Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Byla vydána nová verze 6.4 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.16.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.1 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Qsynth dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Qt GUI nad softwarovým syntezátorem FluidSynth (Wikipedie).
V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Byly uveřejněny první informace o X.Org 7.4, které je plánováno na únor 2008. Zatím se uvádí podpora více kurzorů myši, podpora pro UnixWare a modul pro SELinux a Solaris Trusted Extensions.
Tiskni
Sdílej:
pnpdump
spolehlivě vygeneroval konfigurák, kde se pak musela konkrétní karta odkomentovat a případně nastavit IRQ/DMA ajánevímcoještě. Jsem velmi vděčný za to, že díky maximálně modulárnímu jádru, initrd a udevu se o konfiguraci hw nemusím starat skoro vůbec. X je poslední část desktopu, která se neumí dynamicky překonfigurovat podle změn hardware...
input: Logitech USB-PS/2 Optical Mouse as /class/input/input2 input: USB HID v1.10 Mouse [Logitech USB-PS/2 Optical Mouse] on usb-0000:00:1d.1-2 ... serio: Synaptics pass-through port at isa0060/serio1/input0 input: SynPS/2 Synaptics TouchPad as /class/input/input4 ... IBM TrackPoint firmware: 0x0e, buttons: 3/3 input: TPPS/2 IBM TrackPoint as /class/input/input5Možná ten bug na freedektop.org fakt napíšu...
xorg.conf
. Už to je něco, co bych očekával, že nebudu muset dělat, ale OK. Druhá věc - mám v xorg.conf napevno danou kromě trackpointu ještě tuhle myš. Jenže když jí zrovna při startu Xorg nepřipojím, Xorg mi nenaběhnou. (Jako zrovna tohle mi nevadí, stejně dělám suspend-to-ram, ale nebýt toho, tak mě to štve dost.) Za další, abych změnil konfiguraci nějakého zařízení (ty fíčurky o kterých mluvíte), musím restartovat Xorg. Proč?
Nejsem nespokojený uživatel, jen tvrdím, že některé věci by mohly fungovat líp.
OK, vygooglím, jaký ovladač použít, nastavím v xorg.conf. Už to je něco, co bych očekával, že nebudu muset dělat, ale OK.Pochybuju, že na Windows vám všechna ta tlačítka fungují bez jakékoliv konfigurace/instalace. Protože mě tam nešla. A že taková neobvyklá myš nejede na 100 % hned po zapojení, to mi nepřipadá neobvyklé.
/dev/input
.
* podle mého asi dvouhodinového testování to nejde ani v X 7.3, která se chlubí hotplugem vstupních zařízení
protože může být při každém startu na jiném zařízení v /dev/inputTo bych řešil pravidlem v udevu.
/dev/psaux
, kam se slévají všechny PS/2 myši. Tím ale odstraním jen jeden problém, budu moci při jedné konfiguraci scrollovat na trackpointu a držet prostřední tlačítko (užitečné v Qcadu nebo GoogleEarth). Problém s dalšími tlačítky na USB myši to ale neřeší, protože jsem zatím nenašel způsob, jak říct X, aby USB myši připojené za běhu zprovoznili přes evdev a protokol ExplorerPS/2.
Oba problémy by ale podle mě vůbec neměly nastat, X by si měly samy zjistit, co jsou vstupní zařízení zač, a podle toho automaticky přizpůsobit konfiguraci. Současná situace mi připomíná doby, kdy si člověk při instalaci linuxu musel vybrat, zda chce jádro s podporou SMP, IDE, SCSI a jednotlivé moduly povolit ručně v /etc/modules.conf
a pokud mu to nevyhovovalo, tak si ještě mohl zkompilovat vlastní jádro na míru. A jak už jsem psal, jsem rád, že se doba změnila a dnes to za mě řeší udev, ramdisk apod. Je načase, aby se podobnou cestou vydaly i X.
- Na čo myslí programátor, keď vidí červený balón? - Na sex. - Prečo? - Lebo programátor myslí na sex stále.