V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Je jich opravdu pár a je mnoho vlastníků, kteří s nimi neuvěřitelně plýtvají...Mně to nepřijde jako plýtvání, i kdyby se využívaly maximálně efektivně, mohly by být k Internetu připojeny jenom čtyři miliardy počítačů. A k této hranici se už blížíme. Stačí, aby měla každá rodina v „rozvinutém“ světě počítač a každý smartphone a už jsme skoro tam.
Právě díky dobré práci správců IP čísel při navracení již použitých bloků, díky novým technologiím jako NAT, díky lepším pravidlům na přidělování se skutečně poměrně dlouho dařilo datum konce IPv4 posouvat do budoucnosti.
ISP nesmi za prideleni IP adresy zakaznikovi uctovat zadny specialni poplatek.A teď zpátky do reality...
To je realita, obchazi se to poplatkem za nemennost adresy.Realita je, že spousta ISP nabízí veřejnou IP adresu jenom za poplatek, jinak máš jenom nesměrovatelnou a NAT. Můj ISP to tak např. dělá. (Nicméně než jim strčit kilo za adresu, to radši dám tři kila vpsfree a mám adresu i se serverem)
Ale při mém cestování se prostě jednou za čas potřebuju aspoň virtuálně dobouchat domů, abych našel nějaký soubor...Na server dám OpenVPN a mám tohle vyřešený
Tiskni
Sdílej: