Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Freedom isn't free It costs folks like you and me And if we don't all chip in We'll never pay that bill
Prispivaji do upstreamu - GNOME. Nechci, bez podekovani.Tvá smůla.
Nedal by som im ani cent. Radšej by som dal peniaze za nejakú propiretárnu sračku, pretože viem, že moje peniaze použijú maximálne tak na zmršenie mobilu.
Na druhej strane bol by som ochotný dať peniaze explicitne na úpravu GTK na desktop. Tým myslím hlavne doplnenie funkcionality open/save dialógu do stavu v GTK2 (zo začiatku aj 3), normálne nedotykové rozhranie (minule som napríklad potreboval niečo urobiť v inkscape a ono sa mi to nevojde na display, GTK3 rozhranie má menej tlačidiel a zaberá viacej než 2-násobok priestoru než už aj tak rozťahané GTK2), dal by som peniaze na to, aby boli štýly kompatibilné, pretože ma vážne nebaví pri každej desatinovej verzii hľadať nový kompaktný štýl, ktorý funguje práve s tou desatinovou verziou, ktorú mám.
GNU/Linux není zadarmo. Na kernel.org jsou zdrojové kódy, ale nic přímo použitelného tam není. Ano i binární kernel/distribuci od Debianu a dalších si lze stáhnout bez placení. Ale když má GNU/Linux běžet a sloužit i jen na desktopu, tak tomu musí ten, kdo to tak chce mít/sestavit druhému, investovat svůj čas a to je v případě jen použití na hraní. V okamžiku, kdy je systém využitý pro reálné aplikace, jako burza cenných papírů, tak musí mít provozovatel zajištěné řešení výpadků, ideálně tak, že někdo sestavu testuje mimo a pravděpodobnost výpadku služeb zredukuje na minimum. Pokud se pak bavíme o nasazení v aplikacích, kde chybná funkce nebo opožděné dodání výsledků může vést k škodám na majetku a životech, tak je testování ještě kritičtější a než s ním strávit enormní náklady pro každé nasazení zvlášť, tak se vyplatí náklady na testování a vývoj sdílet. Proto Siemens a další platí nemálé částky OSADL, Linutronixu, Pengutronixu, Linux Foundation atd.
Obecně open-source není zadarmo, jen umožňuje neplýtvat zdroje na to, co může být udělané společně, pak téměř zdarma rozkopírované a opět sbírat opravy a zlepšení od všech zpět. V podstatě zakladatel RedHatu (Cygus) Tiemann uvádí
recalls the impact of Stallman's Manifesto. "It read like a socialist polemic, but I saw something different. I saw a business plan in disguise."GPL licence je především ochrana velkých firem, které se pak nemusí bát přispívat do otevřeného software. Bez chytrého hacku na principy trhu/kapitalismu, by totiž ten, kdo by přispíval do společného jen podporoval ty, kdo technologie rozšíří, prodají a zpět nepřispějí. S GPL se tohoto efektu bát nemusí, protože minimálně ti, kteří výsledek používají, dostávají zdrojové kódy a zlepšeními vlastními i dodanými mohou přispět i do původního projektu.
V případě MIT, BSD to případ není a tak se mohl stát v našich vodách Bill Gates otcem zakladatelem Internetu (přitom Microsoft ani sám Winsock na BSD TCP/IP, proti kterému bojoval NetBIOSem, nevytvořil). Stejně tak Apple udržuje při životě LLVM, ale otevřené verzi konkurovat s jeho zavřenou pro M1 šanci, znalosti nedá.
Každý model má své, ale i ten s copyleftem počítá s tím, že programátoři budou placení a to velmi dobře. Kdo pracuje v uzavřené korporaci a přispívá do projektů pod NDA a má podepsané konkurenční doložky ke smlouvě, tak je nevolník a nezbývá mu než ve firmě pokračovat nebo začínat od píky. Naopak ti, kteří přispívají do zásadních open-source projektů dostávají nabídky na práci a možnost pokračovat v tom, co je baví, podlr toho, která firma zrovna nejvíce potřebuje v dané oblasti do vývoje nebo údržby SW investovat. IBM není žádný mesiášský beránek a nikdy nebyla, ale již před lety pochopila, že je malá na to, aby mohla sama SW stack udržovat a deklarovala, že vrstvy, na kterých se staví aplikace, má smysl a bude se světem sdílet. MS věřil tomu, že to zvládne vyzobávat rozinky, DOS od Patersonona, BSD stack, slušný OS předtažením Cutlera z DECu, C# přetažením Hejlsberga z Borlandu atd... ale zdá se, že možná í díky GPL, tato politika pokulhává a tam, kde je potřeba výkon a síťování přechází na GNU/Linux.
Tiskni
Sdílej: