Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Velká Británie varovala USA, že pokud jí nebude umožněn přístup ke kompletním zdrojovým kódům software, který ovládá Joint Strike Figter, zruší svoji objednávku na tato letadla za 12 miliard liber. Více na vnunet.com.
Tiskni
Sdílej:
by pak moh nekdo konecne udelat poradnej leteckej OS simulator
)))
):
Premisa Free SW: Uživatel SW by měl mít nárok na svobodné nakládání s tímto softwarem. Taktéž uživatel HW ovládaného počítačem.
Ergo: Uživateli softwaru/hw dodáme příslušné zdrojové kódy, které jsou zapotřebí k naplnění části těchto svobod (především svobody změny a možnosti studovat funkci). Nikde není nic o rozdávání a nejsem k tomu povinen ani já jako autor, ani uživatel (ač mu to nezakážu, protože i to je část těch svobod, o které se snažím).
Premisa Open Source (možná v trošku užším slova smyslu): Otevřený vývojový model je nejlepší.
Ergo: Rozdáme zdrojáky pocestným, ať nám s tím píchnou. Jako licence překvapivě můžeme použít licence podobné Free SW, ale nemusíme (i když to lépe vyhoví OSI definici).
Ovšem bez rozdání alespoň někomu dalšímu (ač opět nikde není řečeno, že je to nezbytné) OS vývojový model fungovat nebude.
) nemohl být taky Free Software...
Jinak bych totiž musel automaticky považovat za nebezpečný jakýkoli linuxový systém, do kterého nebyla doplněna nějaká neveřejná klíčová část…
Kromě toho, když už je řeč o balistických střelách, tak ty jsou plně autonomní, takže nějaké "během letu" je, s prominutím, kravina.
Free software: Software nemá být černá skříňka a příjemce nemá být omezován v nakládání s ním. Proto budeme k software dávat zdrojáky, ať se každý podívá, jak to funguje (nebo nefunguje), a může si tam cokoli opravit nebo doplnit. A necháme příjemce, ať to poskytne dál, komu bude chtít, ať už ve stejné podobě nebo v upravené. Protože ale chceme, aby se stejně chovali všichni, doplníme licenční omezení, které zajistí, že každý, kdo bude dál šířit jakkoli malý kousek našeho projektu, bude tak činit za stejných podmínek jako my.
Open source: přibližně totéž, ale necháme příjemci možnost výběru, zda se připojí k naší myšlence, nebo to bude dál šířit za jiných podmínek, třeba i jako blackbox. Protože věříme, že otevřenost je výhoda, takže by jeho uzavřené vylepšení muselo být výrazné, aby mu lidé dali přednost před naší otevřenou verzí.