Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
systém filtrování a blokování je omezením práva na soukromí komunikace a práva na ochranu osobních údajů, a hrozbou pro svobodu informací.neplatí? Nejak si tú demokraciu stále chceme priohnúť. Pozitívne je, že sa o tom aspoň hovorý.
hovorý.Tvrdě se o tom vyjednává
Ale trochu mi uniká, proč ISP může filtrovat dobrovolně, obzvlášť pokud zákazník nemá možnost to filtrování vypnoutTo přece záleží na ISP. Může zákazníkům umožnit zapínat a vypínat to, může filtrování nabídnout jako doplňkovou službu. Třeba rodiče běžně pořizují dětem tarify mobilních operátorů, brzy bude nejspíš stejně běžné, že k tomu bude i datový tarif. A spousta rodičů bude chtít na takovém tarifu filtrování zapnout.
Takže co si lide vybereš pedofily a nebo vládní extremistický terorismus? :DJen abyses nenechal nachytat :). Blokování nevhodného obsahu zájemcům o nelegálním způsobem vytvořený obsah může i pomoct. Lidé se o tom kvůli blokování třeba nedozví, nebudou se o to zajímat, nebudou tlačit na státní orgány ani přispívat na organizace, aby se s problémem něco dělalo. To jen že se dá na věc dívat i z druhé strany, takže nakonec dostaneš obojí.
Blokování nevhodného obsahu zájemcům o nelegálním způsobem vytvořený obsah může i pomoct.Jo, to je pravda, pokud se to blokování neudělá dobře, tak často lze pomocí zkoumání sítě zjistit které weby nebo IP adresy jsou blokované (např. je jiné TTL nebo cesta v traceroute než na ostatní weby) a z jiného připojení (proxy, tor) na ně pak vlézt. Aneb blacklist pak naopak usnadňuje přístup na nelegální weby místo aby blokoval.
Aneb blacklist pak naopak usnadňuje přístup na nelegální weby místo aby blokoval.Jiným TTL? Jak? Vždyť TTL zjistím jen u známých serverů, nemůžu tak objevovat neznámé. Asi mi něco uniká.
V postatě se podle TTL pozná jestli to jde přes jejich cenzurní proxy (vysoké TTL, protože je jen pár hopů od klienta) nebo ne (menší TTL, když to jde před půl internetu).To s tím TTL je jasné, jen jsem v tom neviděl způsob, jak získat samotný seznam.
Není to filtrování čirou náhodou realizované na DNS serveru ISP?Jak kde. Nekde to delaji presmerovanim na transparentni proxy a filtrovanim URL nebo filtrovanim podle portu, coz je evidentne zasah do obsahu komunikace.
Ostatně, i dnes pošta některé typy zásilek nedoručuje – třeba když budou mít podezření, že je zásilka nebezpečná.Jenže to se týká zásilek, které ohrožují samotnou poštu (hlavně jiné zásilky doručované poštou), zatímco filtrování IWF filtruje i to, co neohrožuje ani ISP ani příjemce, a bez možnosti to obejít.
Ale trochu mi uniká, proč ISP může filtrovat dobrovolně, obzvlášť pokud zákazník nemá možnost to filtrování vypnout.Ale to rozhodnuti nerika nic o tom, zda ISP muze ci nemuze filtrovat dobrovolne. Proste se k tomu AG Villalon nevyjadril, protoze se to vybec netykalo pripadu, kvuli kteremu vzniklo tohle vyjadreni. AFAIK v Cesku je takove filtrovani, pokud je provadene na zaklade zkoumani obsahu paketu, nezakonne.
nemůže být žádný ISP nucen
netýká situací, kdy je filtrování přikázáno zákonemJakých situací se to tedy týká?
Tiskni
Sdílej: