Forbes: Rozhovor s Richardem Stallmanem

Časopis Forbes přináší na svých stránkách rozhovor s Richardem Stallmanem. Mluví se samozřejmě o GPLv3, DRM nebo free software vs. open source. Zajímavá je také Stallmanova odpověď na otázku, zda by bylo etické vzít kód z uzavřeného software např. od MS či Oracle a vydat ho jako free software. Prý by to nebylo neetické - asi tak jako osvobození otroka.

22.3.2006 20:29 | Daniel Kvasnička ml. | Zajímavý článek

Komentáře

[Spike]

Mluví RMS také o něčem jiném, než o open-source vs. free software?

[honza]

A o cem by mel mluvit?

[juice]

ano, napriklad o softwarovych patentoch

[h.xman]

Obvykle nejsem tak drsný, ale z tohohle už se mi fakt dělá špatně.

Mě osobně se idea free-software líbí. Byl bych rád, kdyby lidi došli k názoru, že je lepší mít možnost s kódem nakládat než ji nemít a tržně preferovali free-software. Ale to co chce Stallman - v čem se to liší od vyvlastnění? Zvlášt když Stalmann říká

impossible under the current legal system,

což naznačuje jakousi představu změny práva.

IMO každý autor má právo rozhodovat o tom, za jakých podmínek zpřístupní své dílo - "neexistovalo by to, kdybych to nevytvořil, tak berte tak jak dávám nebo nechte být". Pokud se tvůrce rozhodne dát to do "společné kádě", je to výborné. Ale pokud nechce (což samozřejmě znamená, že z ní bez dovolení nemůže ani brát), kdo mu chce to právo upírat? Stallman? Jakým právem chce rozhodovat i o tom, co nevytvořil?

Tohle už jsme tu jednou měli. A nepochybuju, že řada komunistů do toho v roce 48 šla s těmi nejčistšími ideály. Všichni víme jak to dopadlo. IMO kdyby se Stallmanovi podařilo udělat z free-software nikoli jen alternativu, ale všeplatné dogma (snad dokonce ze zákona), stáhne to software do stejné prdele jako tehdy komunismus stáhl produkci hmotných statků. Nehledě na to, že je to podle mě svinstvo.

Osobně si myslím, že paradoxně právě Stallman (kterému rozhodně neupírám zásluhy) a jeho ideologie dnes představují největší riziko pro free-software.

[Daniel Kvasnička ml.]

to je paradox, co? Nazyvat to FREE...

[Tomáš Tichý]

To je otázka chápaní osobní svobody. Stallman se na osobní svobodu dívá také z pozice odpovědnosti a etiky spojené s požíváním svobod, kdežto z Vaší definice se mi osobní svoboda jeví jako prostor jedince vydobytý použitím síly. "Ten program jsem vymyslel, jestli ho chceš tak skákej jak já pískám" je jen jinou verzí "já mám větší klacek, tak skákej jak já pískám". Jistě, je to extrémní přirovnání, ale jako protiargument Vašeho extrémního přirovnávání k vyvlastňování je myslím použitelné. Protože stejně jako Vy můžete namítnou že nehmotný nápad není hmotný klacek a není možné jím tedy lidi zotročit, stejně tak já můžu namítnout, že nehmotný nápad nelze narozdíl od hmotného klacku vlastnit a tudíž jej není možné vyvlastnit.

[h.xman]

Ne to není extrémní přirovnání, to není vůbec přirovnání. Nejde o velikost klacku, jde jen o to, že kdo tvoří, ten má o stvořeném rozhodovat, at už je produktem hmotné či nehmotné. Vše ostatní poškodí podmínky pro tvorbu - ku škodě všech. Použití slova "zotročit" je v tomto případě velmi nevhodné - když někomu nedám, co by beze mě vůbec neexistovalo, je absurdní mluvit o nějakém zotročení. Nemám povinost někomu bezpodmínečně dávat plody své práce a nikdo nemá právo to po mě chtít a když to nedělám, tak rozhodně nemůžete mluvit o nějakém mém "klacku". Jediné zotročení, které je v tomto případě skutečně možné, je zotročení autora použitím jeho práce v rozporu s jeho přáním. Což je přesně to, co chce Stallman udělat.

Btw, snad se shodneme na tom, že svoboda by měla být pro všechny stejná. Pokud si tedy Stallman chce osobovat právo nakládat s autorským dílem bez ohledu na přání autora, jak je možné, že by mu vadilo, kdyby Microsoft nakládal s GPL kódem jak by uznal za vhodné, např jej použil v proprietálním software? Proč mu teda vadí TiVo? Není-li - jak píšete - nehmotný nápad možné vlastnit, jaký smysl tedy má celá GPL, která je ve skutečnosti ZALOŽENA na autorském vlastnictví a bez tohoto konceptu by postrádala smysl?

IMO jde o jediné - Stallman přináší zase jeden koncept rovnějších mezi rovnými, a oblbuje lidi (a věřím že i sám sebe) mluvením o svobodě.

[Kyosuke]

A není to tak, že GPL je založena na autorském vlastnictví právě proto, že v současném právním řádu na autorském vlastnictví založena být musí? (Respektive vznikla právě proto, aby ho umožnila nějakým způsobem potlačit, tak namířila moc copyrightu proti copyrightu samotnému...)

[Mikos]

Je to tak, proto taky název "copyleft", je to prostě o "postavení copyrightu naruby", anebo prostě když to v současném legálním řádu nelze jinak, tak aspoň ten řád využijeme jak to jen jde... já na tom nic špatného nevidím

[h.xman]

Tohle sice Stallman tvrdí, ale v tom případě nechápu, proč ty jeho boje proti DRM, proč GPL brání ve využití GPL kódu v proprietálním software apod. - přece když nemá existovat duševní vlastnictví, tak si s vaším kódem může dělat co chci a vy mi do toho nemáte co mluvit, že?

Jaktože tolik často zjevně velmi inteligentních lidí přehlíží fatální rozpory ve Stallmanově rétorice?

Copylef není žádným postavením copyrightu naruby, copyleft je prostě specifický způsob využití copyrightu - někdo jej využívá aby se ujistil, že s jeho kódem bude naloženo v souladem s licencí, kterou si zvolil, a kterou je EULA, někdo jej využívá aby se ujistil, že s jeho kódem bude naloženo v souladem s licencí, kterou si zvolil, a kterou je GPL. Obojí vyžaduje jistou kontrolu autora nad kódem, obojí není možné bez jisté koncepce duševního vlastnictví. Bez konceptu duševního vlastnictví by nebyl veškerý software svobodný, jak si mnozí nadšenci (zřejmě včetně Stallmana) představují, bez duševního vlastnictví by jen nebyla absolutně žádná možnost, jak např. zabránit využívání jakéhokoli kódu (včetně toho vašeho) pod něčím DRM (proti kterému jste tady minule vášnivě bojoval).

Obecněji: za základ rozvoje a vůbec fungování společnosti považuji to, že když někdo vynaloží jistou práci, tak má mít jisté výsadní (nikoli absolutní) právo rozhodovat o výsledcích té práce. To je motivace k práci, bez které to nefunguje nebo alespoň funguje silně neefektivně - jak jsme viděli za komunistického režimu. A je úplně jedno, jestli je výsledkem té práce produkt hmotný či nehmotný, protože tam jde o tu práci. V tomhle Stallman demagogický když přirovnává software k receptům na vaření - program je možná podobný receptu protože se skládá z nehmotných instrukcí, ale důležité z hlediska licencování či peněz je to, zda je podobný z hlediska vynaložené práce, což rozhodně není - ukažte mi recept, na kterém se muselo pracovat roky. Stallmanova analogie prostě z hlediska podstatné vlastnosti není analogická.

První komunisté sami byli ochotni sdílet své statky, ale doufám snad každý dnes už uzná, že jejich vlastní idealismus nezakládal žádné právo vyvlastnit statky těch, jejichž názory byly jiné. A stejné je to se software, a to přesto, že jeho povaha je jiná než u hmotných statků a např se dá kopírovat - přesto je to výsledek lidské práce a nikdo nemá právo zbavit druhé kontroly nad výsledky jejich práce (což je morální hledisko) a nebylo by to prospěšné (což je praktické hledisko) - pokud to uděláme, mnozí totiž přestanou pracovat, případně si začnou hledat různé cestičky jak si zajistit prospěch z práce oklikou. Ke škodě všech. Ne každý je totiž idealista, a pokud se systém založený na idealismu (lidi budou pracovat bez ohledu na to, že si jejich práci bude moci přisvojit kdokoliv) vnutí obecně všem jako závazné pravidlo, dopadne to špatně. Copak lidi nemají paměť?

Aby bylo jasno, jsem proti tomu, aby právo druhých na výsledky jejich práce poškozovalo mé právo na totéž - proto jsem proti softwarovým patentům. Taky považuji současnou, na respektování copyrightu založenou GPL za ryze praktickou a fungující věc, žádnou ideologii. Jen chci co nejrozhodněji odmítnout ideje, které občas probleskují v souvislosti s výše zmíněnými, a které už IMO těžce zasahují do pole utopie, a v případě o praktickou realizaci poškodí reálnou svobodu - ideje o zrušení duševního vlastnictví apod. Revidovat se jistě bude muset mnoho věcí v souvislosti s duševním vlastnictvím, ale to základní, respekt vůči lidské práci a jistá (omezená) výsadní kontrola nad jejími výsledku pro tvůrce, by IMO mělo zůstat.

[Kyosuke]

"bez duševního vlastnictví by jen nebyla absolutně žádná možnost, jak např. zabránit využívání jakéhokoli kódu (včetně toho vašeho) pod něčím DRM"

Bez duševního vlastnictví by nebylo ani trestné dotyčný pokus o DRM systém prostřelit...

[h.xman]

Trestné možná ne, ale taky ne lehké. Prostě zákon džungle. Co kdo dokáže urvat, to může mít. To není to, co bych chtěl.

[Kyosuke]

Vůbec by se to de facto nelišilo od situace, kdy by třeba známý literární autor zveřejnil šifrovanou hádanku v novinách a všichni by si s ní lámali hlavu.

[h.xman]

Eh, jako ojedinělá hádanka je to jistě zajímavé, ale zase bych to nepřeháněl. Občas chci knihy a programy prostě užívat, a ne luštit

[Petr Cvachouček]

Brilantne vyjadreno, pod tenhle nazor se podepisu.

[Xerces]

Nepodceňujme recepty na vaření. Některé se zdokonalovali celá staletí a žádný sw se jim nemůže rovnat. Jejich užitná hodnota je také daleko větší než hodnota jakéhokoliv software, jelikož v první řadě potřebujete něco do úst a pak se můžete věnovat vznešenějším cílům, jakým je např. programování sw. Jediný podstatný rozdíl je snad v tom, že na vývoji kvalitního receptu se nepracovalo většinou v týmech.

[h.xman]

Ano, moje babička měla skvělé recepty. Zajímavé je, že přestože mi ty receptaly dala pod BSD licencí a mohu je používat při vaření, když vařím já tak to jídlo je pak jaksi... eh... jiné:-{

[xkesh]

Ano, moje babička měla skvělé recepty. Zajímavé je, že přestože mi ty receptaly dala pod BSD licencí a mohu je používat při vaření, když vařím já tak to jídlo je pak jaksi... eh... jiné:-{

Coz krasne ukazuje, ze patenty na "dusevni vlastnictvi" jsou v realnem svete nahouby - vyhrava ten, kdo ma schopnosti neco realizovat. Vim, ze je to nekdy k vzteku, cloveka neco "napadne", neco "vymysli" ... a druhy z toho udela lepsi kseft.

Bohuzel, nezijeme ve svete realnem, ale ve svete virtualnim, kde vy byste mohl napr. ty recepty po babicce nekomu prodavat za drahy penize (ackoliv v nich neni podstata).

Nehlede na to, ze naprostou vetsinu "napadu" clovek nikoliv vypracuje, ale "dostane" ... a pak zavodi s ostatnimi, koho to napadlo prvni :P

[h.xman]

Podotýkám, že jsem proti software patents - zejména proto, že si chci bez obav uvařit vlastní jídlo, přestože nějaká babička to jistě vymyslela už předemnou. Oblast softwarových licencí a copyrightu je ovšem o něčem jiném, a obávám se, že v oblasti jídla nemá obdoby - a pokud ne, rád bych i zaplatil za možnost užívat přesnou kopii babiččiny kuchyně

[Tomáš Tichý]

...jistá (omezená) výsadní kontrola nad jejími výsledku pro tvůrce, by IMO mělo zůstat. Souhlas, a to je přesně to, o co v GPL jde. GPL nechává tvůrci svobodu prodat své dílo komu uzná za vhodné a navíc ještě svobodu být uveden jako autor a dokonce svobodu vzdát se jakékoli odpovědnosti za vytvořené dílo (viz žádná záruka). Což je i tak nadstadardní oproti jiným lidským činnostem. Ostatní možnosti omezovat svobodu zákazníků dané autorským právem daleko přesahují praxi v jakýchkoli jiných oborech lidské činnosti (viz můj předchozí příspěvek o automobilkách a pekařích).

[Daniel Kvasnička ml.]

GPL nechává tvůrci svobodu prodat své dílo komu uzná za vhodné

Co je tohle za oblbovacku? Kdo chce kupovat GPL kod??? A u binarek, chtit penize v pripade GPL programu je v praxi mozne tak akorat za nadstandartni sluzby. Pokud byste chtel penize proste jen za "object code or executable form", nikdo vam je neda. Okamzite by totiz vzikl fork (kod byste poskytnout musel), ktery by ty binarky daval lidem zadarmo. (Za predpokladu, ze je vubec mozne u GPL nedistribuovat binarky zadarmo, nejsem si jisty)

[Kyosuke]

Další omezenec...? Upřímně doufám, že nikoliv.

[Daniel Kvasnička ml.]

Tak jsem jeho slova spatne pochopil?

Pokud dobre chapu GPL FAQ, pak je mozne delat binarky POUZE za penize + uvolnit kod.

Kdo by to ale delal? Ta pravdepodobnost, ze by se nasel nekdo, kdo by to "napravil" tim, ze by i binarky uvolnoval zadarmo, je dost velka.

Navic, dost pochybuju o tom, ze open-source model by pak fungoval tak, jako jinde. Myslite, ze by tolik programatoru prispivalo kodem do projektu, ktery da binarky pouze za penize? Jak myslite, ze by ten program byl asi popularni a jak rychle myslite, ze by ho popularitou predstihly vyse uvedene eventualni forky?

Proste akorat narazim na to, jak se porad vsude zastanci Stallmana ohani tim, ze prece je mozne GPL programy prodavat! Tak to zkuste, zkuste prodavat jen program.

[Vskutečnosti Saýc]

pak ho tedy ncehapes spravne.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Kdo by to ale delal? Ta pravdepodobnost, ze by se nasel nekdo, kdo by to "napravil" tim, ze by i binarky uvolnoval zadarmo, je dost velka.

Dost velká neznamená 100%. I v tom zbytku se dá napakovat a krom toho tu máme přidanou hodnotu. To že se něco nedokážu představit neznamená, že to neexistuje. Holt jsou jen někteří lidé omezenější než jiní.

[Vskutečnosti Saýc]

on spis hlavne nepochopil ze nemusi nikam davat zdrojovej kod a tim mene zadarmo.

[Daniel Kvasnička ml.]

No, pramenilo to z toho, ze jsem si neprecetl GPL poradne a moc sem povidal. Urazky o omezenosti svedci akorat tak o omezenosti tvoji.

Binarky za penize, zdrojak za penize. Jde to. Nicmene, kdyz "uvolnite" i zdrojaky za penize, jak si myslite, ze budou fungovat ty dobre zname a proverene principy open source vyvoje? Kdyz bude aplikace za penize a i zdrojaky za penize, bude se chtit vyvojarum prispivat kodem, kdyz budou vedet, ze ho pak zpatky dostanou za penize?

GPL je licence, ktera funguje a vyslo pod ni spoustu spickoveho software, jehoz autori v mnoha pripadech maji balik prachu. Ale nelibi se mi, kdyz jeji skalni zastanci kratkozrace v kazde diskusi mavaji lidem pred ocima, ze "se to taky da prodavat" a maji pocit, ze lidi touzici po dukazu, ze GPL vynasi, umlceli. Rekl bych, ze vetsina lukrativnich GPL projektu vydelala prachy jinym stylem, nez prodavanim binarek, prip. tim slavnym "charge no more than your cost of physically performing source distribution" za zdrojaky.

[Kyosuke]

GPL nevznikla proto, aby vynášela. A proč by vývojář měl dostávat zpátky kód, který už má? To jsem tak docela nepochopil.

[Daniel Kvasnička ml.]

Asi jsem to spatne napsal. Mate projekt, ktery chce za zdrojaky penize. Koupite si zdrojaky, upravite je a pak je prispejete do projektu, aby ten na vasi praci vydelaval tim, ze za ty kody bude chtit penize? (Nevytyka se podobny princip nahodou BSD-style licencim?) A az budete chtit kody projektu treba za mesic, zacalujete znova?

[Kyosuke]

Dovolím si upozornit, že takový XChat pro Windows je placený - a není drahý - a zřejmě jim to to přeci jen něco vynáší, i když zdrojáky jsou GPL...

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Bingo!

[Daniel Kvasnička ml.]

Tohle je fakt dobre napsane, z toho by sel udelat clanek

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Kde to mám podepsat?

[bhy]

Jaktože tolik často zjevně velmi inteligentních lidí přehlíží fatální rozpory ve Stallmanově rétorice?

myslim, ze kdyz si pozorne prectete vsechno na gnu.org/philosophy/, tak pochopite, jak to stallman mysli. nejsou to rozpory. nebudete s tim souhlasit (to urcite ne, jak ctu vase dalsi prispevky), ja tam taky nesouhlasim uplne se vsim, ale tvrdim, ze tam nejsou rozpory, ze ty tam vidi jen ten, kdo si toho od nej precte malo. (treba to interview na fobes.com je misty dost nejednoznacny, ale ty texty na gnu.org nikoliv.)

vase tvrzeni, ze "nikdo nema pravo zbavit druhe kontroly nad vysledky jejich prace", je trochu prilis zobecnujici. rozhodne neplati v jakekoliv situaci.

[Marek 'marx' Grác]

Nie je, pretože pri neexistencii autorského práva nemôžeš klásť podmienky na jeho používanie. Preto v krajinách, kde autorské právo neplatí smieš bez problémov vziať GPL kód a použiť ho v komerčnom/uzavretom softvéri, ktorý si zase smie ktokoľvek beztrestne vziať. V podstate by všetko bolo public domain. Veľmi blízko k myšlienky fungovania bez autorského zákona majú BSD-like licencie (BSD, Apache License, ...)

[Tomáš Tichý]

Opět nepochopení. Tak jak to píšete Vy, to nefunguje v žádné jiné lidské činnosti než v tvorbě autorských děl. Automobilka Vám nemůže předepsat, po kterých silnicích máte s autem jezdit, pekař Vám nemůže předepsat, kdo Vámi zakoupený rohlík sní a holič Vám nemůže předepsat, že si jím udělaný účes nesmíte nechat upravit jiným holičem. A toto všechno tvůrci autorských děl mohou. Současný právní systém dává autorům "duševního vlastnictví" práva omezit svobodu svých zákazníků daleko přesahující práva jakýchkoli jiných producentů. A to je to, co Stallman nazývá zotročováním. Stallman rozhodně po Vás nepožaduje dávat nikomu plody Vaší práce, ale pokud je někomu již prodáte, nesmíte tím omezit jeho práva. Vraťme se k extrémní analogii s Otroky: Otrokář dáva otrokovi jídlo (= produkt své práce) - může si za to vzít jeho osobní svobodu?.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Jenze nikdo si nekupuje dilo, ale licenci k tomu jej nejakym zpusobem pouzivat. Analogicky, vy si auto nekupujete, ale pujcujete a pujcovna Vas omezi v tom, kde s nim muzete jezdit, protoze to auto neni Vase. A to jeji pravo je.

[Tomáš Tichý]

Opravdu? Opravdu je právo půjčovny omezit Vás v tom, jaký druh benzínu do auta natankujete? A kde budete s autem jezdit? A koho v něm budete vozit? A jakou barvu očí musíte mít abyste s ním mohl jezdit? A předepsat Vám koho si v budoucnu máte vzít za manželku? A přijde Vám to etické? Přitom auto patří půjčovně, takže pokud Vy ho chcete, jistě má půjčovna podle Vaší logiky právo cokoli z výše uvedeného po Vás žádat. První právo půjčovny je jistě logické a přistoupí na něj téměř kdokoli, druhé je diskutabilní a další jsou již jasně za hranicí společenské akceptovatelnosti. Zkuste si podobné otázky položit u autorských děl.

[h.xman]

Na všechny otázky bych odpověděl ano. Zejména ANO, připadá mi to etické. Je to jejich auto, tak si s ním mohou dělat co chtějí. Může se vám to nelíbit - ale nikdo vás nenutí přistupovat na tu smlouvu. Neexistuje nic jako vaše "základní a nezcizitelné lidské právo mít auto". Takže, nechcete-li přistoupit na podmínky, udělejte si/nechte si za peníze udělat svoje auto/software.

[h.xman]

Pokud vám to auto udělá někdo zadarmo, tím lépe. Ale to neznamená, že máte právo jít do půjčovny a prostě si to auto vzít.

[Petr Ježek]

"Může se vám to nelíbit - ale nikdo vás nenutí přistupovat na tu smlouvu." Tak tohle je klíčová myšlenka: PRÁVNĚ mne nikdo nenutí koupit licenci za neakceptovatelných podmínek. Jestliže jsou ale tyto podmínky všeobecné platné (a to v případě autorských práv jsou), pak jde o určitou monopolizaci, kde se rozhodování omezuje na KOUPIT/NEKOUPIT. Zkuste nekoupit, je-li daný produkt nezbytný pro činnost, jíž se zabýváte a která vás třeba živí. Jste nikoli právně, ale ekonomicky a profesně NUCEN akceptovat licenční podmínky. Uvedu i příklad, kdy se dané závislosti vyhnete: Jste sám autorem a autorství není Vaším jediným ani rozhodujícím živobytím, uživíte se i bez používání licencí. ERGO: GPL a celá idea copyleftu je, bez ohledu na to co si myslí RMS, prevence před "monopolizací" copyrightu. Proto MUSÍ obsahovat opak toho, co obsahuje copyright - spoluodpovědnost uživatele za nevytváření prostoru pro závislost na "monopolizovaných" podmínkách pro užití licencí.

[h.xman]

Nechápu o jaké monopolizaci mluvíte

1. O monopolech můžete mluvit u firem, nikoli u obecných či právních konceptů. Nebo snad považujete za monopol i obecně přijímaný a platný (dle vás "monopolní"?) koncept, že za rohlíky se platí, a chtěl byste jej z toho titulu zrušit? Podstatné je, že je na trhu více subjektů, které spolu soutěží v tom, za jakých podmínek vám svou práci zpřístupní. O monopolu na úrovni subjetků tedy nemůže být ani řeči. A uvažovat o monopolu na úrovni právních konceptů je absurdní - nemůžete mít více právních konceptů, které budou současně platné a budou spolu soutěžit v rámci jednoho státu.

2. Právě existence GPL potvrzuje, že obecně platný koncept duševního vlastnictví je dostatečně široký a vejde se do něj i možnost sdílet výsledky práce s ostatními, případně i zdarma - čili vaše tvrzení že koncept autorských práv omezuje rozhodování na volbu koupit/nekoupit zjevně není pravdivé, a tudíž to není právo, kdo firmy nutí produkovat uzavřené licence, ale je to jejich svobodné rozhodnutí, na které můžete svobodně nepřisoupit a zvolit BSD/GPL software nebo vlastní tvorbu.

3. Vaše vývody o copyleftu, který dle vás musí obsahovat opak toho, co copyright, jsou absurdní, protože jak už jsem v této diskusi několikrát uvedl, copyleft JE ZALOŽEN na copyrightu a bez něj by postrádal smyslu - zmíněným tvrzením tudíž popíráte sám sebe.

4. Nikdy jsem nepsal, že bychom se neměli bavit o obsahu pojmu duševního vlastnictví a o změně jeho právní definice - např. zkrácení doby copyrightu apod. Jen jsem tvrdil, že je nesmyslem mluvit o zrušení konceptu duševního vlastnictví, a neuvedl jste nic, čím byste mě přesvědčil o opaku.

[bhy]

copyleft JE ZALOŽEN na copyrightu a bez něj by postrádal smyslu

jakože, fakt ne. copyleft funguje v rámci současného právního systému díky copyrightu, to ano, ale to neznamená, že je na něm založen. protože u zrodu principu copyleftu byl ideál, který stojí proti v současnosti obvyklému chápání principu copyrightu. copyleft dočasně využívá možnosti copyrightu, je to taková znouzectnost, protože společnost zatím neumožňuje jinou ochranu toho, aby software zůstal svobodný. to vůbec neznamená, že bez copyrightu by nemohl existovat copyleft, jen by se třeba jinak jmenoval, protože už by nebylo třeba na to narážet.

ale vy to asi stejně nebudete chtít chápat.

[h.xman]

A ještě jeden podotek - barvu očí a koho si máte vzít za manželku půjčovna řešit nebude, prostě proto, že to nemá vliv na to, aby prospěch z jejich práce byl ochráněn pro ně. Nemají důvod to dělat. A proto také Microsoft funguje jinak než holič nebo pekař - protože V TOMHLE se duševní vlastnictví od hmotného skutečně liší.

Softwarové firmu na rozdíl od pekaře MAJÍ důvod řešit, jak s jejich produktem naložíte. Protože zatímco to, jak naložíte s rohlíkem který jste koupil, nikterak neovlivní fakt, že pekař může ostatním nadále zpřístupňovat výsledky své práce za podmínek, které mu vyhovují, v oblasti (kopírovatelného) software tohle neplatí a když program, který si koupíte, zkopírujete milionu lidí, zabráníte softwarové firmě těžit ze své práce za podmínek, které uznají za vhodné. Proto softwarové firmy prodávají licence a nikoli programy. Je to jejich - IMO zcela legitimní - způsob, jak si zajistit, že svou práci neposkytnou nedobrovolně za podmínek, které jim nevyhovují.

V podobných disputacích se často rozlišuje na hmotné a nehmotné, jako by to byl podstatný rozdíl a jako by neautorizované použití nehmotného nebylo neetické, protože "jim přece nic nevezmu". Zapomíná se na to podstatné - že vždy jde o lidskou práci a o to, zda respektuji, že ten kdo pracuje má právo poskytovat výsledky své práce za podmínek, které může ovlivnit, nebo zda tyto podmínky nerespektuji a cizí práci si přisvojuji dle vlastní libovůle. Já osobně bych TO DRUHÉ nazval zotročování.

[Zdenek]

Pisete velmi dobre a doufam, ze Vase skvele prispevky dokazi primet ostatni, aby o tom alespon premysleli. I pro me je zahadou, proc tolik zjevne inteligetnich lidi nevidi, jake dusledky ma ideologie, kterou razi RMS.

[Tomáš Tichý]

Naprosto souhlasím s tím, že za výsledky práce náleží člověku odměna bez ohledu na to, zda je výsledek hmotný či nehmotný. Je ale teoreticky i prakticky prokázaný nesmysl, že tuto odměnu je možné autorovi zajistit jen a pouze prostřednictvím autorských práv v dnešním právním slova smyslu. Existuje mnoho způsobů, jak zajistit odměnu autorům copyleftovaného díla, např. přímým prodejem díla (např. Novell), prodejem podpory (např. IBM), prodejem souvisejícího produktu (např. Sharp), dobrovolnými příspěvky (např. Mandriva), předplacením (např. Ronja) atd. Všechny tyto způsoby zajistí autorovi jeho odměnu a nijak neomezují svobodu uživatelů. Prodej nesvobodného software je jen jedním z možných obchodních modelů jak zajistit peníze programátorům a nevidím tedy důvod, proč by zrovna tento model měl být explicitně autorským zákonem chráněn.

Dále mluvíte o nějakém "neautorizovaném použití". Zdá se , že chcete, aby autor dostal nejen svoji oprávněnou odměnu (což je zajisté hlavním motivačním faktorem práce), ale aby autor měl nad výsledkem své práce i nadále kontrolu. To je věc, která jde proti základním ekonomickým principům, neboť na každém jiném trhu platí to, že odměna náleží někomu za to že se nějakého (hmotného či nehmotného) statku VZDÁ. Dokonce i ta půjčovna aut funguje tak, že zaplatíte za to, že se někdo na časově omezený úsek vzdá svého práva na uživání auta ve Váš prospěch. Autor ovšem dostane za svůj produkt zaplaceno a přitom mu produkt nadále zůstává. Autorský zákon tedy kromě omezení osobních svobod uživatelů i popírá celospolečensky akceptované tržní principy a proto je také většinou lidí vnímán jako neetický a masivně porušován. Zásadní chybou je totiž, že za vzácný statek je považován výsledek autorovi práce (což je z fyzikálního principu statek volný) a nikoli práce samotná (což je statek naopak velmi vzácný). A pro obchod s prací existují ekonomické zákony i legislativní podmínky na trhu práce a není ji tedy zapotřebí řešit zvláštním zákonem.

[Kyosuke]

A pod to se zase podepíšu já.... Holt nejsem dobrý řečník.

[Marek 'marx' Grác]

Páči sa mi ako argumentuješ, takže píšem aj ja :)

To je věc, která jde proti základním ekonomickým principům, neboť na každém jiném trhu platí to, že odměna náleží někomu za to že se nějakého (hmotného či nehmotného) statku VZDÁ.

Podľa mňa práve toto je chybná premisa (a jadro sporu), ktorá sa používa príliš často. Ľudia (firmy) neplatia za to, že sa niekto niečoho vzdá. Ale platia za veci, ktoré im niečo poskytnú. Je vcelku jedno, či to niečo je dobrý pocit, ušetrený čas, ušetrené peniaze, alebo čosi iné. Ak ti ja poskytnem informácie, softvér, .. ktorými niečo získaš, tak je IMHO správne/etické za to dostať zaplatené. Klasický komerčný model je založený práve na tomto. Tvoj zisk je priamo úmerný od úspechu.

Dokonce i ta půjčovna aut funguje tak, že zaplatíte za to, že se někdo na časově omezený úsek vzdá svého práva na uživání auta ve Váš prospěch. Autor ovšem dostane za svůj produkt zaplaceno a přitom mu produkt nadále zůstává.

Ak autor dostane za svoj produkt zaplatené, tak sa v praxi väčšinou vzdáva časti svojich práv naň (aj tu abclinuxu). Ten kto platí za článok totiž vyžaduje, aby mu to prinieslo dostatočnú konkurenčnú výhodu. Ak by mi totiž niekto zaplatil za článok, vydal ho a o pár minút by už bol aj na konkurenčných serveroch, tak tým nezískal nič a prišiel o peniaze.

Tak jak to píšete Vy, to nefunguje v žádné jiné lidské činnosti než v tvorbě autorských děl. Automobilka Vám nemůže předepsat, po kterých silnicích máte s autem jezdit, pekař Vám nemůže předepsat, kdo Vámi zakoupený rohlík sní a holič Vám nemůže předepsat, že si jím udělaný účes nesmíte nechat upravit jiným holičem. A toto všechno tvůrci autorských děl mohou.

Práve tu sa dostávaš do sporu so Stallmanom :) Stallman práve chce obmedziť to na čo smie používať softvér pod GNU/GPLv3. Napriek tomu s tvojim názorom nemôžem súhlasiť. Väčšina non-free programov ťa neobmedzuje v tom ako ich smieš používať (ak nepočítame veci použitie pri vývoji zbraní, či atomóvých elektrární). Obmedzujú v tvorbe derivátov a distribúcií. Ak si kúpiš auto, tak máš právo spraviť derivát zo svojej verzie (takže toto máš skutočne naviac oproti softvéru), ale nedáva ti to práva skladať rovnaké autá a distribuovať ich.

[Tomáš Tichý]

Podľa mňa práve toto je chybná premisa (a jadro sporu), ktorá sa používa príliš často. Ľudia (firmy) neplatia za to, že sa niekto niečoho vzdá. Ale platia za veci, ktoré im niečo poskytnú.

Tak v tom jsme v základním sporu. Jednou z prvních pouček, kterou se učí studenti většinou již v první hodině ekonomie je, že volné statky nejdou předmětem ekonomických vztahů. To logicky znamená, že za volný statek může požadovat sice kdokoli libovolnou úhradu, ale jen hlupák by za něj zaplatil. Pokud někdo přijde vybírat poplatek kysličník uhličitý, který vytvořil svým dýcháním, jistě může získat nějaké peníze od hlupáků. A určitě mi v tomto fóru spousta lidí přitaká, že je to plně etické, neboť je to je jen jejich svobodné rozhodnutí za to zaplatit. A ostatně odměna mu náleží, neboť bez jeho existence by tento CO2 nevziknul.

Další premisou z první hodiny ekonomie je, že statek musí přinášet užitek. Licence (narozdíl od programátorovy práce) v tomto smyslu není statkem, neboť žádný užitek nepřináší. Možná by mohla být považována i za nežádoucí statek, který užitek snižuje (bad).

Pokud se neshodneme na tom, že morální je získávat odměnu pouze za statky (goods), je asi další debata zbytečná. Nicméně Váš názor respektuji a rozhodně Vás za něj nemíním zavírat do vězení, jak zde někteří "liberálové" navrhovali

Děkuji Vám všem za skvělou logickou a věcnou debatu, škoda jen že na ni nemám více času, neboť musím vytvářet statky pro svého zaměstnavatele

[h.xman]

Licence (narozdíl od programátorovy práce) v tomto smyslu není statkem, neboť žádný užitek nepřináší. Možná by mohla být považována i za nežádoucí statek, který užitek snižuje (bad).

Zde je IMO klíčová chyba vašich vývodů. Zapomínáte, že nebýt licence a ochrany práce, kterou tato licence poskytuje autorovi software, tento by práci nutnou na vytvoření onoho software nevynaložil - takže nebýt licence, nebylo by těch programů, jejichž autoři nejsou ochotni dát svou práci bezpodmínečně - a jistě uznáte, že tyto programy užitek přinášejí.

Vaše argumentace je postavená na totožné logice, která by tvrdila, že peníze nemají hodnotu, protože jsou to jen papírky. Jistě ano, ale díky všeobecně přijímané dohodě o významu "papírků" platí, že tyto papírky zaručují ochranu vaší práce před přisvojením si kýmkoliv bez ohledu na vaše podmínky a umožnují vám požadovat za ni protihodnotu - proto mohou peníze představovat vaše vlastnictví směnitelné za užitečné statky. Podobný "zástupný statek" představuje i softwarová licence coby institut ochrany práce před přisvojováním.

[Kyosuke]

Chcete říci, že licence jsou kryté zlatem a dalšími aktivy? Tahle analogie mi přijde nepříliš šťastná.

[h.xman]

Hehe, peníze kryté zlatem - mimochodem, pokud vím, tak to už dávno není pravda; ale mohu se mýlit.

Podstatné však je, že licence i peníze, přestože "samy o sobě" snad prakticky žádnou hodnotu nemají, jsou něčím zaštítěny (v případě softwarových licencí např. autorským zákonem) a to zaštítění jim umožnuje výkon jisté funkce, kterou by vykonávat nemohly, pokud by byly jen tím čím se na první pohled zdají být - kousky papíru s obrázky nebo dlouhými texty se spoustou podivných slov a omezení uživatele. A tato funkce právě představuje jejich užitnou hodnotu. O tom jsem psal - co je na tom nejasné?

Analogie nesmíte brát doslova, od toho jsou to analogie. Musí být analogické z hlediska podstatné vlastnosti, která je předmětem diskuse - a v této analogii přirovnávající peníze k licenci není podstatné ČÍM jsou kryty, ale ŽE jsou něčím kryty - stejně jako licence; měl jsem na mysli, že peníze i licence jsou kryty zákonem (bez síly zákona byste těžko vyměnil papírky za zlato nebo cokoli jiného).

Chtěl jsem jen poukázat na to, že názor že "licence nemají užitnou hodnotu" je poněkud krátkozraký, protože bere v úvahu jenom "hodnotu jako takovou" (papírky, v případě licencí dokonce negativní hodnota v podobě omezení uživatele) a nikoli zprostředkovanou (funkce, kterou "papírky" a licence plní díky krytí, totiž funkci ochrany práce).

[bhy]

Väčšina non-free programov ťa neobmedzuje v tom ako ich smieš používať

no tak tohle rozhodně není pravda, viz téměř jakákoliv EULA.

[h.xman]

Asi jsem se pořád nevyjádřil jasně, protože mi vyvracíte něco, co nikde netvrdím.

Nikde netvrdím, že odměnu autorovi lze zajistit jen pomocí autorských práv v dnešním slova smyslu - jen poukazuji na prospěšnost autorských práv jako takových v tom nejobecnějším slova smyslu a odmítám snahu o jejich zrušení obecně (nikoli jen "v dnešním slova smyslu").

Dále mi připisujete tvrzení že "odměnu je možné autorovi zajistit jen a pouze prostřednictvím autorských práv v dnešním právním slova smyslu". Jenže toto tvrzení jsem nikdy neřekl - jen jsem řekl, že autor má IMO právo rozhodovat o své práci - to je podstatný rozdíl! Když se rozhodne naplnit toto své právo jinak než prodejem licence, či ho vůbec nenaplnit a vzdát se své odměny - to je jeho svoboda, to je součástí jeho práva na nakládání se svou prací. Ale svoboda(!), nemůžete k tomu nikoho nutit. A mimochodem, i copyleft a všechny příklady, které uvádíte, tuto svobodu využívají a jsou na ní založeny, a nikoli ji vyvracejí.

Můžete se rozhodnout, že se budete živit podporou na svůj GPL software - to považuji za skvělý nápad založený na právech, které vám autorství poskytuje. Ale nemůžete si prostě říct, že Microsfot nemá co kecat do toho co se stane s jeho prací - což by Stallman chtěl, a to je právě to, co mi u Stallmana vadí, protože nechápu, jakým právem to chce udělat. Pokud někdo něco vytvoří, co by bez jeho práce neexistovalo, tak neexistuje nějaké právo spotřebitelů to mít, neexistuje nic jako "nárok na výsledky práce druhých" - vždy je to pak už jen smlouva dvou stran, bud akceptuji podmínky, které si tvůrce pro poskytnutí své práce, nebo je neakceptuji.

S dalším odstavcem nesouhlasím. Neplatíte za to, že se někdo něčeho vzdá, ale že vám něco poskytne. Platíte za to, že někdo vytváří jistou přidanou hodnotu. Je tedy zcela nepodstatné, že autorovi software jeho produkt v jistém smyslu zůstává (jak píšete, já bych to tak neformuloval), podstatné je to, že autor software vynaložil jistou práci na vytvoření něčeho, co můžete využít. A vy programy přece využíváte, nezávisle na tom, že v jistém smyslu autorovi zůstaly, že? Autor software vám tedy něco poskytnul, co by bez jeho práce neexistovalo.

Licencování software uzavřenými licencemi je jen jeden (netvrdím že jediný!) z legitimních způsobů, jakým si softwarové firmy zajištují, že za svou práci, jejíž výsledky poskytují, dostanou zaplaceno. Zdůraznuji, že si myslím, že je velmi ošemetné zde používat slovo "produkt"; to je velmi matoucí, protože rohlíky, auta v půjčovně a hudba jsou opravdu jiné podstaty produktů a jakékoli analogie, které odhlížejí od toho, co co je podstatné a co mají tyto produkty společné - totiž lidskou práci do nich vloženou, zde mohou být zcela zavádějící.

Jděme tedy ke kořenům, které mají všechny tyto produkty společné - k lidské práci. Zvykli jsme si v běžném světě říkat, že platíme "za rohlíky". Toto zjednodušení dlouho dostačovalo, ale v určitém kontextu přestává vyhovovat. Cena rohlíku přece nevyjadřuje nějakou abstraktní "hodnotu rohlíku sama o sobě". Je dána vkladem lidské práce - proto jsou hromadně strojově sekané rohlíky levnější než ručně dělané z ručně umleté mouky. Neplatíme za rohlíky, poskytujeme protihodnotu, za kterou je nám autor rohlíků ochoten zpřístupnit prospěch z jeho práce.

Je potřeba si uvědomit, že celý peněžní systém je v podstatě vlastně systémem distribuce odměn za lidskou práci. Samozřejmě že cesty, jak zajistit právo na ocenění lidské práce, musí být vzhledem k odlišné povaze produktů rovněž odlišné - způsoby ochrany, který stačí u rohlíků, nemusí zajistit tutéž funkci u software (viz tady). A vzhledem k vývoji produktů v historii se musí i měnit a vyvíjet (proto s vámi snad najdu společný úhel pohledu, když řeknu, že i já si myslím, že současný způsob distribuce ocenění práce např. v oblasti tvorby hudby nepovažují za dostačující současnému stavu rozvoje technologií).

Ale v základech mého tvrzení bylo jediné - nemůžete nikoho zbavit práva na ocenění jeho práce, protože na tomto "právu", na tomto vztahu mezi prací a ochraně před zcizováním výsledků této práce je celý systém založen. Mohou se hledat jiné způsoby, jak toto právo vhodným (pokud možno i pro spotřebitele) způsobem naplnovat (např. nové způsoby distribuce a vytváření hudby či software), ale nemůžete toto právo obecně zrušit, aniž by to zásadním způsobem narušilo proces vytváření hodnot prostřednictvím práce v lidské společnosti.

Věřím že nejsme ve sporu, jen je v této abstraktní poloze obtížné vyjádřit podstatu problému.

[Tomáš Tichý]

Zdá se mi, že jsme přece jen našli společnou řeč Jen ještě posledních pár poznámek:

Ale nemůžete si prostě říct, že Microsfot nemá co kecat do toho co se stane s jeho prací - což by Stallman chtěl, a to je právě to, co mi u Stallmana vadí, protože nechápu, jakým právem to chce udělat. Pokud někdo něco vytvoří, co by bez jeho práce neexistovalo, tak neexistuje nějaké právo spotřebitelů to mít, neexistuje nic jako "nárok na výsledky práce druhých" - vždy je to pak už jen smlouva dvou stran, bud akceptuji podmínky, které si tvůrce pro poskytnutí své práce, nebo je neakceptuji... ... A vy programy přece využíváte, nezávisle na tom, že v jistém smyslu autorovi zůstaly, že? Autor software vám tedy něco poskytnul, co by bez jeho práce neexistovalo. Licencování software uzavřenými licencemi je jen jeden (netvrdím že jediný!) z legitimních způsobů, jakým si softwarové firmy zajištují, že za svou práci, jejíž výsledky poskytují, dostanou zaplaceno...

Jediná část se kterou nemohu souhlasit. Uznávám plně právo na odměnu autora za to, že mi poskytne výsledek svojí práce. Ale v žádném případě nemohu souhlasit s tím, aby si autor kladl další podmínky jak já s mnou zakoupeným produktem naložím (nebo dokonce podmínky s produktem vůbec nesouvisející, viz např CSS na DVD), pokud zaplatím autorem požadovanou cenu. V jiném případě jsou autoři zvýhodněni před jakýmikoli jinými producenty a to mi přijde jednak jako nesmyslné omezováni trhu (a to se rozhodně nepovažuji za liberála) a zejména krajně neetické (to že si byli všichni rovni, ale někteří byli rovnější jsme již zažili).

.... Ale v základech mého tvrzení bylo jediné - nemůžete nikoho zbavit práva na ocenění jeho práce, protože na tomto "právu", na tomto vztahu mezi prací a ochraně před zcizováním výsledků této práce je celý systém založen. Mohou se hledat jiné způsoby, jak toto právo vhodným (pokud možno i pro spotřebitele) způsobem naplnovat (např. nové způsoby distribuce a vytváření hudby či software), ale nemůžete toto právo obecně zrušit, aniž by to zásadním způsobem narušilo proces vytváření hodnot prostřednictvím práce v lidské společnosti.

Souhlas. Já, a věřím že ani RMS, nechce nikoho zbavit práva na ocenění jeho práce. Znovu opakuji, že v žádné ze svobodných licencí není stanovena povinnost autora poskytnout dílo "každému kdo si řekne". Se zbytkem vašeho velice kvalitního příspěvku souhlasím.

[h.xman]

Uznávám plně právo na odměnu autora za to, že mi poskytne výsledek svojí práce. Ale v žádném případě nemohu souhlasit s tím, aby si autor kladl další podmínky jak já s mnou zakoupeným produktem naložím (nebo dokonce podmínky s produktem vůbec nesouvisející, viz např CSS na DVD), pokud zaplatím autorem požadovanou cenu. V jiném případě jsou autoři zvýhodněni před jakýmikoli jinými producenty a to mi přijde jednak jako nesmyslné omezováni trhu (a to se rozhodně nepovažuji za liberála) a zejména krajně neetické (to že si byli všichni rovni, ale někteří byli rovnější jsme již zažili).

Podstatné je, že v případě software si nekupujete program! Kupujete si právo jej užívat za podmínek stanovených poskytovatelem. Proč tomu tak je jsem se snažil vysvětlit tady - ve zkratce: protože software není produkt jako jsou hmotné produkty, ale je kopírovatelný, bohužel proto k ochraně práce autora může tento považovat za nutné zavést opatření, která autoři rohlíků k zajištění téhož nepotřebují - rohlík není možné kopírovat a vaše libovolné nakládání s rohlíkem nikterak nemůže snížit možnost výrobce rohlíků prodávat další rohlíky a těžit tak ze své práce. Tím že si koupíte jediný rohlík nemáte možnost znemožnit továrně vytěžit práci vloženou do celé produkce - rohlíkárna může prodávat svou práci po kouskách.

V případě software to však neplatí - pokud program, který si koupíte, poskytnete zdarma ostatním, znemožníte tak jeho autorovi dále mít pod kontrolou podmínky, za kterých svou práci poskytuje. Proto je nutné zavést jistá opatření, která toto znemožnují - například zakázat vám licencí kopírování. Toto není žádné zvýhodnování autorů oproti ostatním producentům, rovnějších oproti rovným, je to jenom kompenzace nevýhod, které v souvislosti s ochranou práce přináší tvorba v "kopírovatelné" oblasti software nebo hudby oproti tvorbě v oblasti rohlíků. V oblasti software je totiž v každém "rohlíku" zárověn obsažena celá produkce, nedá se prodat jen "kousek práce". Umělá omezení daná licencí pak jen zajištují totéž, co u rohlíků zvládne omezení pomocí prostých fyzikálních zákonů.

Uvědomte si, že kdybyste si skutečně kupoval samotný program, tak jak si zřejmě myslíte že činíte, musel byste výrobci zaplatit náklady na práci nutnou pro jeho vznik + zisk, takže by vás Photoshop mohl přijít na pěkných pár milionů dolarů. Pak byste ovšem skutečně byl vlastníkem programu a mohl jej zadarmo poskytnout komu byste si jen přál. IMHO je výhodnější přistoupit na licenci

Případně můžete v konkurenčním boji těch, kteří software poskytují, preferovat ty poskytovatele, kteří vám svou práci zpřístupní za pro vás výhodnějších podmínek (jako např autoři GPL, kteří své právo na kontrolu nad svou praci využívají způsobem pro vás méně náročným, případně si prospěch ze své práce zajištují jinými cestami) nebo doufat, že náklady na práci autorů někdo zaplatí za vás (jako Google, který Mozilla Foundation platí desítky milionů dolarů za nastavení google jako default ve Firefoxu). Preferovat možnosti nejvýhodnější pro uživatele v konkurenčním boji je IMO jediná možnost, jak zajistit skutečný prospěch uživatelům.

Znovu opakuji, že v žádné ze svobodných licencí není stanovena povinnost autora poskytnout dílo "každému kdo si řekne".

Ano, a díky bohu za to. Znovu připomínám, že nemluvíme o GPL ale o Stalmanových názorech, jak je prezentoval v článku. Je lépe o tom diskutovat před tím, než se stanou realitou. Tím i děkuji za zajímavou diskusi.

[Kyosuke]

To je zajímavé, že považujete vlastnosti softwaru za nevýhodu. Po celou svou existenci se lidstvo snaží zvyšovat produktivitu práce ve všech oborech, aby se dalo dosáhnout více a lepších výrobků/produktů/whatever, rychleji a levněji. A najednou je "nevýhoda", že část výtvorů lidstva má nulovou marginální cenu...

[h.xman]

Nevidím žádný vztah mezi vaší "reakcí" na můj příspěvek a tím co jsem v něm napsal.

[Fill]

souhlas

[Zdenek]

Nemluvite pravdu. Stallman pozaduje, respektive by chtel, aby jste plody Vasi prace odevzdal vsem. Nelibi se mu, ze jako autor si muzete zvolit licenci. Je to soucast jeho ideologie a verim, ze kdyby mel moc tak to i prosadi v pravnim systemu. Svoboda neni to, ze v jejim zajmu ze vzdate jine svobody.

Plne se stotoznuji s nazory h.xmana a jiz jsem na podle meho nazoru nebezpecnou ideologii RMS zde na abicku i na rootu mnohokrat poukazoval.

[Tomáš Tichý]

Nikoli, Stallman chce, aby autor spolu s programem předal i právo s ním nakládat. Což je podstatný rozdíl od "dát ho všem". Taktéž nepopírá právo autora zvolit si licenci, ale ukazuje, že zvolit nesvobodnou licenci je neetické. A zpochybňuje právní řád, který neetické chování umožňuje. Nesměšujte pojmy legální a etické.

[h.xman]

Přečtěte si ten článek, o kterém tady mluvíme. Možná budete překvapený. Pokud tomu dobře rozumím, Stallman chce vzít jakýkoli kód (čili ne jen kód, jehož je autorem, a o němž má právo rozhodovat!) a použít ho podle svého uvážení. Neříká se tam nic o tom, že si ten program musí nejdříve koupit. Čili žádné "aby autor spolu s programem předal i právo s ním nakládat" ale "aby existovalo právo použít kód, který kdokoliv vytvořil, bez jakékoli ohledu na přání autora toho kódu". Jestli tohle se nerovná "dát ho všem" tak už nevím.

[Zdenek]

Opet nerikate pravdu. RMS neuznava pravo vyvojare na volbu licence.

[Tomáš Tichý]

Neuznává právo na volbu nesvobodné licence! Neboť toto právo spočívá v potlačení práv jiných. To podle mě (ani podle logiky) ale neznamená, že neuznává právo na volbu licence vůbec. Myslím si, že ani RMS nemá problém s tím, pokud někdo zvolí pro svůj program jinou svobodnou licenci než GPL (i když zajisté by takového vývojáře přesvědčoval, že GPL je nejlepší ).

[h.xman]

Neuznává právo na volbu nesvobodné licence! Neboť toto právo spočívá v potlačení práv jiných.

Neexistuje bezpodmínečné právo na práci jiných, proto nemůže existovat ani potlačení tohoto práva.

[Fill]

RMS to asi s tou rétorikou docela přehání. Já bych místo potlačování práva na volbu nesvobodné licence spíše šel cestou propagace těch svobodných.

Volba nesvobodné licence asi není "100%" nemorální, ale je výrazem určité slabosti, strachu, neschopnosti producentů vyrovnat se s přirozenými vlastnostmi digitálních médií, jako je nízkonákladová kopírovatelnost apod...

Podle mě producenti, kteří nejdou proti tomuto přirozenému proudu a naopak jdou svobodnou cestou, která tyto vlastnosti využívá ve svůj prospěch, budou (a už těď tento trend silně nastupuje) dosahovat větších úspěchů.

Už kvůli přirozeným sympatiím uživatelů, kteří preferují díla, která mohou plněji využít, popř. upravit k obrazu svému (a to klidně i za stejný peníz), narozdíl od např. filmu pro děti nemorálně kontaminovanému desítkami minut reklam, které si díky DRM nemohou vystříhat.

[h.xman]

K podnikatelskému plánu založeném na tomto názoru bych se připojil.

[JV]

Já si myslím, že krádeží ani vyvlastněním zdrojových kódů autorů a jejich darováním lidu svoji situaci nezlepšíte. Autory navíc odradíte. Etikou se prosim vás nezaštiťujte, Marx taky něco mlel o neetičnosti vykořisťování a špatnosti vlastnictví výrobních prostředků.

Moje osobní svoboda, je jediná svoboda kterou mám. Tu budu bránit i proti Stallmanově zvůli. Pokud někdo nechce respektovat moje vlastnická práva ať jste to vy nebo Stallman tak patří do vězení, kde si může své názory ještě jednou promyslet. Svoboda typu naši kosmonauti na měsíci je pěkná tak na nástěnky a je to svoboda pro holý zadky.

Svoje kecy o klaccích a pískání si strčte víte kam.

[Tomáš Tichý]

Znovu opakuji, že Stallman nechce nic vyvlastňovat a rozhodně jsem nikde v GPL ani v jiné svobodné licenci neviděl jakoukoli povinnost AUTORA dát své dílo volně k dispozici všem. Vy snad ano? Zaměňujete povinnosti autora se svobodou zákazníka.

[h.xman]

Celá tahle diskuse přece ale není o GPLv2, ale o tom, co řekl Stallman ve zmiňovaném rozhovoru (byť pravda, nejen tam). A na základě tohoto si myslím, že Stallman CHCE vyvlastňovat.

[Zdenek]

Prectete si text v odkazu, ktery jsem daval vyse. Filozofie RMS je takova, ze chce posilit prava jedne skupiny (uzivatelu) a omezit prave druhe skupiny (vyvojaru). Ktere dalsi skupiny to budou priste?

[Jan Přech]

Pekne receno

[dan]

...představují největší riziko pro free-software.

Prilis cernobile. Extremni nazory jsou uzitecne uz jenom tim, ze umoznuji ostatnim se nad danou veci zamyslet a udelat si vlastni nazor na neco, co by je jinak ani nenapadlo. Rizikem bych se je ale bal nazvat.

[Xerces]

Byly doby, né tak vzdálené na ose času, kdybyste se nebál extrémní názory nazvat rizikem, jelikož byly skutečnou hrozbou. Věřme, že v dnešní době není nic takového možné, ale buďme ostražití!

[h.xman]

Stallman má zřejmě obrovský vliv - jak můžete zjistit i čtením příspěvků třeba tady na ábíčku. A takové věci jako nepřijatelnost GPLv3 pro business sféru a následný fork Linuxu, případně stažení celého Linuxu ke dnu pomocí ideologie, to vůbec nepovažuju za zcela nemožné (byt snad nepravděpodobné).

[Vskutečnosti Saýc]

likvidace linuxu (nebo alespon Linuse) by free software jen prospela.

[h.xman]

To možná máte pravdu. Obávám se však, že LIDEM, tj autorům software i jeho uživatelům, by to neprospělo, a to je to, co mě osobně především zajímá.

[Petr Ježek]

Mám pocit, že se všichni moc upínáte na to, co řekl jistý dobře známý pán. Jenže oni i dobře známí páni mají své dny, každý navíc má i více či méně svou a více či méně stabilní ideologii (viz debaty o svobodě).

Problém k debatě je, zda má či nemá existovat GPLv2 a GPLv3. Podle mého je věc jasná: Pro ty, kteří mají právo na stanovení licenčních podmínek za absolutní a svaté, existuje standardní právní úprava majetkových práv. V jejím rámci je totiž možné určit nejen nulovou cenu, ale i míru regulace v užívání licencovaného kódu (OSA a jí podobní to jistě vidí jinak, ohlodávají totiž kost, kterou vlastním úsilím neulovili). Ostatní jsou standardní licenční úpravou postaveni před rozhodnutí užít/neužít licenci za daných podmínek. Pokud by existovala pouze standardní autorská práva, vznikl by problém pro ty, kteří jsou ekonomicky či jinak (nikoli právně) nuceni užít licenci navzdory nesouhlsu s podmínkami. Tento prostor vyplňuje např. GPL. Současná i nově navržená verze nebrání tvůrčímu uživateli GPL použít kód pod GPL pro tvorbu např. aplikace, která již nebude vydána pod GPL.

Má zde GPL obsahovat definitivní status pro kód, který byl pod ní vydán? Osobně odpovídám ANO. Má GPL obsahovat neomezené právo uživatele kód vydat podle svého? Odpovídám NE, protože původní kód byl zveřejněn s podmínkou, že nikdo nebude moci s jeho použitím individualizovat své nároky. Má GPL obsahovat princip "diseminace", tj. má se původní licenční podoba vstahovat i na rozšířený a modifikovaný kód? Odpovídám - jak kdy. Pokud původní autor uvolňoval kód pod GPL s představou rozsahu jeho dalších modifikací s ohledem na charakter užití, měl by mít právo na zablokování jiných způsobů užití licence. Pokud ale hodlá pod GPL poskytnout právě jen svůj kód, pak je nesmyslné bránit vydání rozšířeného kódu pod libovolnou smíšenou licencí.

Ještě něco: "Tvrdý" princip copyleftu je namístě, kdy čelí stejně tvrdému principu povinné komercializace autorských práv ve stylu BSA či OSA. Pokud zákon ponechá autorská práva (a odpovědnost) pouze na autorech samotných a nedovolí jejich "správu" třetím osobám, pak může "změknout" i GPL.

[Petr Ježek]

Nepovažuji se za znalce licencí a nepovažuji se za neomylného, proto se rád dovím, v čem a proč se mýlím :)

[h.xman]

To co říkají známí pánové bych nepodcenoval. Tito pánové mají vliv, jak poznáte i třeba tady na ábíčku podle řady komentářů hlásících se ke Stallmanovi včetně jeho ideologie. A nerad bych, aby se tato ideologie jednou prosadila v praxi například v podobě zrušení duševního vlastnictví zákonem. Už jsme v historii zažili všeliké kotrmelce na základě ideologií několika původně ani-ne-tak-moc-známých pánů, že?

[Zdenek]

Znovu je nutne upozornit, ze primarne v teto diskuzi nejde o GPL. Ja licenci GPL uznavam. Je naprosto v poradku. V poradku je i to, ze si ji jako vyvojar mohu svobodne zvolit. V neporadku by bylo, kdyby mi nekdo zakazoval zvolit si jinou. A presne to ma RMS v planu. A to uz v poradku neni.

[HB]

Kdybych dokázal, že moji předci vynalezli oheň (použití), byl bych vysmátej v balíku, protože by mi musel platit každý. Alternativa by byla: (geotermální energie, slunce ...). Před všemi lidmi bych byl ale nenažranej magor parazitující na "Duševním vlastnictví".

Pochopitelně respektuji právo na odměnu za práci, ale mnohonásobně překročení ceny produktu vůči ceně vlastního vkladu... je vydírání. Tloustnou pak na něm hlavně právnici, obchodníci a jiní než autoři. Má se hájit cena autorské práce, aby autoři měli největší podíl z koláče, ale jenom v časovém rozsahu, který jim umožní pokrýt svoje pracovní a jiné vklady a přiměrený zisk. (přiměřený zisk je takový který není stanoven metodou, že si z důvodu jedinečnosti produktu může dotyčný říci o jakoukoliv cenu mnohonásobně překračující jeho vklad.)

Autorské právo má chránit autory nikoliv ty kolem. Kdo che poskytnout výsledky sve duševní práce bezplatně, má právo tak činit, a jiný nemá právo si stěžovat, že mu kazí "Kšefty".