Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Server diit.cz informuje, že AMD uvolnila dokumentaci k rozhraní X-Video Bitstream Acceleration (XvBA), které je přítomno v linuxových Catalystech a je cestou k přímé komunikaci s dekodérem videa v GPU AMD (UVD).
Tiskni
Sdílej:
1.3.2011 13:11
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
1.3.2011 14:03
Ravensun | skóre: 11
| blog: Ravensun's blog
| Praha
Vzhledem k tomu, v jak skvělém stavu (a jak rychle a aktivně se dále vyvíjí) je opensource ovladač radeon,Pokud si zrovna člověk nechce zahrát OpenArenu a něco vidět na monitoru... (no dobrá, co jsem hledal, bug je v mesa a ne v radeonu, ale i tak - počítá se celkový dojem)
Smrt binárním blobům!To možná jo, ale binární blob od nVidie funguje ze všech možností zdaleka nejlíp.
To možná jo, ale binární blob od nVidie funguje ze všech možností zdaleka nejlíp.+1. Že je největší výsměch nvidia, která má ovladač suveréně nejlepší (dlouhodobě), to mě dost pobavilo. Pokud se to teda nemyslelo jako satira na freetardismus nebo tak, v tom smyslu by to skutečně výsměch byl...
např. občasné záseky grafiky kdy nepomohlo nic jiného než tvrdý restart přes SysRqZa poslední rok ani omylem.
S AMD v kombinaci s opensource ovladači se mi tohle nikdy nestalo ... vše šlape naprosto bezproblémově (KMS, uspávání, ...)No vidíš, mě při uspávání počítač s OSS ovladači vytuhl tak jednou za tři dny. Prostě zhasl monitor a dál se nedělo nic - nešlo SysRq, nešlo to ani pingnout. (V jádře 2.6.37.1 už je to snad opravené, doufám.) Kvůli KMS a OpenGL jsem musel instalovat ovladač z gitu + spoustu věcí z experimental. Naštěstí to bylo pár commitů a dnů před stabilní verzí a fungovalo to i tak, ale rozhodně žádný komfort.
pro mě zcela dostatečná 3D akcelerace"Pro tebe" není moc objektivní měřítko. I když ti výkon OSS ovladačů stačí, nic to nemění na faktu, že ovladače od nVidie podávají vyšší.
Taky se musim radeon driveru zastat. Tedka pri fedora testu jsem s tim driverem provadel vsechno mozny (2 monitory, HDMI ...) a bezel hrave. Kez by se tak choval i intel na uz vazne hitoricky GMA950 v booku, ten driver uz ma bejt leta vyladenej ... a je PRISERNEJ!!!
1.3.2011 23:57
luta | skóre: 20
| blog: muj_blok
| Prostějov/Brno
a chodí ti suspend na 100% ? s externim fullHD jsem se vzdal s2ram..hibernace jakžtakž chodí ale ten suspend do ramek se mi jednou za x pokusu posere a to pak člověk zuří..
To možná jo, ale binární blob od nVidie funguje ze všech možností zdaleka nejlíp.To je dost silné tvrzení a mnozí s tebou nemusí souhlasit :). Třeba ti, co si kupují hardware aby ho mohli používat dokud bude fungovat (a ne dokud mu to firma na vybraných na vybraných OS v kombinaci s vybraným dalším HW umožní).
a dá se nainstalovat do Linuxu (je to ale výchozí volba na BSD)
pavel@sara:/lib/modules$ find . -name "*4236*" ./2.6.31-16-generic-pae/kernel/sound/isa/cs423x/snd-cs4236.koAle možná už to opravdu nechodí, samozřejmě nemám jak otestovat.
Třeba ti, co si kupují hardware aby ho mohli používat dokud bude fungovat (a ne dokud mu to firma na vybraných na vybraných OS v kombinaci s vybraným dalším HW umožní).S čímž u nVidie není problém. Viz níže.
Tak, pokud vím, AMD/ATi podporuje "legacy" hardware mnohem kratší dobu dokonce i na windows. Utínají podporu u directX n čipů, když je udeveno directX n+2. Čili Radeony 8500-9250 byly utnuty tuším v roce 2006, 9500-x1150 (nebo jak to tam je) předloni (IIRC). Nvidia udržuje (pokud vím) s určitou frekvencí balík i pro mnohem starší kusy.Třeba ti, co si kupují hardware aby ho mohli používat dokud bude fungovat (a ne dokud mu to firma na vybraných na vybraných OS v kombinaci s vybraným dalším HW umožní).S čímž u nVidie není problém. Viz níže.
No jistě, zrušme NVIDIA která má jako jediná bezchybně fungující ovladače grafických karet, linux přestane používat ještě ty tři procenta která na trhu cca má a my (resp. Vás 6 opensource bláznů) si bude notovat jaký má skvělý rasově (pardon ideologicky) čistý operační systém.Když se zruší nvidia, jako dlouholetý uživatel linuxových OS si toho stěží všimnu :), maximálně si o tom přečtu někde v článku Davida Ježka, ale jinak to nebude na mě mít absolutně žádný vliv. Jak velká část linuxových uživatelů je na tom jinak? Argumentum ad Hitlerum snad ani komentovat nebudu :).
Nemám nic proti komunitárním driverům apod. ale aby křičeli opensource nebo smrt, to už je moc!Tak ono to odráží realitu, protože hardware bez OSS driverů (či dobré specifikace) umírá daleko dříve.
Jak velká část linuxových uživatelů je na tom jinak?Můj odhad je, že tak 70% uživatelů Linuxu na desktopu a x86 HW (pokud nakupovali HW až po instalaci a nějaké době používání) bude mít nVidii. Vzhledem k tomu, že ATI + Linux = zaděláno na problémy, vždycky to tak bylo a ještě dlouho bude, je pro lidi, co chtějí, aby všechno fungovalo, nVidia jasná volba.
Tak ono to odráží realitu, protože hardware bez OSS driverů (či dobré specifikace) umírá daleko dříve.To sis právě vycucal z prstu a moc to realitu neodráží. Jenom pro tvoji informaci a pro příklad: aktuální ovladače nvidia (balík z Debianu) podporují všechno od 6xxx výše. To je cca 7 let. Legacy ovladače jdou někam k RIVA TNT. To je cca 13 let. Opravdu chceš tvrdit, že takhle starý hardware ještě někde funguje? Dobrá, pokud ano, můžeš ho používat, ovladače jsou v distru. (Akorát bych si dovolil položit otázku na co budeš takhle prastarý hardware používat, že ti nestačí VESA a musíš mít ovladač.)
Přineslo by to mnohem více nevýhod než výhod, těžily by z toho prakticky jen proprietární binární bloby a z jejich existence Linux žádný prospěch nemá.
Linus vždy jasně uváděl, že rozhodně nemá v plánu ulehčovat život firmám vyvíjejícím binární bloby. A já jsem moc rád že tomu tak je.
Podle mě není udržitelné, zvlášť měl-li by se linux více rozšířit, aby se musely všechny ovladače neustále upravovat, jak probíhají nekompatibilní změny v jádře...Souhlas. Výrobci nikdy nebudou chtít pořád udržovat kód pro padesát typů zařízení, která už se neprodávají. Komunita se může kasat, že je v tomto ohledu dokonalá, ale copak nemá linux speciální strom kam chodí ovladače umřít? Když je v FOSS projektu starý kód, který se nikomu nechce chránit před hnitím, tak je dřív nebo později rozbit, odstraněn, nebo oboje dvoje.
Komunita se může kasat, že je v tomto ohledu dokonalá, ale copak nemá linux speciální strom kam chodí ovladače umřít?Nemá. Pouze se navrhuje, aby takto sloužil strom staging.
Když je v FOSS projektu starý kód, který se nikomu nechce chránit před hnitím, tak je dřív nebo později rozbit, odstraněn, nebo oboje dvoje.A v čem je problém? Jestliže si nikdo nestěžuje, když někdo rozbije ovladač, pravděpodobně ho nikdo nepoužívá.
A v čem je problém? Jestliže si nikdo nestěžuje, když někdo rozbije ovladač, pravděpodobně ho nikdo nepoužívá.Taková implikace rozhodně neplatí. Ne všichni aktualizují jádro každou verzi, nebo každou druhou. Třeba mám 2.6.18, tam zařízení jde, a po pár letech chci udělat update na např 2.6.38, a ono to nepůjde... Rozbili to někde mezi tím, ale nikdo si nestěžoval - protože těch uživatelů není tolik, neaktualizovali, nebo ano ale nestěžovali si a řešili to jinak. Další problém je v tom, že se tím efektivně komplikuje práce vývojářům non-OSS aplikací. Někdy jsou prostě potřeba, a současný model distribucí (snad krom RHELu) je k nim hodně nepřátelský.
a po pár letech chci udělat update na např 2.6.38Těch pár let je pět let (+/- autobus). Jestliže jsi takhle dlouho používal stejné jádro, tak už to dalších pár let vydržíš a pak ten hardware chcípne.
Rozbili to někde mezi tím, ale nikdo si nestěžoval - protože těch uživatelů není tolik, neaktualizovaliOk, tak jinak. Jestliže je uživatelů málo a nikdo z nich si nestěžuje, je to jako kdyby nebyli žádní. Pokud se během vývoje jedné verze jádra sejde několik hlášení o chybě, že něco rozbilo ovladač, pravděpodobně ta změna buď bude vrácena, nebo ovladač opraven. Pokud nikomu nová jádra nestojí za otestování a nahlášení chyby, nestojí rozbité ovladače většině vývojářů jádra za to, aby se tím zabývali (obzvláště když je to o několik verzí později než ta změna.) Ovladač, na jehož rozbití si rok nikdo nestěžoval, je jenom mrtvá váha, která zpomaluje vývoj pro všechny ostatní, kteří používají aktuálnější hardware.
nebo ano ale nestěžovali si a řešili to jinak.V takovém případě už ten ovladače asi také nepoužívají... (nebo se vrátili k verzi jádra, kde fungoval)
Další problém je v tom, že se tím efektivně komplikuje práce vývojářům non-OSS aplikací.Co je tohle za blábol? Jak fakt, že Linux nemá stabilní interní API, komplikuje práci vývojářům non-OSS aplikací v uživatelském prostoru? Zatímco interní API jádra není stabilní a je to tak úmyslně, API/ABI do uživatelského prostoru je naopak prakticky neměnné a vývojáři non-OSS aplikací by s ním neměli mít nejmenší problém. Vždyť aplikace psané pro Linux verze < 1 se dnes ještě dají spustit (aspoň ty staticky linkované určitě)
Těch pár let je pět let (+/- autobus). Jestliže jsi takhle dlouho používal stejné jádro, tak už to dalších pár let vydržíš a pak ten hardware chcípne.Třeba nová verze RHEL. A tenhle přístup "pár let ještě vydržíš" se mi nelíbí.
... nestojí rozbité ovladače většině vývojářů jádra za to, aby se tím zabývaliChápu. Ale lepší by bylo, pokud by jednou napsaný ovladač prostě fungoval navždy, aniž by se o něj musel kontinuálně někdo starat. Rozumím i tomu, že by se tím vývoj jádra zkomplikoval. Ale považuji to za nedostatek, ne za výhodu.
Co je tohle za blábol?Tady jsem trochu ujel - udělal jsem myšlenkový skok od jádra k aplikacím. API jádra do userspace je stabilní, to ano. Ale typická aplikace toho používá mnohem víc, než jen kernel API. Pak nezbývá, než ji distribuovat ve stylu Windows - se všemi knihovnami. Pokud se tedy nechce natlačit do repozitáře každé jedné distribuce, aby ji v každém jednom z nich musel někdo udržovat, jestli jde zkompilovat se všemi ostatními používanými knihovnami, jejichž API se co chvíli mění. A to jistě není ideální. Měli jsme tu snahy o trochu sjednocení desktopových distribucí, co se týče verzí knihoven apod. Ale výsledek nic moc. Každou chvíli si tu v diskusích někdo stěžuje, že nějakou starší aplikaci nejde ani zkompilovat, natož aby pro ni byly balíčky. CO naplat, že je to OSS, když portování na nový překladač a verze knihoven by bylo nákladnější než napsat to celé znovu... + pokud má jít o desktop aplikaci, další komplikace s UI knihovnami, nad kterými není nějaké jednotné rozhraní.
2.3.2011 23:21
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Každou chvíli si tu v diskusích někdo stěžuje, že nějakou starší aplikaci nejde ani zkompilovat, natož aby pro ni byly balíčky.A naopak, rovněž nejde zkompilovat některé novější věci na starší distribuci (což je někdy zcela pochopitelné, protože se zcela změní API některých knihoven atd., ale ideální stav to není). Starší věci občas zkompilovat a používat jdou, pokud distribuce nabízí v repozitáři některé tzv. compat-* balíčky, jako to dělá třeba Fedora (a RHEL) a asi i Debian.
1.3.2011 19:39
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Vzhledem k tomu, že ATI + Linux = zaděláno na problémy, vždycky to tak bylo a ještě dlouho bude, je pro lidi, co chtějí, aby všechno fungovalo, nVidia jasná volba.Ale no tak. Kupříkladu já si na ATI ovladač fglrx (11.1 a předtím 10.12 a teď se chystám na 11.2) nemohu stěžovat. A to jsem se dlouho rozmýšlel, díky těm hrůzostrašným báchorkám o tom, jak ovladač fglrx nefunguje, co si koupím za GK a zkusil jsem ATI HD5450 (nepotřebuji žádného dravce). A, až na chybějící vsync u Xv jsem celkem mile překvapen. Ono totiž všechno má svoje, taky jsem zažil ovladače Nvidia, které nešli přeložit, protože ve Fedoře bylo jádro, kde bylo něco jinak (cosi se 4K/8K stackem) a taky to chlapcům z Nvidie trvalo, než udělali patřičné změny. Takže všude chléb o dvou kůrkách.
1.3.2011 20:41
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
až na chybějící vsync u Xv jsem celkem mile překvapen.Tak to už je nemoc.
1.3.2011 20:44
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
1.3.2011 23:08
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
Video na Catalystech šlo odjakživa přehrávat přes OpenGLAle ten výstup vytěžuje velmi CPU. (oproti Xv)
A btw. v posledních Catalystech už je volba zapínající vsync i u Xv (jen zatím není efaultně zapnutá, protože je to novinka).Je tam funkce "tearless desktop", což je neskutečná sračka. Na slabší kartě videu vypadávají snímky a CPU je vytížené na 80%. Je rok 2011! A u radeon driveru to všem funguje až od příchodu KMS.
Ale ten výstup vytěžuje velmi CPU. (oproti Xv)Porovnával jsem to a není to absolutně pravda. Před přechodem na opensource ovladače jsem dlouhodobě používal konfiguraci mplayer -vo gl:yuv=4 a oproti -vo xv nebylo vytížení procesoru při přehrávání HD 1080p videa o nic větší (a při přehrávání SD videa prakticky neznatelné). Ad KMS - to je dnes už snad samozřejmost. Nicméně vsync u Xv fungoval ještě v době před KMS, sám jsem to zkoušel. Co se týče té nové tearless funkce Catalystů, tak tu jsem nezkoušel (jak říkám přešel jsem už definitivně na opensource ovladače). Ale asi je důvod, proč to zatím není defaultně zapnuté (předpokládám že to teprve vychytávají, je to experimentální novinka).
2.3.2011 13:30
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Porovnával jsem to a není to absolutně pravda. Před přechodem na opensource ovladače jsem dlouhodobě používal konfiguraci mplayer -vo gl:yuv=4 a oproti -vo xv nebylo vytížení procesoru při přehrávání HD 1080p videa o nic větší (a při přehrávání SD videa prakticky neznatelné).Hmm, tak si tedy používal asi nějakou jinou ATI/AMD kartu a ovladače (teď myslím Catalysty od AMD, ne opensource). Osobně mám vyzkoušeno, že pokud mi jede DVB-T v kaffeine (kaffeine používá xine backend) a jako výstup se používá Xv, tak mám teplotu procesoru (AMD Athlon II X2 250) kolem 25°C a zatížení je mizivé, avšak při OpenGL výstupu (který je sice tearfree), je najednou teplota kolem 40°C a vytíženost se pohybuje mezi 50 až 100% (tak si to tam přeskakuje - alespoň co ukazuje ten applet vytíženosti CPU v GNOME), ale pozor na obou jádrech. A to se prosím dekóduje a zobrazuje pouhý DVB-T MPEG2 stream. Takže je to čím? Mám toho Radeona HD5450 zahodit? Je moc nový? Nevím. Mě se prostě líbil, že moc nežere a netopí ale umí celkem dost věcí, a běžné (staré) 3D hry na něm jedou, nic víc celkem nepotřebuju. A ta novinka "tearfree" desktop v nových Catalystech, no při jejím zapnutí, se mi (subjektivně) zdá, že celé zobrazování je jaksi takové jiné, pomalejší, nebo nevím jak to popsat, ale k užitku to zatím moc není. A to jedu desktop bez compizu a podobných vylomenin, na celkem nízkém rozlišení (1280x1024).
2.3.2011 14:45
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
2.3.2011 16:09
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
2.3.2011 20:45
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
To sis právě vycucal z prstu a moc to realitu neodráží.Mám za to, že jsem to napsal zcela přesně. Že si myslíš opak, mě zase tolik nežere.
To je cca 7 let.To je od nich hezké, jestli v tuto chvíli podporují hardware 7 let dozadu. Možná se na základě toho domníváš, že s těmi sedmi roky dozpátku můžeš počítat navždy. Já se na to teda nespoléhám, navíc v reálu používám i hardware starší než 7 let.
Opravdu chceš tvrdit, že takhle starý hardware ještě někde funguje?Samozřejmě.
Mám za to, že jsem to napsal zcela přesně. Že si myslíš opak, mě zase tolik nežere.Jenom jeden malý příklad: mám RAID řadič a 7 let starý ještě není. Ovladač je open source, ale není v jádře. Výrobce ho už oficiálně nepodporuje, vyzkoušený ho mají do 2.6.31, já ale potřebuju novější. Ok, zdá se, že jde přeložit, jde zavést a řadič funguje. Bude fungovat spolehlivě? No to se uvidí, když ne, tak jde nejspíš do šrotu, protože co s ním. U 7 let staré nVidie se můžu spolehnout, že i s binárním blobem půjde stejně dobře jako před 7 lety.
To je od nich hezké, jestli v tuto chvíli podporují hardware 7 let dozadu.Jak krásně se argumentuje, když vytrháš věci z kontextu a cituješ jenom polovinu, že jo... Zkus se podívat pořádně, popřípadě použij funkci vyhledávání ve svém prohlížeči. Hledej 13.
Odpověď na otázku, jestli nutně potřebuješ ten proprietární ovladač a nestačí ti VESA standard, asi nebude, co?Opravdu chceš tvrdit, že takhle starý hardware ještě někde funguje?Samozřejmě.
když vytrháš věci z kontextu a cituješ jenom polovinuCituju ucelené informace. Tady třeba tvoji informaci, že momentálně podporují hardware 7 let dozpátku. Necítím povinnost to dělat jinak.
Odpověď na otázku, jestli nutně potřebuješ ten proprietární ovladač a nestačí ti VESA standard, asi nebude, co?Mám za to, že VESA je pro dnešní software a hardware málo. Ale v tomto se klidně nechám poučit. (Počítám s tím, že i dnešní SW a HW se bude používat ještě mnoho let.)
1.3.2011 15:11
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
).
Jediné co se změnilo je to, že nyní vývojáři aplikací (přehrávačů) nejsou odkázáni jen na VA API (s uzavřeným XvBA backendem), ale mohou uzavřené XvBA používat přímo. Tak nějak k tomu ale nevidím důvod, VA API má lepší budoucnost, je to narozdíl od proprietárního VDPAU od NVidie či XvBA od AMD otevřený nezávislý standard.
Zdar, mám Nvidii 7600GT a naprostá spokojenost a vůbec mi nevadí uzavřené ovladače.A co tedy děláš v této diskuzi? Platí tě marketingové oddělení NVidie nebo máš jen nutkavou potřebu to všem sdělit? I tvůj dotaz je naprosto mimo mísu a nemá s tématem zprávičky ani výrobcem nic společného.
- zprávička je o dokumentaci k XvBA rozhraní grafických karet AMD
- diskuze (ta věcná část) je taktéž o XvBA / VA API
- bohužel se tu objevil jeden troll, na kterého jsem reagoval (mám holt malou vůli nekrmit trolly), to je jediný důvod proč se tu rozrostlo vlákno AMD vs. NVidia. Ovšem i příspěvek toho trolla aspoň vzdáleně měl něco s touto zprávičkou společného
- no a pak se tu objeví člověk s konstatující něco co nemá s touto zprávičkou absolutně nic společného a zároveň se dotazující na něco co je taktéž absolutně mimo téma. WTF?
Jenom bych se chtěl zeptat na to jak to vypadá s vývojem hw grafické karty vyloženě pro linux ke které by existovaly perfektní os ovladače. Před několika lety se to tady probíralo, bohužel vlákno se mi nedaří nalézt.Pokud vím, stále je to ještě u (drahých) prototypů postavených z fpga čipů. A vlastnosti, no... pravděpodobně někde mezi VESA a directx7 čipem? TL;DR není důvod se o to zajímat nebo do toho nedejbože vkládat nějaké naděje. Pokud nejste naprosto patologický freetard... Něco informací zde
Tož tak
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
2.3.2011 09:33
1.3.2011 17:17
1.3.2011 16:55
1.3.2011 20:12