Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
I letos vyšla řada ajťáckých adventních kalendářů: Advent of Code 2025, Perl Advent Calendar 2025, CSS Advent Calendar 2025, Advent of A11Y 2025, Advent of AI Security 2025, Advent of Agents (in Google) 2025, Advent of Svelte 2025, …
Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Freedom isn't free It costs folks like you and me And if we don't all chip in We'll never pay that bill
Prispivaji do upstreamu - GNOME. Nechci, bez podekovani.Tvá smůla.
Nedal by som im ani cent. Radšej by som dal peniaze za nejakú propiretárnu sračku, pretože viem, že moje peniaze použijú maximálne tak na zmršenie mobilu.
Na druhej strane bol by som ochotný dať peniaze explicitne na úpravu GTK na desktop. Tým myslím hlavne doplnenie funkcionality open/save dialógu do stavu v GTK2 (zo začiatku aj 3), normálne nedotykové rozhranie (minule som napríklad potreboval niečo urobiť v inkscape a ono sa mi to nevojde na display, GTK3 rozhranie má menej tlačidiel a zaberá viacej než 2-násobok priestoru než už aj tak rozťahané GTK2), dal by som peniaze na to, aby boli štýly kompatibilné, pretože ma vážne nebaví pri každej desatinovej verzii hľadať nový kompaktný štýl, ktorý funguje práve s tou desatinovou verziou, ktorú mám.
GNU/Linux není zadarmo. Na kernel.org jsou zdrojové kódy, ale nic přímo použitelného tam není. Ano i binární kernel/distribuci od Debianu a dalších si lze stáhnout bez placení. Ale když má GNU/Linux běžet a sloužit i jen na desktopu, tak tomu musí ten, kdo to tak chce mít/sestavit druhému, investovat svůj čas a to je v případě jen použití na hraní. V okamžiku, kdy je systém využitý pro reálné aplikace, jako burza cenných papírů, tak musí mít provozovatel zajištěné řešení výpadků, ideálně tak, že někdo sestavu testuje mimo a pravděpodobnost výpadku služeb zredukuje na minimum. Pokud se pak bavíme o nasazení v aplikacích, kde chybná funkce nebo opožděné dodání výsledků může vést k škodám na majetku a životech, tak je testování ještě kritičtější a než s ním strávit enormní náklady pro každé nasazení zvlášť, tak se vyplatí náklady na testování a vývoj sdílet. Proto Siemens a další platí nemálé částky OSADL, Linutronixu, Pengutronixu, Linux Foundation atd.
Obecně open-source není zadarmo, jen umožňuje neplýtvat zdroje na to, co může být udělané společně, pak téměř zdarma rozkopírované a opět sbírat opravy a zlepšení od všech zpět. V podstatě zakladatel RedHatu (Cygus) Tiemann uvádí
recalls the impact of Stallman's Manifesto. "It read like a socialist polemic, but I saw something different. I saw a business plan in disguise."GPL licence je především ochrana velkých firem, které se pak nemusí bát přispívat do otevřeného software. Bez chytrého hacku na principy trhu/kapitalismu, by totiž ten, kdo by přispíval do společného jen podporoval ty, kdo technologie rozšíří, prodají a zpět nepřispějí. S GPL se tohoto efektu bát nemusí, protože minimálně ti, kteří výsledek používají, dostávají zdrojové kódy a zlepšeními vlastními i dodanými mohou přispět i do původního projektu.
V případě MIT, BSD to případ není a tak se mohl stát v našich vodách Bill Gates otcem zakladatelem Internetu (přitom Microsoft ani sám Winsock na BSD TCP/IP, proti kterému bojoval NetBIOSem, nevytvořil). Stejně tak Apple udržuje při životě LLVM, ale otevřené verzi konkurovat s jeho zavřenou pro M1 šanci, znalosti nedá.
Každý model má své, ale i ten s copyleftem počítá s tím, že programátoři budou placení a to velmi dobře. Kdo pracuje v uzavřené korporaci a přispívá do projektů pod NDA a má podepsané konkurenční doložky ke smlouvě, tak je nevolník a nezbývá mu než ve firmě pokračovat nebo začínat od píky. Naopak ti, kteří přispívají do zásadních open-source projektů dostávají nabídky na práci a možnost pokračovat v tom, co je baví, podlr toho, která firma zrovna nejvíce potřebuje v dané oblasti do vývoje nebo údržby SW investovat. IBM není žádný mesiášský beránek a nikdy nebyla, ale již před lety pochopila, že je malá na to, aby mohla sama SW stack udržovat a deklarovala, že vrstvy, na kterých se staví aplikace, má smysl a bude se světem sdílet. MS věřil tomu, že to zvládne vyzobávat rozinky, DOS od Patersonona, BSD stack, slušný OS předtažením Cutlera z DECu, C# přetažením Hejlsberga z Borlandu atd... ale zdá se, že možná í díky GPL, tato politika pokulhává a tam, kde je potřeba výkon a síťování přechází na GNU/Linux.
Tiskni
Sdílej: