Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Ale třeba se to podaří někam dohnat, naděje umírá poslední...
Myslím že už se to někde probíralo, rada EU se hájí tím, že ACTA je obchodní dohoda a tak se na ní nevztahují požadavky na transparentnost procesu.Jestli chce rada EU (a také Evropská komise) dosáhnout toho, aby nebyla ratifikována Lisabonská smlouva, jen tak dál. Přesně věci tohoto typu jedním z hlavních důvodů, proč mám krajní nedůvěru k předání více pravomocí orgánům EU a proč bych při případném referendu (které by se podle mého názoru každopádně mělo konat, protože jde o velmi zásadní věc) v tuto chvíli hlasoval proti.
(V pätičke máš, asi omylom, nejakú kravinu.)
Všetko sú iba domnienky, pokiaľ sa to nedá zmerať či zvážiť. Ak sa to zmerať alebo zvážiť dá, je to podložená domnienka.
> Přesně věci tohoto typu jedním z hlavních důvodů, proč mám krajní nedůvěru k předání více pravomocí orgánům EU
A myslis, ze pokud by jednani probihalo primo se zastupci clenskych statu, tak by vypadalo jinak? Myslim, ze naopak - nejenom, ze ono projednavani by probihalo uplne stejne v tajnosti, ale nasledne schvalovani zakonu by vsichni poslanci aktualne vladnouci koalice (bez ohledu na to, ktera by to zrovna byla) poslusne schvalili, protoze poslanecke snemovny jsou silne svazane s vladou a tak 'vladni' poslanci casto pro vec hlasuji jen proto, ze jejich stranicke vedeni je zaroven soucasti vlady. Oproti tomu poslanci v Evropskem parlamentu nejsou primo svazani s exekutivou ani s Evropskou komisi, takze jejich rozhodovani mene ovlivneno podobnymi tlaky.
naděje umírá poslední...Ale umira.
Na bazi dohod funguje obrovska spousta veci, uz proto, ze neexistuji zadne mezinarodni zakony. Zrovna treba patentova ochrana vyplyva z dohod zastresenych WTO. Nebo to ze nekdo spacha v cechach vrazdu a utece do jine zeme a je vracen k nam, opet se nejdna o nic jineho nez o dohodu.
Do zakonu se potom promitnout musi, protoze tezko byste jinak mohl dodrzovat ustanoveni te smlouvy, kdyz neznate jeji obsah. Ciste hypoteticky (protoze samozrejme neznam ta tajna ustanoveni), verejne bude treba to, ze je mozne zverejnit uzivatele konktretni IP adresy a tajne bude to, ze stat, ktery to nedokaze uhradi miliardu dolaru odskodneni majitelum prav, ktera byla poskozena.
Jak uz to byva, vec je velice slozita, protoze tady se slibuje ochrana pred padelanim zbozi, coz je vec celkem zasluzna a urcite jste uz videli minimalne v televizi ceske firmy, ktere poklada to, ze cina dodava padelky jejich vyrobku, at se jedna o motorky nebo padelky elektroniky vyvinute v jablotronu. Smlouva ale zrejme nerozlisuje mezi padelanim hmotnych vyrobku a nehmotnych vyrobku, tedy software, filmu, hudby...
Na druhe strane, zrejme metody, ktere maji byt pouzity k dosazeni cilu techto smluv nejsou vubec jasne. Ocekava se, ze se bude jednat o nejake legalizace DRM i tam, kde nyni neni legalni (ale je zasadni otazka, zda je to v pripade CR zmena, protoze u nas uz neni legalni prekonani DRM ani v pripade, ze vytvarite kopii pro vlastni potrebu). Mohlo by dojit k omezeni toho, ze stahovani je legalni.
Cely zasadni problem je prave v tom utajeni, vi se jen to, co sem tam nekdo vynesl a toho neni moc a nevi se ani jak je to duveryhodne.
"Nemá totiž mrcha, koho by už zabila." - To je názor jednoho léčitele z východu, který jsem kdysi četl.
Tiskni
Sdílej: