Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Časopis Forbes přináší na svých stránkách rozhovor s Richardem Stallmanem. Mluví se samozřejmě o GPLv3, DRM nebo free software vs. open source. Zajímavá je také Stallmanova odpověď na otázku, zda by bylo etické vzít kód z uzavřeného software např. od MS či Oracle a vydat ho jako free software. Prý by to nebylo neetické - asi tak jako osvobození otroka.
Tiskni
Sdílej:
impossible under the current legal system,což naznačuje jakousi představu změny práva. IMO každý autor má právo rozhodovat o tom, za jakých podmínek zpřístupní své dílo - "neexistovalo by to, kdybych to nevytvořil, tak berte tak jak dávám nebo nechte být". Pokud se tvůrce rozhodne dát to do "společné kádě", je to výborné. Ale pokud nechce (což samozřejmě znamená, že z ní bez dovolení nemůže ani brát), kdo mu chce to právo upírat? Stallman? Jakým právem chce rozhodovat i o tom, co nevytvořil? Tohle už jsme tu jednou měli. A nepochybuju, že řada komunistů do toho v roce 48 šla s těmi nejčistšími ideály. Všichni víme jak to dopadlo. IMO kdyby se Stallmanovi podařilo udělat z free-software nikoli jen alternativu, ale všeplatné dogma (snad dokonce ze zákona), stáhne to software do stejné prdele jako tehdy komunismus stáhl produkci hmotných statků. Nehledě na to, že je to podle mě svinstvo. Osobně si myslím, že paradoxně právě Stallman (kterému rozhodně neupírám zásluhy) a jeho ideologie dnes představují největší riziko pro free-software.
22.3.2006 22:12
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
23.3.2006 00:59
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
Ano, moje babička měla skvělé recepty. Zajímavé je, že přestože mi ty receptaly dala pod BSD licencí a mohu je používat při vaření, když vařím já tak to jídlo je pak jaksi... eh... jiné:-{Coz krasne ukazuje, ze patenty na "dusevni vlastnictvi" jsou v realnem svete nahouby - vyhrava ten, kdo ma schopnosti neco realizovat. Vim, ze je to nekdy k vzteku, cloveka neco "napadne", neco "vymysli" ... a druhy z toho udela lepsi kseft. Bohuzel, nezijeme ve svete realnem, ale ve svete virtualnim, kde vy byste mohl napr. ty recepty po babicce nekomu prodavat za drahy penize (ackoliv v nich neni podstata). Nehlede na to, ze naprostou vetsinu "napadu" clovek nikoliv vypracuje, ale "dostane" ... a pak zavodi s ostatnimi, koho to napadlo prvni :P
23.3.2006 09:31
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
GPL nechává tvůrci svobodu prodat své dílo komu uzná za vhodnéCo je tohle za oblbovacku? Kdo chce kupovat GPL kod??? A u binarek, chtit penize v pripade GPL programu je v praxi mozne tak akorat za nadstandartni sluzby. Pokud byste chtel penize proste jen za "object code or executable form", nikdo vam je neda. Okamzite by totiz vzikl fork (kod byste poskytnout musel), ktery by ty binarky daval lidem zadarmo. (Za predpokladu, ze je vubec mozne u GPL nedistribuovat binarky zadarmo, nejsem si jisty)
23.3.2006 11:36
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Kdo by to ale delal? Ta pravdepodobnost, ze by se nasel nekdo, kdo by to "napravil" tim, ze by i binarky uvolnoval zadarmo, je dost velka.Dost velká neznamená 100%. I v tom zbytku se dá napakovat a krom toho tu máme přidanou hodnotu. To že se něco nedokážu představit neznamená, že to neexistuje. Holt jsou jen někteří lidé omezenější než jiní.
23.3.2006 20:19
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
GPL je licence, ktera funguje a vyslo pod ni spoustu spickoveho software, jehoz autori v mnoha pripadech maji balik prachu. Ale nelibi se mi, kdyz jeji skalni zastanci kratkozrace v kazde diskusi mavaji lidem pred ocima, ze "se to taky da prodavat" a maji pocit, ze lidi touzici po dukazu, ze GPL vynasi, umlceli. Rekl bych, ze vetsina lukrativnich GPL projektu vydelala prachy jinym stylem, nez prodavanim binarek, prip. tim slavnym "charge no more than your cost of physically performing source distribution" za zdrojaky.
24.3.2006 00:55
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
23.3.2006 09:32
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
myslim, ze kdyz si pozorne prectete vsechno na gnu.org/philosophy/, tak pochopite, jak to stallman mysli. nejsou to rozpory. nebudete s tim souhlasit (to urcite ne, jak ctu vase dalsi prispevky), ja tam taky nesouhlasim uplne se vsim, ale tvrdim, ze tam nejsou rozpory, ze ty tam vidi jen ten, kdo si toho od nej precte malo. (treba to interview na fobes.com je misty dost nejednoznacny, ale ty texty na gnu.org nikoliv.)
vase tvrzeni, ze "nikdo nema pravo zbavit druhe kontroly nad vysledky jejich prace", je trochu prilis zobecnujici. rozhodne neplati v jakekoliv situaci.
jakože, fakt ne. copyleft funguje v rámci současného právního systému díky copyrightu, to ano, ale to neznamená, že je na něm založen. protože u zrodu principu copyleftu byl ideál, který stojí proti v současnosti obvyklému chápání principu copyrightu. copyleft dočasně využívá možnosti copyrightu, je to taková znouzectnost, protože společnost zatím neumožňuje jinou ochranu toho, aby software zůstal svobodný. to vůbec neznamená, že bez copyrightu by nemohl existovat copyleft, jen by se třeba jinak jmenoval, protože už by nebylo třeba na to narážet.
ale vy to asi stejně nebudete chtít chápat.
Páči sa mi ako argumentuješ, takže píšem aj ja :)
To je věc, která jde proti základním ekonomickým principům, neboť na každém jiném trhu platí to, že odměna náleží někomu za to že se nějakého (hmotného či nehmotného) statku VZDÁ.
Podľa mňa práve toto je chybná premisa (a jadro sporu), ktorá sa používa príliš často. Ľudia (firmy) neplatia za to, že sa niekto niečoho vzdá. Ale platia za veci, ktoré im niečo poskytnú. Je vcelku jedno, či to niečo je dobrý pocit, ušetrený čas, ušetrené peniaze, alebo čosi iné. Ak ti ja poskytnem informácie, softvér, .. ktorými niečo získaš, tak je IMHO správne/etické za to dostať zaplatené. Klasický komerčný model je založený práve na tomto. Tvoj zisk je priamo úmerný od úspechu.
Dokonce i ta půjčovna aut funguje tak, že zaplatíte za to, že se někdo na časově omezený úsek vzdá svého práva na uživání auta ve Váš prospěch. Autor ovšem dostane za svůj produkt zaplaceno a přitom mu produkt nadále zůstává.
Ak autor dostane za svoj produkt zaplatené, tak sa v praxi väčšinou vzdáva časti svojich práv naň (aj tu abclinuxu). Ten kto platí za článok totiž vyžaduje, aby mu to prinieslo dostatočnú konkurenčnú výhodu. Ak by mi totiž niekto zaplatil za článok, vydal ho a o pár minút by už bol aj na konkurenčných serveroch, tak tým nezískal nič a prišiel o peniaze.
Tak jak to píšete Vy, to nefunguje v žádné jiné lidské činnosti než v tvorbě autorských děl. Automobilka Vám nemůže předepsat, po kterých silnicích máte s autem jezdit, pekař Vám nemůže předepsat, kdo Vámi zakoupený rohlík sní a holič Vám nemůže předepsat, že si jím udělaný účes nesmíte nechat upravit jiným holičem. A toto všechno tvůrci autorských děl mohou.
Práve tu sa dostávaš do sporu so Stallmanom :) Stallman práve chce obmedziť to na čo smie používať softvér pod GNU/GPLv3. Napriek tomu s tvojim názorom nemôžem súhlasiť. Väčšina non-free programov ťa neobmedzuje v tom ako ich smieš používať (ak nepočítame veci použitie pri vývoji zbraní, či atomóvých elektrární). Obmedzujú v tvorbe derivátov a distribúcií. Ak si kúpiš auto, tak máš právo spraviť derivát zo svojej verzie (takže toto máš skutočne naviac oproti softvéru), ale nedáva ti to práva skladať rovnaké autá a distribuovať ich.
Děkuji Vám všem za skvělou logickou a věcnou debatu, škoda jen že na ni nemám více času, neboť musím vytvářet statky pro svého zaměstnavatele
Licence (narozdíl od programátorovy práce) v tomto smyslu není statkem, neboť žádný užitek nepřináší. Možná by mohla být považována i za nežádoucí statek, který užitek snižuje (bad).Zde je IMO klíčová chyba vašich vývodů. Zapomínáte, že nebýt licence a ochrany práce, kterou tato licence poskytuje autorovi software, tento by práci nutnou na vytvoření onoho software nevynaložil - takže nebýt licence, nebylo by těch programů, jejichž autoři nejsou ochotni dát svou práci bezpodmínečně - a jistě uznáte, že tyto programy užitek přinášejí. Vaše argumentace je postavená na totožné logice, která by tvrdila, že peníze nemají hodnotu, protože jsou to jen papírky. Jistě ano, ale díky všeobecně přijímané dohodě o významu "papírků" platí, že tyto papírky zaručují ochranu vaší práce před přisvojením si kýmkoliv bez ohledu na vaše podmínky a umožnují vám požadovat za ni protihodnotu - proto mohou peníze představovat vaše vlastnictví směnitelné za užitečné statky. Podobný "zástupný statek" představuje i softwarová licence coby institut ochrany práce před přisvojováním.
Tahle analogie mi přijde nepříliš šťastná.
no tak tohle rozhodně není pravda, viz téměř jakákoliv EULA.
Jen ještě posledních pár poznámek:
Ale nemůžete si prostě říct, že Microsfot nemá co kecat do toho co se stane s jeho prací - což by Stallman chtěl, a to je právě to, co mi u Stallmana vadí, protože nechápu, jakým právem to chce udělat. Pokud někdo něco vytvoří, co by bez jeho práce neexistovalo, tak neexistuje nějaké právo spotřebitelů to mít, neexistuje nic jako "nárok na výsledky práce druhých" - vždy je to pak už jen smlouva dvou stran, bud akceptuji podmínky, které si tvůrce pro poskytnutí své práce, nebo je neakceptuji...
... A vy programy přece využíváte, nezávisle na tom, že v jistém smyslu autorovi zůstaly, že? Autor software vám tedy něco poskytnul, co by bez jeho práce neexistovalo.
Licencování software uzavřenými licencemi je jen jeden (netvrdím že jediný!) z legitimních způsobů, jakým si softwarové firmy zajištují, že za svou práci, jejíž výsledky poskytují, dostanou zaplaceno...
Jediná část se kterou nemohu souhlasit. Uznávám plně právo na odměnu autora za to, že mi poskytne výsledek svojí práce. Ale v žádném případě nemohu souhlasit s tím, aby si autor kladl další podmínky jak já s mnou zakoupeným produktem naložím (nebo dokonce podmínky s produktem vůbec nesouvisející, viz např CSS na DVD), pokud zaplatím autorem požadovanou cenu. V jiném případě jsou autoři zvýhodněni před jakýmikoli jinými producenty a to mi přijde jednak jako nesmyslné omezováni trhu (a to se rozhodně nepovažuji za liberála) a zejména krajně neetické (to že si byli všichni rovni, ale někteří byli rovnější jsme již zažili).
....
Ale v základech mého tvrzení bylo jediné - nemůžete nikoho zbavit práva na ocenění jeho práce, protože na tomto "právu", na tomto vztahu mezi prací a ochraně před zcizováním výsledků této práce je celý systém založen. Mohou se hledat jiné způsoby, jak toto právo vhodným (pokud možno i pro spotřebitele) způsobem naplnovat (např. nové způsoby distribuce a vytváření hudby či software), ale nemůžete toto právo obecně zrušit, aniž by to zásadním způsobem narušilo proces vytváření hodnot prostřednictvím práce v lidské společnosti.
Souhlas. Já, a věřím že ani RMS, nechce nikoho zbavit práva na ocenění jeho práce. Znovu opakuji, že v žádné ze svobodných licencí není stanovena povinnost autora poskytnout dílo "každému kdo si řekne".
Se zbytkem vašeho velice kvalitního příspěvku souhlasím.
Uznávám plně právo na odměnu autora za to, že mi poskytne výsledek svojí práce. Ale v žádném případě nemohu souhlasit s tím, aby si autor kladl další podmínky jak já s mnou zakoupeným produktem naložím (nebo dokonce podmínky s produktem vůbec nesouvisející, viz např CSS na DVD), pokud zaplatím autorem požadovanou cenu. V jiném případě jsou autoři zvýhodněni před jakýmikoli jinými producenty a to mi přijde jednak jako nesmyslné omezováni trhu (a to se rozhodně nepovažuji za liberála) a zejména krajně neetické (to že si byli všichni rovni, ale někteří byli rovnější jsme již zažili).Podstatné je, že v případě software si nekupujete program! Kupujete si právo jej užívat za podmínek stanovených poskytovatelem. Proč tomu tak je jsem se snažil vysvětlit tady - ve zkratce: protože software není produkt jako jsou hmotné produkty, ale je kopírovatelný, bohužel proto k ochraně práce autora může tento považovat za nutné zavést opatření, která autoři rohlíků k zajištění téhož nepotřebují - rohlík není možné kopírovat a vaše libovolné nakládání s rohlíkem nikterak nemůže snížit možnost výrobce rohlíků prodávat další rohlíky a těžit tak ze své práce. Tím že si koupíte jediný rohlík nemáte možnost znemožnit továrně vytěžit práci vloženou do celé produkce - rohlíkárna může prodávat svou práci po kouskách. V případě software to však neplatí - pokud program, který si koupíte, poskytnete zdarma ostatním, znemožníte tak jeho autorovi dále mít pod kontrolou podmínky, za kterých svou práci poskytuje. Proto je nutné zavést jistá opatření, která toto znemožnují - například zakázat vám licencí kopírování. Toto není žádné zvýhodnování autorů oproti ostatním producentům, rovnějších oproti rovným, je to jenom kompenzace nevýhod, které v souvislosti s ochranou práce přináší tvorba v "kopírovatelné" oblasti software nebo hudby oproti tvorbě v oblasti rohlíků. V oblasti software je totiž v každém "rohlíku" zárověn obsažena celá produkce, nedá se prodat jen "kousek práce". Umělá omezení daná licencí pak jen zajištují totéž, co u rohlíků zvládne omezení pomocí prostých fyzikálních zákonů. Uvědomte si, že kdybyste si skutečně kupoval samotný program, tak jak si zřejmě myslíte že činíte, musel byste výrobci zaplatit náklady na práci nutnou pro jeho vznik + zisk, takže by vás Photoshop mohl přijít na pěkných pár milionů dolarů. Pak byste ovšem skutečně byl vlastníkem programu a mohl jej zadarmo poskytnout komu byste si jen přál. IMHO je výhodnější přistoupit na licenci
Případně můžete v konkurenčním boji těch, kteří software poskytují, preferovat ty poskytovatele, kteří vám svou práci zpřístupní za pro vás výhodnějších podmínek (jako např autoři GPL, kteří své právo na kontrolu nad svou praci využívají způsobem pro vás méně náročným, případně si prospěch ze své práce zajištují jinými cestami) nebo doufat, že náklady na práci autorů někdo zaplatí za vás (jako Google, který Mozilla Foundation platí desítky milionů dolarů za nastavení google jako default ve Firefoxu). Preferovat možnosti nejvýhodnější pro uživatele v konkurenčním boji je IMO jediná možnost, jak zajistit skutečný prospěch uživatelům.
Znovu opakuji, že v žádné ze svobodných licencí není stanovena povinnost autora poskytnout dílo "každému kdo si řekne".Ano, a díky bohu za to. Znovu připomínám, že nemluvíme o GPL ale o Stalmanových názorech, jak je prezentoval v článku. Je lépe o tom diskutovat před tím, než se stanou realitou. Tím i děkuji za zajímavou diskusi.
23.3.2006 08:34
Fill | skóre: 19
| blog: Fill
| Třebíč
).
Neuznává právo na volbu nesvobodné licence! Neboť toto právo spočívá v potlačení práv jiných.Neexistuje bezpodmínečné právo na práci jiných, proto nemůže existovat ani potlačení tohoto práva.
24.3.2006 10:55
Fill | skóre: 19
| blog: Fill
| Třebíč
...představují největší riziko pro free-software.Prilis cernobile. Extremni nazory jsou uzitecne uz jenom tim, ze umoznuji ostatnim se nad danou veci zamyslet a udelat si vlastni nazor na neco, co by je jinak ani nenapadlo. Rizikem bych se je ale bal nazvat.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
