Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Wow.. Apríl?
A jede v tom i oficiální stránka Archu jo?
No jasan. Minulej rok bylo na jejich homepage něco jako, že hlavní stránka bude kvůli velké německé komunitě na německých stránkách 
Já si pamatuju, že si jednou vyměnili homepage s jinou distribucí.. Už přesně nevím jaká to byla (začínala myslím na písmeno "A"), ale bylo komické naťukat www.archlinux.org a být vlastně úplně jinde 
Myslim že to byl Ark...
ja si malem nasral do textilu
vlani sa zvykli aprilove spravicky davat do kategorie Humor. holt, tradicia z toho asi nebude.. jose
Nejlepší by byl zaškrtávací checkbox "Aprílový žert", který by způsobil to, že po dobu 1.4. by se zprávička zobrazovala v normální (byť falešné) kategorii a až pak by se přesunula do kategorie Humor
Skúste to dať do bugzilly 
ja
Nevím, proč bych měl zahazovat svoje nepřekonatelný IBM jen kvůli 32 bitům navíc (které mi jsou v reálně beztak k prdu).
Ale apríl se povedl, až diskuze mě vrátila zpátky do židle 
Třeba já, na 32b procesoru. A navíc i na tom 64b se hodí mít 32b chroot, třeba pro kompilaci 32b programů...
Můžu, ale ne vždy to funguje... Zrovna včera jsem chtěl zkompilovat na 64b systému 32b binárku jednoduchýho programu, g++ nejdřív chyběly nějaký hlavičky, pak nevěděl, kde hledat knihovny, a nakonec hledal libc6.so natvrdo v /lib, takže na tom jsem skončil...
Já. Na serveru, na desktopu, na notebooku, na PDA. (Co jsou to za blbé dotazy?) ArchLinux se svými aprílovými žertíky nikdy nezklame. Čím jsou blíž realitě, tím víc u nich člověka zamrazí v zádech.
x86_64 je pozitivní jedině pro výrobce paměti. Té se pak prodá nesrovnatelně víc. Hrstka uživatelů x86_64 si ji přikoupí, protože může, drtivá většina ovšem pouze proto, že zkrátka musí. Já jsem to zjistil prakticky ihned, když jsem si všiml, že (například) jeden proces gcc zabírá na 64 bitech zpravidla víc než pětinásobek paměti ve srovnání s 32b stroji. 
Nic proti 64bitovým strojům. Kde je 64bitový procesor, tam instaluji 64bitový systém. Nicméně činím tak spíš z hecu a ze sásady než z nějakého praktického důvodu. Zrychlení pozorovatelné běžným uživatelem tam není, pouze vzroste spotřeba paměti. Někdo se třeba může radostí zbláznit z toho, že sizeof( void * ) == 8. To je celé. Jistě, v profesionální video střižně se třeba hodí mít víc než 4 GB paměti na jeden proces. No ale co ten uživatel, který se občas dívá na DVB-T, občas spustí OpenOffice, tu a tam surfuje ve Firefoxu nebo kouká na DVD? Tomu může být 64b opravdu u zadku.
Je jisté, že dřív nebo později každý na 64b přejde. Dnes už 32bitový notebook ani desktop v obchodě neseženu. Nicméně v případě mobilních telefonů a PDA budou 32bitové procesory ještě dlouho aktuální. Možná i dalších pět let. Dnes fungující 32bitové počítače bude třeba někdo používat ještě deset let. Moorův zákon už pět let neplatí, přestože někteří tvrdí opak. Životnost běžných počítačů se tím značně prodlouží.
Řeči typu to už nikdo nepoužívá jsou opravdu poněkud hloupé. Mimochodem, podle těchto řečí lze často rozpoznat lidi, kteří si svou výpočetní techniku financují sami, a ty, kterým ji prostě dává tatínek.
Když má někdo plně funkční 32-bitový počítač, který mu pohodlně stačí na veškerou práci, kterou dělá, proč by si měl zcela zbytečně kupovat jiný, jen kvůli 64 bitům? K tomu není ani ten nejmenší důvod. Proto je spousta lidí, kteří používají a ještě dlouho budou používat x86.
Za řeči o financování se omlouvám, neber si je prosím osobně. Byla to jen narážka, která vyplývá z mé osobní zkušenosti. Setkal jsem se totiž už s mnoha lidmi ve věku mezi pubertou a dvaceti, kteří mi tvrdili, že počítače, které používám, by se krásně vyjímaly v jejich popelnici. Všem jsem musel vysvětlit, že dokud mi nějaká věc dobře slouží, nemám nejmenší důvod si pořizovat jinou jen proto, abych byl in. Proto jsem poněkud alergický na výroky typu „vždyť to už nikdo nepoužívá“, i když se jedná o reakci na aprílový žvást.
No ale upřímně řečeno, z pohledu uživatele opravdu nevidím na x86-64 absolutně žádnou výhodu. Jo, až budu editovat desítky GB videa, upravovat tisíce fotografií nebo prostě provádět něco, čemu se hodí víc než 4 GB paměti na proces, použiju na to 64b stroj. Nicméně momentálně mi ten stroj připadá přesně stejný jako ten 32bitový hned vedle. Eclipse, GCC nebo KDE se tam tváří fakt stejně. Jediný rozdíl je sizeof ( void * ).
Ptám se, kolika běžným domácím uživatelům je HPC a benchmarky s ním související k něčemu??? Tady můžu zase já zatloukat metr do země, protože jsem nikde ani slovem o téhle oblasti nemluvil.
Pětinásobek není apríl. Jednalo se o g++ a kompilaci Qt.
Nevím, proč by někdo měl kupovat 32b stroj. Nabádám snad někoho k něčemu takovému? Podobně jako platí dvakrát měř a jednou řež, platí také dvakrát čti a jednou odpovídej.
Dobře. Ale kde je pointa? Snad v tom, že by tomu 64bitová verze nějak pomohla? To jen potvrzuje můj výrok ohledně paměti.
Kromě toho, pokud je ta konverze naprogramovaná špatně nebo tam někde teče paměť, nepomůže prostě vůbec nic. Pořád si myslím, že OpenOffice není důvodem k pořízení 64b stroje a k nákupu ovrovské RAM. 
To je pravda. Kdybych si na tomhle hodně zakládal, asi bych si hleděl sehnat SPARC nebo Itanium. No, spíš ten SPARC... Já jsem nikde netvrdil, že 64bitová archtektura není lepší a není efektivnější. Opak je pravdou. Jen tvrdím, že samotná její existence ještě není dost dobrým důvodem k vyhození všech existujících a fungujících 32birových počítačů oknem.
Nejdřív jsem se lekl, ale pak jsem si vzpoměl na loňskou zprávičku a došlo mi to 
Tiskni
Sdílej: