Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Kernel 2.6.17-ck1 obsahuje fcache patch, který dokáže zrychlit čas bootu a startu desktopového prostředí až o desítky sekund. Fcache zatím funguje pouze s ext3 filesystemem, ale podpora pro ReiserFS, XFS a další filesystémy by měla být přidána velmi brzy. Navíc autor fcache pracuje na dalších úpravách, které umožní ještě větší zrychlení.
Tiskni
Sdílej:
Projel jsem ten anglický text a chápu to zhruba takto. 1. Vytvoří se partišna pro tu cache. 2. nastaví se tak, aby se při startu přimountovala v "zaznamenávacím" módu. 3. Resetuje se stroj a při spuštění se data, který jsou různě na disku zkopírují (v pořadí v jakém se načítají) na tu cache partišnu. 4. změníš parametr aby se partišna při startu mountovala ve "čtecím" módu. Data jsou na ní uspořádaná v pořadí v jakém se čtou a tudíž disk tolik neseekuje a boot je rychlejší.
Tak to je můj rychlovýcuc.
Ono něco odlišného od rc skriptů a init už existuje, jenom si nevzpomenu na název. Jestli tomu dobře rozumím, jde o praralelní spouštění služeb. Proč by každá služba měla čekat, až předchozí odpoví "vše v pořádku, běžím"?
Nějak podobně nabíhají Win. Microsoft si s nabíháním dal práci. U Linuxu zatím nebyla potřeba to moc zkoumat, protože když 1x za rok vypneš server, aby jsi vyluxoval prach, je ti jedno, jestli nabíhá dvě nebo pět minut.
Zajímavá idea. Vy tedy tvrdíte, že overhead na interpretaci startovacích skriptů systému je tím nejvíce zdržujícím prvkem.Ano, to tvrdím. Ostatně i průměrně bystrý uživatel si při startování systému všimne, že vlastní inicializace jádra trvá pár vteřin, pak se řádově minutu chroustají startovací skripty a po startu X nabíhá desktop opět jenom pár vteřin.
A že pokud by start systému byl realizován nějakými programy psanými v kompilovaném jazyce, zrychlení by bylo tak výrazné, že by ospravedlnilo výrazné snížení flexibility takového řešení.Všechno co říkám je, že by bylo dobré se zamyslet, jestli je stávající řešení vhodné na desktopové použití a jestli by se nevyplatilo vymyslet něco mnohem efektivnějšího. Navíc tím vůbec nemusí utrpět flexibilita. Možná dokonce naopak.
K tomuto závěru jste došel na základě nějaké solidní analýzy problému a následných experimentů, nebo jde jen o obvyklé plácnutí naslepo?Ano, došel. Pro jednu firmu jsem vyvinul embedded systém založený na linuxu, který po inicializaci jádra dělá naprosté mimum ve skriptech (v podstatě jenom udev a nastavení pár proměnných) a hned spouští vlastní "multimediální" aplikaci. Doba bootu cca 10s. Nějaké další jízlivé poznámky?
Ostatně i průměrně bystrý uživatel si při startování systému všimne, že vlastní inicializace jádra trvá pár vteřin, pak se řádově minutu chroustají startovací skripty a po startu X nabíhá desktop opět jenom pár vteřin.
Pokud je ovšem ten uživatel opravdu bystrý průměrně a nikoli podprůměrně, všimne si také toho, že ty shellové skripty neběží jen tak naprázdno, ale spouštějí určité programy. A že přepracováním těch skriptů na něco efektivnějšího můžete ušetřit nanejvýš čas, který trvá vlastní interpretace skriptu, ne to, jak dlouho běží programy z těch skiptů spouštěné.
Navíc tím vůbec nemusí utrpět flexibilita.
To dost těžko. Právě možnost upravit si skript podle potřeby je IMHO hlavní výhodou řešení založeného na shellových skriptech.
Ano, došel. Pro jednu firmu jsem vyvinul embedded systém založený na linuxu, který po inicializaci jádra dělá naprosté mimum ve skriptech (v podstatě jenom udev a nastavení pár proměnných) a hned spouští vlastní "multimediální" aplikaci. Doba bootu cca 10s.
