MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Ono to ale asi znamená napřed vytvořit nějaké otravně nezbytné maličkosti kolem, jako je I/O rozhraní do trochu přirozeného jazyka apod... ideálně aby si to umělo samo číst na webu
autori nepoznaju niektore zakladne poznatky z oblasti AI. Napr. Univerzálnu aproximačnu teorému , ktora hovori ze na klasifikaciu stacia max 3 vrstvy , takze spominanych 10-30 vrstiev je zbytocny overkillJa bych rekl ze znaji dost dobre. To ze neco jde udelat s prostredky X neznamena ze je idealni to tak delat. Muzu nejaky program napsat v brainfucku (proste to jde), ale efektivita takoveho pristupu bude proti treba Ccku zoufala. Stejne tak neuronka na rozpoznavani obrazu muze mit *teoreticky* jednu skrytou vrstvu (s kdovi kolika stovkami tisic neuronu), ale je otazka jak dobre to pujde natrenovat a jak dobre to bude fungovat. Popravde bych se nedivil kdybysme se za cas dostali jeste k hlubsim sitim.
Matematická analýza celého problému v práci [3], ktorá znela NN s jednou, resp. max dvoma skrytými vrstvami je schopná aproximácie ľubovoľnej funkcie s dostatočnou presnosťou. Je zrejme, že viac ako 2-vrstvové NN to vedia tiež, ale za cenu vyššej zložitosti NN. Existuje tzv. Univerzálna aproximačná teoréma popísaná tiež v [5], ktorá tvrdí, že stačí jedna skrytá vrstva na aproximáciu ľubovoľnej funkcie. Z praktického hľadiska, však nehovorí koľko neurónov má mať táto jediná skrytá vrstva.http://neuron-ai.tuke.sk/cig/source/publications/books/NS1/html/node46.html
A dokonce bude i jezdit.
Tak nevim, jestli brzdeni rozkrokem je to prave orechove 
Vyskusajte si viac vrstiev napr. na SNNS a zistite k comu je dobre mat viac vrstiev ..Jasne, jenze v tomhle simulatoru nejde nic komplexniho. Pohraju si az budu u stroje s poradnym GPU. A ten citat neni v rozporu s tim co pisu ja - teoreticky ti jedna skryta vrstva staci. Prakticky muze byt vyhodnejsi tech vrstev pouzit vic.
To že na něco stačí 3 vrstvy ještě neznamená, že se nechá (nějak jednoduše) najít jejich parametry. Ve zpracování obrazu to funguje tak, že každá z vrstev různých typů (konvoluční, pooling, dense) generuje příznaky pro tu následující. Na té nejnižší vrstvě to může detekovat hrany a na té nejvyšší pak zvířata. Mezilehlé vrstvy pak dělají něco mezi tím, což se právě snaží vizualizovat deepdream.
A stejně tak to funguje v rozpoznávání řeči, porozumění, klasifikaci textu atd. Ten kdo tvrdí, že stačí 3 vrstvy zaspal deset let v oblasti výzkumu neuronových sítí.
Tiskni
Sdílej: