Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
Ubuntu nedávno oznámilo, že pro pro nadcházející netbokovou verzi UNR 10.10 použije Chromium. Prohlížeč (nadstavba) Flock (zaměřený na sociální sítě) také vyměnil Firefox za Chromium. Linux-mag.com tvrdí, že se nic moc neděje, protože v klasických distribucích Chromium jen tak Firefox nenahradí - např. ve Fedoře mají s balíčkování Chromia spoustu právních i technických problémů.
Tiskni
Sdílej:
Mimochodem mně nepřekvapuje, že Ubuntu licenční problémy "nemá". Ono je moc neřeší. Proto má "nejlepší podporu" HW, protože obsahuje nejvíc firmware pro HW, byť často licenčně protiprávně. A v tomto případě nejde o USA patenty ale o licenci výrobců HW.

PS: a ja proste nesouhlasim s tim, ze se Fedora musi tvarit, ze ty repos neexistuji.Každopádně to tak dělá a pravděpodobně to kvůli tobě nezmění.
Ale holt jste asi z pravniho oddeleni RedHatu, takze to vite presne.Kecy, kecy, kecy.
Chromium is an open-source browser project that aims to build a safer, faster, and more stable way for all Internet users to experience the web. This site contains design documents, architecture overviews, testing information, and more to help you learn to build and work with the Chromium source code.http://sites.google.com/a/chromium.org/dev/Home
MoFo prosazuje otevrene standarty pro webTo mi přijde trošku jako klišé. Vynechme špatné psaní slova standard, i když to vypadá fakt hrozně. Mozilla Foundation se chová ke standardům líp než Microsoft... jenže to není zase takové umění. Když jsem viděl, jak se k různým standardům chovají... 1) PNG -- naprosto ignorovali výtky autorů PNG, že Mozilla vyzývá k porušování PNG, respektive k používání PNG signature na něco, co PNG standardu neodpovídá. 2) SVG -- v době, kdy opera uměla inline SVG, Mozilla ještě ani moc nevěděla, jestli ho bude implementovat nebo ne. 3) HTML+CSS -- tuším, že v ACID testech se Mozilla vždy držela dost pozadu oproti "těm lepším" 4) Různé rozlišování quirksmodes, standards modes, semistandard modes mi taky nepřišlo v jejich podání zrovna košer. 5) Nevšiml jsem si u Mozilly žádného aktivního prosazování nových technologií Jsem rád, že Mozilla existuje. Ale nemyslím si, že její hegemonie v oblasti přináší nějaký velký pokrok. Menšinová účast podle mě webu poslouží daleko lépe. Navíc nebudou mít takovou půdu pod nohama na znásilňování standardů jako PNG.
O žádné menšinové účasti se (zatím) nedá mluvitMluvit se (zatím) dá o všem. Zvlášť pokud jde o hypotetický stav, který možná v budoucnu nastane.
odkazovat se na to, že někdo nenahradí Firefox Chromiem kvůli licenčním problémům je dost ubohéTo co píšeš bych si mohl vyložit i tak, že celý opensource (nebo free software, chcete-li) je ubohost. Stačí za proměnnou Firefox dosadit jiný opensource a za proměnnou Chromium dosadit jiný skoro-opensource.
náš produkt sice stojí za starou bačkoru, ale vy máte smůlu, protože ten druhý není dostatečně freeDost často v rozhodování nehají roli jenom vlastnosti samotného programu. Často se řeší pořizovací cena (nahrává bezplatnému sw), budoucí udržitelnost software (nahrává opensource/free software) a taky dostupnost dokumentace a komunita okolo daného software. Takže k čemu ta silná slova?
ale já nemluvím o rozhodování ze strany uživatele, já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"náš produkt sice stojí za starou bačkoru, ale vy máte smůlu, protože ten druhý není dostatečně freeDost často v rozhodování nehají roli jenom vlastnosti samotného programu. Často se řeší pořizovací cena (nahrává bezplatnému sw), budoucí udržitelnost software (nahrává opensource/free software) a taky dostupnost dokumentace a komunita okolo daného software.
já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"a předtím
a vůbec, odkazovat se na to, že někdo nenahradíNějak mi to nesedí. Možná chvílema sám nevíš o čem mluvíš.
já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"Na nadšení má každý právo. Pokud je cílem projektu přinést OSS alterantivu, těžko se můžeš divit radosti, když se to povede.
mno, spíš někteří neumí číst, resp. vnímat text ... v prvním citovaném jasně mluvím o "postoji projektu", tj. lidí se na něm podílejících a v druhém citovaném, i pokud na začátku nebyl kontext zřejmý, domnívám se, že již neocitovaná část jej vyjasňuje dostatečně: "... náš produkt ..." - ten produkt neprodukují uživatelé, ale opět lidé podílející se na příslušném projektujá mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"a předtíma vůbec, odkazovat se na to, že někdo nenahradíNějak mi to nesedí. Možná chvílema sám nevíš o čem mluvíš.
no vidíš, a já jsem se doposud naivně domníval, že cílem v tomto případě bylo vytvořit dobrý webbrowser ...já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"Na nadšení má každý právo. Pokud je cílem projektu přinést OSS alterantivu, těžko se můžeš divit radosti, když se to povede.