Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
To, co autor prezentuje, není 3D desktop, ale pouze několik 2D desktopů v projekci na krychli.Navíc tyhle věci přinesl jako první OS X. První (ne)použitelné kompozitní tentononc pro X11 byl tuším až xcompmgr.
To, co autor prezentuje, není 3D desktop, ale pouze několik 2D desktopů v projekci na krychli. Hezké, ale to je tak vše. Skutečný (a opravdu inovativní) 3D desktop se nikdy nerozšířil.Tím skutečným 3D desktopem myslíš něco jako je Metisse nebo Compiz Fusion s Freewins a Input redirection nebo něco vychytanějšího (spojeného s nějaký 3D zobrazovacím zřízením)? PS.: Největší inovací, kterou OSS přineslo je jeho myšlenka.
Tím skutečným 3D desktopem myslíš něco jako je Metisse nebo Compiz Fusion s Freewins a Input redirection nebo něco vychytanějšího (spojeného s nějaký 3D zobrazovacím zřízením)?Systém, pro který není základním objektem okno, ale 3D objekt, jehož GUI knihovny implementují 3D widgety, který má podporu 3D vstupních zařízení, jehož výstupní zařízení, která nejsou nativně 3D, provádějí definovanou 2D projekci. Například 3Dwm dotáhl tuto ideu do funkčního stavu (architektura klient-server, kompatibilní vrstva pro hostování X aplikací v plochých obdélnících), ale upadl v zapomění.
Bohužel, dnes jde vývoj cestou omalovánek s 3D efekty.To mozna tak u tech parodii na featury z OS X, jejichz tvurci jeste nepochopili, ze to panove z Cupertina nevymysleli proto, aby se na to hezky koukalo (v prvni rade), ale aby to k necemy bylo...
nedovedu si takhle představit třeba textový editorDovedu. Okno textového editoru by tvořilo svitek (u textového procesoru knihu). Na hřbetu knihy byste ukázali, kam chcete v dokumentu skočit. Také by tam byly záložky. Vedle by byl pořadač s nápisem „Předlohy“, na každém šuplíku by bylo pole pro název a tlačítko „Hledat zde“. Nad pořadačem tlačítko „Hledat v tomto pořadači“. 3D vizualizace historie dokumentů by se dala dělat pomocí záplat, které by se vznášely nad místem, kam byly „vlepeny“. Drobným pohybem by se dala odkrýt stará verze daného místa, větším pohybem stará verze celého dokumentu. Po ukázání na červeně podtržený text by se nad ním začaly vznášet možné opravy. Otázka je, co z toho by opravdu urychlylo práci.
Takže to vůbec nemůžete srovnávat.
Tiskni
Sdílej: