Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
O konceptu XdgApp (nedávno přejmenované na Flatpak) jsem slyšel už na GUADECu v Brně v roce 2013. Nedlouho na to začal vznikat kód. O Snappy jsem neslyšel dřív než v roce 2014. To jen tak bokem. Jinak aplikace ve snapech jsou podobně izolované jako ve Flatpaku, dosahují toho trochu jinými technologiemi, ale výsledek pro aplikaci je dost podobný. Rozdíl je ještě v tom, že Snappy je obecně na jakékoliv aplikace, Flatpak čistě jen na desktopové. Oproti Snappy taky nabízí runtimy, které obsahují nejzákladnější knihovny, takže autor aplikace nemusí bundlovat všechno.
Dost zásadní rozdíl, co se týče potenciálu na rozšíření jako instalačního standardu mezi linuxovými distribucemi, je taky to, že serverová část je zcela pod kontrolou Canonicalu. Autor aplikace má momentálně dvě možnosti: 1. posílat aplikaci do Canonicalu a distribuovat ji přes něj, 2. distribuovat ji jako stažitelný soubor. Není tam možnost vytvořit si vlastní repozitář, přes který můžou uživatelé dostávat aplikaci přímo od autora. To Flatpak má. Jsem zvědavý, jestli něco takového Canonical do Snappy zapracuje nebo očekává, že odteď už se budou aplikace na všechny distribuce distribuovat jen přes ně.
Tiskni
Sdílej: