Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Mezinárodní konsorcium W3C (World Wide Web Consortium) zveřejnilo první návrh rozšíření pro podporu šifrovaných médii (Encrypted Media Extensions). V oznámení i vlastním návrhu se zmiňuje prémiový obsah a správa digitálních práv (DRM). Rozpoutala se bouřlivá diskuse. Dle některých by se konsorcium W3C tímto vůbec nemělo zabývat. Jiní, například BBC, s návrhem souhlasí. Problémem je také CDM (Content Decryption Module), modul pro správu klíčů a licencí k vlastnímu dešifrování obsahu. Původní návrh počítal s CDM s otevřeným zdrojovým kódem. S tím dodavatelé chráněného obsahu nesouhlasí. Prosazují binární blob, který budou mít pod kontrolou.
Tiskni
Sdílej:
.
.
Flash postupně mizí, na některých platformách nikdy nebyl, teď ho Adobe přestává vyvíjet i pro ty kde byl (např. Linux).
Pochybuji, že tohle autory webů ve větší míře odradí. Každou chvíli někde narazím na upozornění, že pro zobrazení obsahu si mám stáhnout Silverlight - a ten je rozšířený ještě hůř než flash.
Na jednu stranu tyto argumenty chápu, na druhou stranu, si myslím, že každá aplikace by měla dělat věc pro kterou je určena a skládá-li se její úloha z dalších, ale netriviálních podúkolů, nebo komplexních celků, neměla by se tím zabývat sama, ale přenechat jejich vykonání samostatným projektům (minimálně ve formě externích knihoven, pluginů). Zadrátováním takových subsystémů přímo do aplikace se nejenže chybám nevyhnete, ale ve finální podobě se zvyšuje molochojidnost výsledné aplikace, Ztíží se hledání oněch nedostatků a navíc odeberu uživateli možnost volby ( odebrat je, popř zaměnit, není-li s nimi spokojen - tedy existuje-li alternativa).
Tyhle věci by se vůbec neměli týkat HTML jako jazyka, notabene jazyka určeného pro formátování a odkazování textu. A už vůbec by neměli být vnucovány přes tento jazyk. Říká se, že "pokrok nezastavíš", ale obávám se zda tohle je ten správný pokrok. HTML mělo zůstat takové jaké je, nejlépe jej ještě zjednodušovat. Když už mohli zkusit oživit XHTML (a tam zas takové věci podle mě potřeba nejsou).
Vede to i k děsivým obskurnostem : Engine LOVE pro 2D hry asi znáte. A víte, že umožňuje ve verzi 0.8.0 vytvářet i hry pro WEB? Jo, jak jsem to pochopil je to JavaScript který simuluje engine a ta hra musí být navíc na to speciálně vytvořená a jednotlivé herní framy generuje jako HTML5 kód. Místo toho, aby se udělal plugin do prohlížečů, který vytvoří frame, v němž spustí normální LOVE engine a natáhne naprosto normální *.love soubor, uložený na serveru.... No, proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě...
JavaScript který simuluje engineDneska se často vytváří počítač uvnitř počítače resp. uvnitř prohlížeče. Je to hnané nějakou naivní představou, že problémy, které vznikaly na desktopu (např. DLL hell, bezpečnostní díry, složité a pracné instalace, nekompatibilita atd.) na webu nevzniknou. Někdy mi přijde, že ti lidé neznají historii (někteří to asi opravdu nezažili) a jsou tedy nuceni ji prožít znovu. Nebo možná někomu chybí ty zběsilé optimalizace, kdy bylo potřeba se vejít do malé RAMky, na disketu, vyjít s pár takty procesoru nebo přenášet data po pomalé lince… a tak si vytvářejí omezené prostředí, výkon osekávají nadbytečnými vrstvami a znovu dělají to, co se dělalo na nějakých osmibitech… Tím, že vytvoříme nový svět uvnitř toho starého, situaci nezlepšíme. Jestli je něco špatně, tak je potřeba opravovat ten skutečný svět. Jinak budeme narážet na to, že jedna část aplikace nebo dílčí framework vyžaduje určitou verzi jQuery a jiná část jinou, nebo nějakou nekompatibilní knihovnu… resp. už se tak dnes děje. Jestliže hodně aplikací uteklo od vlastních protokolů (TCP, UDP, SCTP…) na web a k HTTP, protože jim někdo firewalloval jejich porty, budou řešit úplně tu samou situaci znovu, protože i firewally jdou s dobou a nebudou koukat jen na číslo portu, ale budou strkat rypák i dovnitř HTTP protokolu a propouštět jen určité požadavky/odpovědi. Není to řešení, stojíme na místě a akorát se vyplýtvala spousta výpočetního výkonu a lidské práce.
Na jednu stranu je hezké, co všechno jde překompilovat do JS a co se dá provozovat v prohlížeči, na druhou stranu to ale nic moc neřeší.
kontrola na strane prohlizece je super....Tam jde o to, abyste nebyl schopen streamovany obsah ulozit, coz bez "trusted OS" ci "dedicated HW" nepujde, FOSS by asi mel smulu.
BTW: kolik práce dá tohle:
an unencrypted output that could then be received by a PC for later replay.
BTW: kolik práce dá tohle:Asi $100
Mimochodem ty pitomosti co vytýkám HTML5 se nevyhnuly ani XHTML5. Což je katastrofa sama o sobě. Právě aplikace XML jko HTM měla zabránit zanášení HTML přidáváním nadbytečných funkcí a tagů. A oni tam prostě narvou konkrétní elementy, které navíc s původním HTML a jeho zaměřením nemají nic společného.
Jak jsem psal, tohle řešení je podle mě řádná pitomost.
data-* je to dobré řešení.
Krátkodobě může fungovat drastickým omezením uživatelského přístupu k hardware a software a tím, že se klíč propašuje do hardware buď potají na začátku přehrávání či při výrobě.Zacina to Secure Bootem ....
Ale naprosto nechápu, jak může fungovat „open DRM“ - tam přece ve specifikaci musí jasně napsat „tady je klíč a dešifruje se to takovým algoritmem“.Hm. Secure multi-party computation (pěkně vysvětleno v phracku 68, sekce 2.4).