bez důkladnější kryptoanalýzy nepřijdeš třeba na kvalitu inicializačních vektorů nebo tak něco.
Jak dlouho by asi trvalo než by se na to přišlo?U těch flashdisků to trvalo pár let. A třeba u mobilních telefonů to trvalo od roku 1987 do roku 2003 (akademický útok) nebo 2009 (zveřejněna praktická implementace).
A velký firmy který tohle dodávají firemnímu segmentu si nemůžou dovolit takovou ostudu jako nějaký taiwanský bastlič pěticentových flashdisků.Verbatim, SanDisk nebo Kingston jsou bastliči? Pak nějak nevím, od koho kupovat hardware, aby to nebylo od bastliče…
A velký firmy který tohle dodávají firemnímu segmentu si nemůžou dovolit takovou ostudu jako nějaký taiwanský bastlič pěticentových flashdisků.To je pravda, velké firmy jako například HP, Cisco, SuperMicro, RuggedCom nebo NXP si nic takového nemůžou dovolit.
Ani za zlate prase si nevybavim nazev one alianceNSA?
Tiskni Sdílej: