V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Btw. je někde uvedeno co všechno (kromě BFS) nový CK patchset obsahuje?
No, právě v tom mailu:
Full patch list: 2.6.33-sched-bfs-315.patch sched-add-above-background-load-function.patch mm-make_swappiness_really_mean_it.patch mm-kswapd_inherit_prio.patch mm-background_scan.patch mm-idleprio_prio.patch mm-lru_cache_add_lru_tail.patch kconfig-expose_vmsplit_option.patch hz-default_1000.patch hz-no_default_250.patch hz-raise_max.patch preempt-desktop-tune.patch ck-version.patch Each separate patch has a brief summary of its purpose in the patch itself.
- config HZ_250 + config HZ_250_NODEFAULT bool "250 HZ" help - 250 Hz is a good compromise choice allowing server performance - while also showing good interactive responsiveness even - on SMP and NUMA systems. If you are going to be using NTSC video - or multimedia, selected 300Hz instead. + 250 HZ is a lousy compromise choice allowing server interactivity + while also showing desktop throughput and no extra power saving on + laptops. No good for anything. + + Recommend 100 or 1000 instead.Nebo také:
- bool "Voluntary Kernel Preemption (Desktop)" + bool "Voluntary Kernel Preemption (Nothing)" help This option reduces the latency of the kernel by adding more "explicit preemption points" to the kernel code. These new @@ -31,7 +31,8 @@ config PREEMPT_VOLUNTARY applications to run more 'smoothly' even when the system is under load. - Select this if you are building a kernel for a desktop system. + Select this for no system in particular (choose Preemptible + instead on a desktop if you know what's good for you).
Už jsem myslím někde psal, že by to chtělo mít v repozitáři "kernel pro desktop", "universal" a "kernel pro server". Ono to není totiž jen v CONFIG_HZ_*.
Docela by se mi líbila nějaká automatizace buildu vlastního jádra, debian už nějaký ten kpkg (tak nějak) má, ale ... řekněme automatický "make oldconfig" (s výzvou k manuální kontrole třeba) při updatu kernelu během aktualizace systému, to by bylo panečku něco. Nemuselo by to být ve stylu "buď distribuční nebo věčné štvanice s ručním udržováním, kompilováním a kopírováním kernelu". Ne vždy je nutné mít možnost aplikovat patche, udržovat si vlastní repozitář, ..., kolikrát stačí upravit 2 config hodnoty.
Volit na desktopu cokoliv jiného než úplnou preempci je nesmysl.No vidíš, já mám nastavenou dobrovolnou a bez problémů. A když se trhá video, tak stačí donutit přehrávač, aby používal jedno konkrétní jádro (a tady aby ho plánovač nenastěhoval na jádro, které běží na nízkém taktu a nestíhá přehrávat.)
(na takovém čtyřjádru je už 1000 Hz dle mého názoru zbytečné, viz nedávná diskuze)Rád bych Vás touto cestou upozornil, že z té diskuse jste se vykouřil aniž byste své argumenty něčím podpořil...
for i in 1 2 3; do echo 0 > /sys/devices/system/cpu/cpu$i/online; done
Co se týče zdroje, snažil jsem se ho teď dohledat a bohužel moc se nezadařilo (našel jsem jen příspěvky v různých diskuzních fórech které tvrdili to samé, ale nic jako originální podložený zdroj). Bylo to na 99% v nějaké diskuzi na LKML (ovšem už několik let zpátky).
Pokud máte 4-jádro, není problém zkompilovat si jeden kernel s 300 Hz a druhý s 1000 Hz, mezi testy přebootovat a vyblokovat zbylá jádraTo je dobré, ale co mám testovat a co mi má vyjít?
Stačí tedy alespoň když si otestujete interaktivitu desktopu "by voko" u věcí kde se to nejvíc projevujeZákladní metoda všech bojovníků za vyšší interaktivitu. Asi taky napíšu nějaký placebo patch.
pokud si žádného rozdílu nevšimnete, tak můžete považovat 300 Hz u vícejádrového systému za dostatečnou hodnotu.A jaký důvod teda má to vypnutí všech CPU?
Volit na desktopu cokoliv jiného než úplnou preempci je nesmysl.BTW, tak jsem si všiml, že jeden desktop provozuju bez preempce už pár let a ničeho špatného jsem si nevšiml
Tiskni
Sdílej: