Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
každý plugin do IDE přináší jen část funkcionality, případně za cenu složitého GUI.Tu cast funkcionality, kterou clovek pouziva casto. Ten zbytek nema vubec smysl, aby tam byl, kdyz se pouziva obcas. A predstava, ze budu kvuli kazde VCS akci prepinat z Eclipse do konzole a zpet, je silena. Produktivita se rovna nule. Prochazeni historie a diffy v konzoli bez jakekoliv navaznosti na IDE?
1. Nekomu to terminalove reseni asi fakt vyhovuje.
2. Na povestech o misty az prilisne komplexite Gitu neco bude
Ne, vážně: na Gitu nesnáším jeho uživatelské rozhraní, evidentně vyvíjené příšerně živelně. To je ukázkový příklad nekonsistence. Na druhou stranu, když jsem naposledy koukal na Hg, tak pro změnu historie (rebase např.) se musel instalovat nějaký plugin, a to jsem si řekl, že tudy fakt ne. S Gitem mám celkem slušnou jistotu, že když něco chci, tak to jde (i když občas nadávám, rozmazlen, že to nejde přesně tak, jak bych v tu chvíli já chtěl
).
--keep-index může jednotlivé patche vyzkoušet samostatně ještě před commitem, což je krása.
Složitější věci zatím moc nechápu, ale to přijde časem. Git je investice, podobně jako třeba Vim nebo ostatně celý Unix. Je možné, že ovládání vypadá zpočátku divně, ale teď už mi přijde naprosto přirozené.
git rm --cached, git diff --cached) se myslí to samé
...coz nutne netvrdim, ze Git je. Jen mi to tak pripada.
Mercurial si vybrali v Sunu a používá ho i Mozilla. Takže je to dobrá volba, asi lepší než BZR.To jako proto, ze to pouziva Sun a Mozilla? Bazaar zase pouziva treba MySQL a GNOME.
Mercurial si vybrali v Sunu a používá ho i Mozilla. Takže je to dobrá volba, asi lepší než BZR. Dle mé zkušenosti nemá cenu git používat jinak než z příkazové řádky. Ta je neskutečně mocná a velmi pohodlná, každý plugin do IDE přináší jen část funkcionality, případně za cenu složitého GUI.Asi lepší? Co je to za argumentaci? Bazaar zase používá Canonical a spoustu dalších projektů. Jinak pěkné srovnání je na wikině Bazaaru. Součástí Bazaaru je i GUI.
Na druhou stranu... jaka je absolutni killer feature DVCS pro one man show projekty, kdy autor pracuje s pocitacem, ktery je prakticky neustale v siti a tedy se nevyskytuji situace, kdy by si potreboval changesety commitovat "do supliku"?Tak třeba s DCVS se můžeš rozhodnout si projekt přetáhnout na notebook a v klidu si na něm pracovat kdekoli bez připojení k síti a posléze si změny přetáhnout zpět. Nicméně to je jen důsledek té pravé zabijácké vlastnosti - DCVS nerozlišují mezi serverovou a klientskou částí stromu, takže otázka nezní proč DCVS, ale proč proboha CCVS?
Taky mi nikdo z kolegu nebyl schopen vysvetlit, jak udelat vetev ci se do ni switchnout bez restartu Eclipse a vyberu jineho WS.... ale to predpokladam, ze je spis neznalost. Ze by to tak bylo, to mi pripadne zcela mimo zdravy rozum...
--launcher.XXMaxPermSize 350m -vmargs -Dosgi.requiredJavaVersion=1.5 -Xms200m -Xmx600mAle mame cely Eclipse vcetne birt, Optim a infosphere pluginu. Eclipse je Galieo (tam se jazz musi doinstalovat rucne podle navodu - instalak to neumi). build engine ma mit svuj workspace - aspon to tak doporucuji v dokumentaci. Jak udelat vetev? proste si to vyexportujte jako dalsi eclipse projekt.
build engine ma mit svuj workspace - aspon to tak doporucuji v dokumentaci.K tomu jsem casem taky dosel, no
Jak udelat vetev? proste si to vyexportujte jako dalsi eclipse projekt.Coz je ovsem naprosto silene. V SVN proste udelam v repository vetev a pak kdyz chci, switchnu si dany projekt do jakekoliv z vetvi ci zpet. A predpokladam, ze i DVCS jako Hg ci Git to maji podobne... Delat kvuli tomu dalsi projekt je psycho.
Tiskni
Sdílej: