Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
Mezinárodní konsorcium W3C (World Wide Web Consortium) zveřejnilo první návrh rozšíření pro podporu šifrovaných médii (Encrypted Media Extensions). V oznámení i vlastním návrhu se zmiňuje prémiový obsah a správa digitálních práv (DRM). Rozpoutala se bouřlivá diskuse. Dle některých by se konsorcium W3C tímto vůbec nemělo zabývat. Jiní, například BBC, s návrhem souhlasí. Problémem je také CDM (Content Decryption Module), modul pro správu klíčů a licencí k vlastnímu dešifrování obsahu. Původní návrh počítal s CDM s otevřeným zdrojovým kódem. S tím dodavatelé chráněného obsahu nesouhlasí. Prosazují binární blob, který budou mít pod kontrolou.
Tiskni
Sdílej:
.
.
Flash postupně mizí, na některých platformách nikdy nebyl, teď ho Adobe přestává vyvíjet i pro ty kde byl (např. Linux).
Pochybuji, že tohle autory webů ve větší míře odradí. Každou chvíli někde narazím na upozornění, že pro zobrazení obsahu si mám stáhnout Silverlight - a ten je rozšířený ještě hůř než flash.
Na jednu stranu tyto argumenty chápu, na druhou stranu, si myslím, že každá aplikace by měla dělat věc pro kterou je určena a skládá-li se její úloha z dalších, ale netriviálních podúkolů, nebo komplexních celků, neměla by se tím zabývat sama, ale přenechat jejich vykonání samostatným projektům (minimálně ve formě externích knihoven, pluginů). Zadrátováním takových subsystémů přímo do aplikace se nejenže chybám nevyhnete, ale ve finální podobě se zvyšuje molochojidnost výsledné aplikace, Ztíží se hledání oněch nedostatků a navíc odeberu uživateli možnost volby ( odebrat je, popř zaměnit, není-li s nimi spokojen - tedy existuje-li alternativa).
Tyhle věci by se vůbec neměli týkat HTML jako jazyka, notabene jazyka určeného pro formátování a odkazování textu. A už vůbec by neměli být vnucovány přes tento jazyk. Říká se, že "pokrok nezastavíš", ale obávám se zda tohle je ten správný pokrok. HTML mělo zůstat takové jaké je, nejlépe jej ještě zjednodušovat. Když už mohli zkusit oživit XHTML (a tam zas takové věci podle mě potřeba nejsou).
Vede to i k děsivým obskurnostem : Engine LOVE pro 2D hry asi znáte. A víte, že umožňuje ve verzi 0.8.0 vytvářet i hry pro WEB? Jo, jak jsem to pochopil je to JavaScript který simuluje engine a ta hra musí být navíc na to speciálně vytvořená a jednotlivé herní framy generuje jako HTML5 kód. Místo toho, aby se udělal plugin do prohlížečů, který vytvoří frame, v němž spustí normální LOVE engine a natáhne naprosto normální *.love soubor, uložený na serveru.... No, proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě...
JavaScript který simuluje engineDneska se často vytváří počítač uvnitř počítače resp. uvnitř prohlížeče. Je to hnané nějakou naivní představou, že problémy, které vznikaly na desktopu (např. DLL hell, bezpečnostní díry, složité a pracné instalace, nekompatibilita atd.) na webu nevzniknou. Někdy mi přijde, že ti lidé neznají historii (někteří to asi opravdu nezažili) a jsou tedy nuceni ji prožít znovu. Nebo možná někomu chybí ty zběsilé optimalizace, kdy bylo potřeba se vejít do malé RAMky, na disketu, vyjít s pár takty procesoru nebo přenášet data po pomalé lince… a tak si vytvářejí omezené prostředí, výkon osekávají nadbytečnými vrstvami a znovu dělají to, co se dělalo na nějakých osmibitech… Tím, že vytvoříme nový svět uvnitř toho starého, situaci nezlepšíme. Jestli je něco špatně, tak je potřeba opravovat ten skutečný svět. Jinak budeme narážet na to, že jedna část aplikace nebo dílčí framework vyžaduje určitou verzi jQuery a jiná část jinou, nebo nějakou nekompatibilní knihovnu… resp. už se tak dnes děje. Jestliže hodně aplikací uteklo od vlastních protokolů (TCP, UDP, SCTP…) na web a k HTTP, protože jim někdo firewalloval jejich porty, budou řešit úplně tu samou situaci znovu, protože i firewally jdou s dobou a nebudou koukat jen na číslo portu, ale budou strkat rypák i dovnitř HTTP protokolu a propouštět jen určité požadavky/odpovědi. Není to řešení, stojíme na místě a akorát se vyplýtvala spousta výpočetního výkonu a lidské práce.
Na jednu stranu je hezké, co všechno jde překompilovat do JS a co se dá provozovat v prohlížeči, na druhou stranu to ale nic moc neřeší.
kontrola na strane prohlizece je super....Tam jde o to, abyste nebyl schopen streamovany obsah ulozit, coz bez "trusted OS" ci "dedicated HW" nepujde, FOSS by asi mel smulu.
BTW: kolik práce dá tohle:
an unencrypted output that could then be received by a PC for later replay.
BTW: kolik práce dá tohle:Asi $100
Mimochodem ty pitomosti co vytýkám HTML5 se nevyhnuly ani XHTML5. Což je katastrofa sama o sobě. Právě aplikace XML jko HTM měla zabránit zanášení HTML přidáváním nadbytečných funkcí a tagů. A oni tam prostě narvou konkrétní elementy, které navíc s původním HTML a jeho zaměřením nemají nic společného.
Jak jsem psal, tohle řešení je podle mě řádná pitomost.
data-* je to dobré řešení.
Krátkodobě může fungovat drastickým omezením uživatelského přístupu k hardware a software a tím, že se klíč propašuje do hardware buď potají na začátku přehrávání či při výrobě.Zacina to Secure Bootem ....
Ale naprosto nechápu, jak může fungovat „open DRM“ - tam přece ve specifikaci musí jasně napsat „tady je klíč a dešifruje se to takovým algoritmem“.Hm. Secure multi-party computation (pěkně vysvětleno v phracku 68, sekce 2.4).