To je ovšem něco úplně jiného, než na co jsem se ptal. Vy jste použili klasický model startovacích skriptů, pouze jste je pročistili a seřadili je (pro vás) vhodnějším způsobem. To by ovšem svědčilo spíš o tom, že koncepce není špatná a problém je spíš v tom, jak jsou ty skripty napsány. V minulém příspěvku jste ovšem (naprosto suverénně) mluvil o výrazném zrychlení bootu tím, že by se místo shellových skriptů použilo něco efektivnějšího, předpokládám, že kompilované programy. Proto mne zajímalo, zda pro své tvrzení máte nějaký podklad - třeba to, že byste na reálném desktopovém systému změřil celkový čas procesoru, který během bootu systému spotřebují jednotlivé shelly. Vzhledem k tomu, že na mých systémech po celodenní práci má nejvytíženější shell na svém kontě nanejvýš tak dvě sekundy času procesoru, odhadoval bych, že to nebude stát za řeč. Nebo jestli jste opravdu nezkusil použít místo shellových skriptů kompilovaný program. Pokud to neuděláte, musím vaše radikální tvrzení opět považovat jen za takové plácnutí do vody.
Promiňte, ale pokud napíšete
co nebude během bootu procházet a parsovat desítky textových souborů a interpretovat prográmky v nich napsané, což je právě to, co nejvíc zdržuje.
těžko to mohu chápat nějak jinak.
Co se týká reorganizace skriptů samotných, jsem dost skeptický k tomu, do jaké míry je jejich redukce obecně možná. Zkušený uživatel si může vyházet nepotřebné služby a inicializace toho, o čem ví, že to používat nebude. Ale desktopové distribuce (teď mám na mysli distribuce typu Red Hat, Mandriva, SuSE) musejí ve svém defaultním nastavení počítat spíše s uživatelem, který problematice moc nerozumí. Proto se spouštějí záležitosti typu mdnsd, které sice většina uživatelů nepotřebuje, ale někdo ano. Proto se všude spouští CUPS bez ohledu na to, zda uživatel potřebuje tisknout nebo ne. A tak by se dalo pokračovat. Tyhle mainstreamové distribuce bohužel nemohou sázet na to, že stačí spustit nezbytné minimum a uživatel si doplní, co bude potřebovat. Mne třeba také zrovna moc nebaví po instalaci nové verze systému pokaždé vyhazovat hlouposti typu SuSEwatcher nebo SuSEplugger (dodnes si nepamatuji, který je který), zvlášť když jich s každou verzí přibývá, ale beru to jako nutnou daň za to, že je systém použitelný i pro uživatele, kteří toho o jeho fungování moc nevědí.
Tak to cháptete špatně nebo jsem to možná nenapsal dost jasně. Jde mi samozřejmě o celý proces initu včetně těch skriptů a prográmků, které ty skripty spouští. Samotné nahrazení shellových skriptů něčím kompilovaným je samozřejmě blbost. Ale dalo by se začít třeba jenom tím, že by se mnohé úkony služby mohly provádět/spouštět na pozadí až po stratu X, respektive po naskočení loginu.Promiňte, ale pokud napíšete
co nebude během bootu procházet a parsovat desítky textových souborů a interpretovat prográmky v nich napsané, což je právě to, co nejvíc zdržuje.těžko to mohu chápat nějak jinak.
Ale dalo by se začít třeba jenom tím, že by se mnohé úkony služby mohly provádět/spouštět na pozadí až po stratu X, respektive po naskočení loginu.
Nejen že by mohly, ono se to tak už mnohde dělá.
mike:/etc/init.d/rc5.d> ls -1 S* ... S08xdm S09atd S09nscd S09sendmail S09stunnel S10cron S10timesync S11cupsreniceSamozřejmě by se to dalo vylepšit, ale takhle je to bez jakýchkoli úprav, jen jsem některé služby přidal a některé odebral.
Co se zkoušení týká, na startovacích skriptech jsem overhead shellu skutečně nezkoušel. Ale pokud shell, se kterým celý den intenzivně pracuji, nasbírá nanejvýš nějaké dvě sekundy času procesoru, považuji to za dost směrodatné na to, aby to vaše tvrzení přinejmenším zpochybnilo.