Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Mozilla Thunderbird používám již mnoho let a mám s ním dobré zkušenosti. Dokonce se tak zlepšil, že jsem na jeho účet zaslal zaslal příspěvek.
Thunderbird a LibreOffice používám společně, a když mohu pomohu. Zvláště, když mi tak moc pomáhají.
Tak to jste byl Vy, kvuli komu jsme v TB přišli o samostatný Cc: radek?Ctrl+Shift+C to the rescue. Myslím si, že o ten riadok sme prišli kvôli ľuďom, čo nemajú poriadny monitor (21" a viac) a potrebujú ušetriť 30 pixelov vertikálneho priestoru. Typicky na obrazovke notebooku, alebo dokonca tabletu/mobilu. Z rovnakého dôvodu prichádzame o application menu, title bar a podobne. Mor na nich. Hlavne, že web design je samý white space.
Celou éru 16:10 obrazovek, které většinou jen rozšiřovaly plochu do stran, typicky 1600×1200 (20,1") → 1920×1200 (24"), jsem si asi vyblouznil.
Jasně, lidé si často kupují menší notebooky. Já třeba úplně ne. Například v roce 2008 jsem měl 4:3 12" notebook, po 15 letech mám 14", ale 16:9, takže stejně vysoký, trochu širší… a rozlišení poskočilo o 50 ppi (1024×768 → 1920×1080).
Když je někdo zatížený na dlouhé řádky, u kterých kroutí hlavou jako politik recitující z teleprompteru…
Pro normální lidi jsou krátké řádky na čtení ideální. Tiskaři už to vědí přes sto let. Dnes je na takovou sazbu i software jako režim čtečky v prohlížeči.
Tak tuhle reakci jsem nepobral.
2560×1600 panely byly prakticky jenom ve 30" monitorech za 30 kKč, které se cenové dostupnosti pro běžnou kancelářskou práci přiblížily po 10 letech z druhé ruky (jeden mi stojí tady v rohu), a v prvních hi-res mekbucích.
Oproti tomu 2560×1440, ač 16:9, je už řadu (aspoň pět) let cenově dostupný upgrade z hromadně vyráběných kancelářských monitorů s 1920×1200. (Já to mezidobí přečkal se zdí několika 1600×1200 v pivotu.)
Zatímco v noteboocích se šíří leccos včetně hi-res 3:2.
Jo a ještě jedna věc.
zatímco v noteboocích/tabletech není ani dnes 2560x1600 zase až tak vzácné
Většinou jsou to cca ~13" panely (u tabletů ještě menší), kde se předpokládá typicky celočíselné škálování, takže ani to nepomůže s prostorem na prvky uživatelského rozhraní.
Ale jak tak koukám, nabídka se poslední dobou trochu rozšířila. Teď už jenom počkat, jestli třeba ThinkPad T16 v téhle konfiguraci tady půjde sehnat.
Někdo udělá copy paste z excelu, vloží to do mailu, formátování a vše okolo je stejné jako v tom excelu. Pošle to mailem různým lidem...Tady je zakopany pes. Ty prece vis, ze MSO nejsou kompatibilni ani samy se sebou (treba slavne prelozene funkce v Excelu IF--POKUD). Ty prece pamatujes '90 weby generovane z Wordu Soubor->Ulozit jako->.HTML a jaky to byl hovnokod... A ted se tu pohorsujes, ze ten bastl umi taknejak zobrazit a editovat jen Utlouk :) Plostenka posila, kdyz uz musi neco vyzadujiciho upravy, tak odkaz na dokument ve vlastnim OwnCloud+Collabora, kde to prijemci poedituji a vidi i zmeny ostatnich v realnem case (takze nemusim mergovat odpovedi rucne).
Content-Type: multipart/alternative
, kde i ta textová část bude plně použitelná; pro HTML část používat nějakou omezenou podmnožinu, nečekat, že druhá strana bude mít jádro z Chrome a bude schopná a ochotná zpracovat veškerou komplexitu HTML; tahle podmnožina by samozřejmě měla být někde definovaná, ale v zásadě by měly stačit odrážky a číslování, tučné a skloněné písmo, odkazy, trochu barev pro zvýraznění a neproporcionální písmo.
Společně editovat, de facto, dokumenty pomocí přeposílání e-mailů je zvěrstvo. Už jen proto, že když to poeditují dva lidi současně, tak už to nedáš dohromady. Tohle se má řešit přes verzovací systém případně přes nějakou online aplikaci pro editaci dokumentů, která se o to verzování a řešení konfliktů postará.
Tiskni
Sdílej: