Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Je úplně jedno jak to vydají, obávám se, že proti nejobyčejnějšímu JPEGu nemá nic šanci. Nové foťáky a telefony a cokoliv už mohlo mít minimálně jako volbu nějaký lepší formát a mají?Pokud se toho chytí prohlížeče, tak to šanci má.
Ne, ty "patlané detaily" tam rozhodně nejsou kvůli JPEGu. Jsou oblasti, kde na velikosti záleží a optika fotoaparátu (a ostatně i snímač) je jednou z nich, bez ohledu na to, co o tom tvrdí marketingová oddělení výrobců mobilů.
Pokud nevěříte, doporučuji experiment. Zkuste vyfotit mobilem trávník nebo korunu listnatého stromu a uložit v nejvyšší možné kvalitě; pak vezměte nějakou low-end zrcadlovku, nasaďte na ni trochu slušně kreslící objektiv (třeba můj oblíbený Tamron 17-50/2.8), vyfoťte stejnou scénu a uložte do JPEGu o stejných rozměrech. Pokud neuděláte něco hodně špatně, bude ta fotka mít mnohem lépe vykreslené detaily i při výrazně menší velikosti souboru.Nemusi to bejt ani zrcadlovka, zcela libovolnej fotak se sklenenym objektive i klidne 3Mpx a min, udela radove lepsi obrazek.Ja rozporuju primarne tohle - neexistuje 3 MPx ne-zrcadlo, ktere by fotilo lip nez dnesni high-end telefony. Jak by to dopadlo ve srovnani se 3 MPx zrcadlovkama nebo 6 MPx kompaktama nevim (tipoval bych ale vicemene plichtu, jak v ktere kategorii).
take verim fyzice, difrakcni limit se da jednoduse spocitat, velikost optickeho systemu je tim zasadnim limitujicim faktorem, pokud tohle na danou praci nestaci, nejde to nicim nahraditVeris fyzice, ale sam si to nespocitas, presto tady kategoricky tvrdis neco, co primo zavisi na konkretnim vysledku. Ja si to spocital, ale zasekl jsem se na interpretaci vysledku - ta neni uplne primocara. Proto verim radsi svym ocim - jednoduse porovnavam, co jsem fotil pred lety se starymi kompakty a co fotim dnes s telefony. V nekterych vecech to neni ani srovnatelne - napr. muj jinak oblibeny Panasonic FZ-30 za nemale penize sumel na ISO400 (coz byl jeho limit) naprosto tragicky a vysledky byly nepouzitelne (RAW moc nepomahal). Dnesni telefony maji na mensim cipu s dvakrat vyssim rozlisenim radove lepsi vysledky.
Doostrenim jsou samozrejme vic patrne, ale aby slo neco doostrovat, tak tam ten detail musi v prve rade byt.
Izolovaný chlup není problém, vždycky tam něco vidět bude a software si s tím nějak poradí. Problém nastane ve chvíli, kdy vyfotíte chlupaté zvíře neb třeba lidskou hlavu. Tam se jednotlivé chlupy/vlasy slijí dohromady a softwarové doostřování z toho vyrobí chaotickou změť.
Sum tam samozrejme je i na zakldnim ISO, stejne jako na vsech fotacich s malymi cipy. Napr. muj stary Olympus 3030 sumel (barevne) daleko hur na daleko nizsim rozliseni (3 MPx) uz na zakladnich ISO.
V tom případě mám pro vás příklad, na který jste se ptal. Olympus C-4000 (4 Mp) z roku 2002 takovým množstvím šumu na ISO 100 rozhodně netrpěl.
Váš problém je, že porovnáváte fotky z C-4000, které jsou udělané tak, aby bylo poznat, jak na tom s kresbou je, s fotkami z toho mobilu, které jsou záměrně focené tak, aby to maskovaly. Třeba vlasy na první fotce nebo koruna stromu na druhé nevypadají (na tuhle kategorii) nijak zle, trávník je sice hrozný, ale buďte si jistý, že z toho Samsungu nebude o nic lepší (spíš horší, protože ho dorazí pokus o softwarové doostření) - jenže na fotce ze Samsungu nebylo nic, co by foťák takhle prověřilo.
A co se týká toho ostatního, tady se neshodneme. Šumu vidím na ISO 100 výrazně méně, než měl Samsung na ISO 40. A "ostrost špatná" nejspíš znamená to, že foťák neaplikuje brutální doostření zvýrazněním hran, které je dnes považováno za samozřejmost, ale nechá na rozhodnutí uživatele, zda chce softwarově doostřit, jak a jak moc. To považuji za jednoznačné pozitivum.
Tady se difrakcni limit ocividne neprojevuje, chyba bude asi nekde jinde.
Difrakční limit určuje teoretické maximální rozlišení dosažitelné ideální spojkou. Čočky v reálných přístrojích nejsou zdaleka ideální.
Šumu vidím na ISO 100 výrazně méně, než měl Samsung na ISO 40.1:1 mozna ano, ale fotka z S6 ma 4krat vyssi rozliseni. Ve vysledku se daleko snaz ztrati.
nechá na rozhodnutí uživatele, zda chce softwarově doostřit, jak a jak mocS6 osobne nemam, ale ma myslim nejaky pro mod, kde se da nastavit dost veci. Jine high-end telefony (G4, Note 5, OPO...) maji i vystup do RAWu, kde si s tim muzete pohrat, jak chcete ...
Difrakční limit určuje teoretické maximální rozlišení dosažitelné ideální spojkou. Čočky v reálných přístrojích nejsou zdaleka ideální.Tohle bylo spis rypnuti do kolegy kyknose, ktery difrakcni limit (zda se) povazuje za primarni omezujici faktor.
1:1 mozna ano, ale fotka z S6 ma 4krat vyssi rozliseni.
I po zmenšení na polovinu (tj. zhruba stejný počet pixelů) je pořád v tmavších rozmazaných pasážích zřetelně patrný.
S6 osobne nemam, ale ma myslim nejaky pro mod, kde se da nastavit dost veci. Jine high-end telefony (G4, Note 5, OPO...) maji i vystup do RAWu, kde si s tim muzete pohrat, jak chcete ...
Jestli ano, na té ukázce rozhodně použitý nebyl. Ale psal jsem to hlavně jako vysvětlení, proč vám fotka z C-4000 připadá málo ostrá. Když kolem sebe člověk vidí samé produkty výrazného softwarového doostření, začne to podvědomě brát jako normu a fotku, která tím neprošla, vnímá jako neostrou. Pamatuju si velmi dobře, že po přechodu z C-4000 na 400D jsem ten pocit měl taky a musel jsem si udělat pár dvojic snímků stejné scény a pozorně si prohlédnout detaily, abych se ujistil, že to je opravdu jen zdání.
ktery difrakcni limit (zda se) povazuje za primarni omezujici faktor
On taky u takhle malých snímačů s přehnaným rozlišením (a to mají dnes v podstatě všechny) v naprosté většině případů je. To makro focené na f/1.8 by se ještě vešlo, ale stačí trochu zaclonit a na takhle malý snímač těch 8 Mp nevykreslíte ani teoreticky, v praxi pak ani zdaleka.
IMHO je hlavní důvod, proč se tak často argumentuje difrakčním limitem, ten, že to je fyzikální jev, který nejde popřít a dá se i snadno kvantifikovat. To, že reálná optika nedosahuje ani toho limitu (a optika v mobilu poplatná rozměrovým a konstrukčním omezením tím spíš), sice napoví zdravý rozum, ale přesto propagátoři skvělých fotek z mobilu mohou zarputile tvrdit, že tohle je ale super extra ultra optika nové generace zahrnující 150 patentů, která kreslí mnohem líp. S výpočtem ukazujícím, že to nejde ani teoreticky, se přeci jen polemizuje trochu hůř.
Srovnávat fotku z mobilu se zrcadlovkou je mimo, pokud se bavíme o tom, jestli komprese jpegu ničí zdrojová data nebo ne.
Vůbec to není mimo. Jsem-li schopen s lepší optikou a senzorem vytvořit fotku v JPEG, která má při stejných rozměrech a menší velikosti souboru lépe vykreslené detaily než ta z mobilu nebo kompaktu*, znamená to, že JPEG komprese není problém. Nebo přesněji: je to za určitých okolností problém, ale je to problém, který má smysl řešit teprve ve chvíli, kdy foťák poskytne dost detailů na to, aby měla JPEG komprese co mršit - a tohle není ten případ.
Realita je ale taková, že není problém udělat 1600x1066 pixelů velký JPEG o velikosti 250-300 KB, který bude mít lepší detaily než fotka stejné scény z mobilu nebo běžného kompaktu*, která je jako soubor mnohem větší. Jak chcete tohle svést na nadměrnou JPEG kompresi?
*Poznámky: (1) "běžným kompaktem" myslím běžnou spotřební produkci s tzv. 1/2.3" senzorem (tj. ne nějaký 4/3 nebo dokonce APS-C s výměnnými objektivy, který stojí víc než low-end zrcadlovka); (2) mluvím tu o venkovní scéně za dobrých světelných podmínek, ne o focení v místnosti na ISO 800 a víc, to by opravdu bylo nefér.
Kdyby tam byl na výběr lepší formát, který při přijatelné velikosti zachová více detailů, dost by to pomohlo těm, kteří nechtějí fotit do RAWu a chtějí rovnou nějaký prezentovatelný výsledek (což už dávno není můj případ, ale těch lidí je pořád většina).Takový formát ovšem existuje. A je to cokoliv na bází vlnkové transformace.
Je to OK řešení pro nízké kompresní poměry v lossy režimu, ale tipl bych si, ale úplně nejoptimálnější to taky nebude.Právě že pro případ kdy se z toho generuje nějaký komprimovaný obrázek (podobně jako z RAWu) s větším kompresním poměrem to optimální je. Např. kodeky s deblokovacím filtrem jsou dost známé v tom, že mají hodně velký Generation loss. Stačí jeden obrázek parkrát projet deblokovacím filterm a je z toho mazlanice.
Většinou to není až taková tragédie, ale to dodatečné zmenšování je taky problém: RAW → JPEG → JPEG ti dá horší výsledek než RAW → JPEG se stejným cílovým rozlišením.
Teoreticky, v praxi se pri tak vyraznem zmensovani rozdil ve zdroji viditelne nema sanci projevit.
Souhlas, pokud je to na polovinu a méně (což většinou je), není to žádný problém, tím spíš že ty JPEGy z foťáku lezou s mnohem menší mírou komprese, než se používá pro normální účely.
A ze nejakou dulezitou fotku clovek driv nebo pozdeji cvakne s defaultnim nastavenim, na to muze vzit jed i profik.
Mně se to ještě nestalo. Tovární default jsem měl nastavený jen dvakrát: bezprostředně po koupi a po vrácení ze servisu (seřízení FF/BF). Možná ještě jednou po updatu firmware, ale tím už si nejsem jistý. Spíš se mi stane, že omylem něco cvaknu s nějakým netypickým nastavením, které mi zůstalo z minula (třeba ISO 3200 nebo předsklopení zrcátka), protože jsem pospíchal a neměl čas vracet tam standardní hodnoty.
Možné to je, 7D má hodně vlastností obvyklých spíš u vyšších modelů (masivnější tělo, velký buffer, rychlost, hodně ovládacích prvků a možností nastavení atd.), takže nějaká malá flash na nastavení by se určitě taky vešla. Ale jak už jsem psal, nejspíš se mi ještě nestalo, že bych ji nechal s vybitou baterkou nějak přehnaně dlouho (nikdy to ještě nedošlo tak daleko, že by se po zapnutí neobjevilo vůbec nic) a výměnu provádím "kus za kus", takže bez baterky je nanejvýš minutu.
Ale zkusím se podívat, jak je na tom 400D, tu už jsem nazapnul asi dva roky.
To je samozřejmě pravda - třeba na tohle jsem potřeboval přes sto pokusů, než jsem získal jednu použitelnou fotku (ale to byl ještě Olympus C-4000, který je o dost pomalejší). Jenže to mi zase nejde moc dohromady s cestováním někde, kde člověk nepotká zásuvku celé dny.
Mimochodem, právě jsem ověřil, že Canon 400D si nastavení pamatuje i poté, co se akumulátor vybije do stavu, kdy se po zapnutí nezobrazí ani upozornění, že je vybitý. Co je mi ale záhadou, je to, že se udržel i správný čas (byl jen asi o deset minut napřed). Takže tam nejspíš někde bude ještě jedna baterka, která podle všeho vydrží docela dlouho.
Např. můj má vedle hlavní baterky ještě malou knoflíkovou. A celkem běžně foťáky udrží čas během nabíjení – hodiny v nich běží i bez baterky.
Snizit jde rozliseni vzdy, opacne to nejde a muze to znicit fotku.To je fakt. Zas na druhou stranu proč i po internetu se běžně válejí několika megabajtové originály přímo zadrátované ve stránce? Rozlišení 10Mpix prostě bez šoupání a bez změny velikosti nemám šanci dostat na libovolný displej který mám a prohlížeč mi automaticky škálovat obrázek nebude. Prostě si myslím že by i ty nejpokročilejší zařízení měly mít nějakou blbuvzdornou volbu typu Max. Quality/Internet. Ono totiž ne každý uživatel těchto zařízení ví co je to rozlišení a QP u JPEGu a když neprotestuje mailový klient tak je to asi prostě v pohodě (pozn. redakce: není!).
Formát v tomto případě není ani zdaleka úzkým hrdlem.Při stejné nekvalitě by ty fotky mohly být datově menší.
Nechápu, že když se do HTTP cpe taková hromada novejch a novejch fíčur, je zároveň taková averze k zavedení nového obrazového formátu a hledají se různé výmluvy, proč ne.
HTTP nijak nepředepisuje, které obrazové formáty jsou "ty správné". Je čistě na autorech prohlížečů, jaké formáty se rozhodnou (přímo) podporovat, a na autorech stránek, jaké se rozhodnou používat.
Na 16GB kartu, což je nejmenší, kterou momentálně můžu koupit (chci-li SanDisk), se mi vejde asi 600 fotek v raw. To je množství, které u mne odpovídá týdenní dovolené, a to se nijak neomezuju a většinou snímků fotím pro jistotu dvakrát až třikrát.
Spíš mi těch 600 snímků na jednu kartu připadá trochu moc, proto jsem do nedávna preferoval 8GB karty. V současnosti už mám ale s sebou stejně většinou notebook, takže můžu zálohovat na něj.
Je mi jasné, že kdo fotí reportáže nebo dokonce sport, naplní kartu podstatně rychleji, ale ten zase nebude potřebovat (a už vůbec ne chtít) fotit týden nebo dva na jednu kartu.
Jen debil může vydat něco takovýho pod GPL a očekávat že se to rozšíří.Vypadá jako docela socialista. Stejně je fascinující, že si někdo dokáže něco takového jen tak vytáhnout z kapsy a nestojí za tím velký team.
A nijak zvlast se to nevylucuje s jeho prokazanou inteligenci a uspechyTo jsem ani nechtěl naznačovat, šlo mi spíš rejpnutí do GPL ;)
Proč? Ať si napíšou vlastní implementaci a zaplatí vlastní programátory, když se jim nelíbí GPL a nechtějí podporovat svobodný software. Nic není zadarmo – platí se buď penězi nebo1 zdrojovým kódem.
[1] což se netýká uživatelů – ti nemusí platit vůbec – ale jen (re)distributorů, kteří se mají podělit o svůj závislý kód
To je problém těch korporací a jejich právníků. Ať si v tom případě zaplatí vlastní programátory a napíší si svojí implementaci.
Tiskni
Sdílej: