Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Freedom isn't free It costs folks like you and me And if we don't all chip in We'll never pay that bill
Prispivaji do upstreamu - GNOME. Nechci, bez podekovani.Tvá smůla.
Nedal by som im ani cent. Radšej by som dal peniaze za nejakú propiretárnu sračku, pretože viem, že moje peniaze použijú maximálne tak na zmršenie mobilu.
Na druhej strane bol by som ochotný dať peniaze explicitne na úpravu GTK na desktop. Tým myslím hlavne doplnenie funkcionality open/save dialógu do stavu v GTK2 (zo začiatku aj 3), normálne nedotykové rozhranie (minule som napríklad potreboval niečo urobiť v inkscape a ono sa mi to nevojde na display, GTK3 rozhranie má menej tlačidiel a zaberá viacej než 2-násobok priestoru než už aj tak rozťahané GTK2), dal by som peniaze na to, aby boli štýly kompatibilné, pretože ma vážne nebaví pri každej desatinovej verzii hľadať nový kompaktný štýl, ktorý funguje práve s tou desatinovou verziou, ktorú mám.
GNU/Linux není zadarmo. Na kernel.org jsou zdrojové kódy, ale nic přímo použitelného tam není. Ano i binární kernel/distribuci od Debianu a dalších si lze stáhnout bez placení. Ale když má GNU/Linux běžet a sloužit i jen na desktopu, tak tomu musí ten, kdo to tak chce mít/sestavit druhému, investovat svůj čas a to je v případě jen použití na hraní. V okamžiku, kdy je systém využitý pro reálné aplikace, jako burza cenných papírů, tak musí mít provozovatel zajištěné řešení výpadků, ideálně tak, že někdo sestavu testuje mimo a pravděpodobnost výpadku služeb zredukuje na minimum. Pokud se pak bavíme o nasazení v aplikacích, kde chybná funkce nebo opožděné dodání výsledků může vést k škodám na majetku a životech, tak je testování ještě kritičtější a než s ním strávit enormní náklady pro každé nasazení zvlášť, tak se vyplatí náklady na testování a vývoj sdílet. Proto Siemens a další platí nemálé částky OSADL, Linutronixu, Pengutronixu, Linux Foundation atd.
Obecně open-source není zadarmo, jen umožňuje neplýtvat zdroje na to, co může být udělané společně, pak téměř zdarma rozkopírované a opět sbírat opravy a zlepšení od všech zpět. V podstatě zakladatel RedHatu (Cygus) Tiemann uvádí
recalls the impact of Stallman's Manifesto. "It read like a socialist polemic, but I saw something different. I saw a business plan in disguise."GPL licence je především ochrana velkých firem, které se pak nemusí bát přispívat do otevřeného software. Bez chytrého hacku na principy trhu/kapitalismu, by totiž ten, kdo by přispíval do společného jen podporoval ty, kdo technologie rozšíří, prodají a zpět nepřispějí. S GPL se tohoto efektu bát nemusí, protože minimálně ti, kteří výsledek používají, dostávají zdrojové kódy a zlepšeními vlastními i dodanými mohou přispět i do původního projektu.
V případě MIT, BSD to případ není a tak se mohl stát v našich vodách Bill Gates otcem zakladatelem Internetu (přitom Microsoft ani sám Winsock na BSD TCP/IP, proti kterému bojoval NetBIOSem, nevytvořil). Stejně tak Apple udržuje při životě LLVM, ale otevřené verzi konkurovat s jeho zavřenou pro M1 šanci, znalosti nedá.
Každý model má své, ale i ten s copyleftem počítá s tím, že programátoři budou placení a to velmi dobře. Kdo pracuje v uzavřené korporaci a přispívá do projektů pod NDA a má podepsané konkurenční doložky ke smlouvě, tak je nevolník a nezbývá mu než ve firmě pokračovat nebo začínat od píky. Naopak ti, kteří přispívají do zásadních open-source projektů dostávají nabídky na práci a možnost pokračovat v tom, co je baví, podlr toho, která firma zrovna nejvíce potřebuje v dané oblasti do vývoje nebo údržby SW investovat. IBM není žádný mesiášský beránek a nikdy nebyla, ale již před lety pochopila, že je malá na to, aby mohla sama SW stack udržovat a deklarovala, že vrstvy, na kterých se staví aplikace, má smysl a bude se světem sdílet. MS věřil tomu, že to zvládne vyzobávat rozinky, DOS od Patersonona, BSD stack, slušný OS předtažením Cutlera z DECu, C# přetažením Hejlsberga z Borlandu atd... ale zdá se, že možná í díky GPL, tato politika pokulhává a tam, kde je potřeba výkon a síťování přechází na GNU/Linux.
Tiskni
Sdílej: