Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Oslavte vydání openSUSE Leap 16.1 s námi v Praze! Ve středu 4. listopadu 2026 (den po vydání Leapu 16.1) vás zveme na malou oslavu vydání openSUSE Leap 16.1 do pražské kanceláře SUSE. Připravili jsme pro vás dvě krátké přednášky: … více »
Dle plánu bylo PHP vydáno v nových verzích 8.5.12, 8.4.27, 8.3.36 a 8.2.35. Opraveny jsou kritické zranitelnosti CVE-2026-109618 a CVE-2026-109619 aneb PHP2Shell.
- Controlling Access to Data in a Data Processing System.
- Distributing and Accessing Data in a Data Processing System.
- Accessing Data in a Data Processing System.
WtF???
Chapu, kdyz si nekdo necha patentove chranit nejakou uzasnou myslenku (implementaci myslenky).Já to nechápu.
Jen mi připadalo zvláštní, že Grunt nechápe, proč by si někdo chtěl (obecně) patentovat něco, co vymyslel.Nevidím jedinou indicii toho, že by toto Grunt nechápal.
Chapu, kdyz si nekdo necha patentove chranit nejakou uzasnou myslenku (implementaci myslenky).Já to nechápu.
Jen mi připadalo zvláštní, že Grunt nechápe, proč by si někdo chtěl (obecně) patentovat něco, co vymyslel.No tak obecně nevím jestli si už měl tu čest s někým co něco vymyslel. Má zkušenost hovoří, že takový člověk je naopak rád, když se vývoji věci co vymyslel věnuje někdo další a zdokonaluje ji, že na to není sám a naopak by nikomu nebránil v dalším vývoji. Ba přesně naopak (možná proto se tak roztrhl pytel s patentováním kvůli uvolnění patentu pod royalty-free licencí…osobně bych si asi také patentoval něco jen z toho důvodu aby to nemohl patentovat někdo druhý a uzavřít). Naopak patentování (i nepočítačových věcí) si strašně moc oblíbili lidi, co ty lidi co vymýšlejí, strčí do klece s jasným rozkazem:„Vymýšlejte!“ (ať mám co patentovat a na čem vydělávat). Ti nemají s výmyslem samotným většinou nic společného. Ono nejednou už jsem četl, že některé slavné patentované věci (Britské a Americké z dob průmyslové revoluce) nevymysleli ti lidi a že to byly věci na kterých dělalo víc lidí řad běžné veřejnosti a oni byli naopak jediní co měli dostatek drzosti si to ukrást, patentovat a vydělávat na tom (proto se stali slavnými). Patent (jakýkoliv) je z vlastní podstaty dle mého názoru nesmysl, protože myšlenky nelze vlastnit a zakazovat někomu ostatnímu takové věci dělat naopak směřuje k stagnaci (co takového člověka co podal patent nutí k dalšímu vývoji, když už má svůj kus koláče jasný?). Ono vůbec ta idea, že nějaká myšlenka „může být úžasná“ (aby se z toho loki náhodou neposral) mi přijde značně nemorální a něco takového může vymyslet jen nějaký namyšlený vůl. Proto to nechápu.
dostatek drzosti si to ukrástA přepisovat historii.
Naopak patentování (i nepočítačových věcí) si strašně moc oblíbili lidi, co ty lidi co vymýšlejí, strčí do klece s jasným rozkazem:„Vymýšlejte!“ (ať mám co patentovat a na čem vydělávat).Je to tak, firmy považují patenty a „duševní vlastnictví“ (IP) obecně za důležitá aktiva a snaží se jich mít co nejvíc. Třeba americký Honeywell i na české pobočce motivuje zaměstnance přes bonusy, aby navrhli něco, z čeho pak bude patent. A tak třeba vytvoří SW patent někdo, kdo je považuje za blbost, protože za to dostane zaplaceno.
Ono vůbec ta idea, že nějaká myšlenka „může být úžasná“ (aby se z toho loki náhodou neposral) mi přijde značně nemorální a něco takového může vymyslet jen nějaký namyšlený vůl. Proto to nechápu.V současném světě je běžná specializace, a tak se někdo zabývá vymýšlením myšlenek a konceptů a někdo jiný jejich implementací. Obojí vytváří nějakou hodnotu, ani jedno se neudělá samo. Ten, kdo implementuje myšlenky do koncových výrobků, využívá práci těch, kdo je vymysleli. Myslíš, že je v pořádku, aby vydělával na prodeji koncových výrobků, ale těm, kdo svým výzkumem umožnili, aby je vůbec mohl vyrábět, z toho nic nešlo? Má se koncentrovat zisk takhle čistě na konci „potravního řetězce“, i když hodnotu vytvářejí všichni? Může to tak být, ale pak asi bude veškerý výzkum probíhat jen v rámci výzkumných oddělení velkých firem pro jejich vlastní potřebu (vše, co vymyslí, budou i sami schopní implementovat). Pokud někdo něco nového vymyslí, tak to má hodnotu spočívající v tom, že kdyby to nevymyslel, tak by to ostatní neměli k dispozici, a takhle mají. Takže je to v podstatě jeho majetek - on to vytvořil. Předpokládejme, že by ten člověk (říkejme mu vynálezce) neexistoval: neexistovala by ani ta myšlenka. Ale mohl by ji nezávisle vymyslet někdo jiný. Tady s patentem nastává problém: pokud je něco patentované, tak už není dost dobře možné to později prokazatelně vymyslet nezávisle - prostě už to jako že patří tomu, kdo si to patentoval jako první. Pokud to ale ostatní jsou schopní vymyslet nezávisle (u věcí jako bývají v softwarových patentech tohle jednoznačně platí), tak ten patent škodí tím, že jim brání, aby to nezávisle vymysleli a nikomu za to nemuseli platit. To jsou (1) věci, které by existovaly i bez původního vynálezce a tím pádem on nemá co požadovat monopol na tu myšlenku. Pak jsou ale (2) věci, které by jinak neexistovaly, a u těch je to OK - jedině vynálezce může za to, že je ta myšlenka k dispozici. Určit, které věci patří do které kategorie (1) a které do (2), se prakticky nedá, a proto ten systém funguje blbě a působí nespravedlnost.
Je to tak, firmy považují patenty a „duševní vlastnictví“ (IP) obecně za důležitá aktiva a snaží se jich mít co nejvíc. Třeba americký Honeywell i na české pobočce motivuje zaměstnance přes bonusy, aby navrhli něco, z čeho pak bude patent. A tak třeba vytvoří SW patent někdo, kdo je považuje za blbost, protože za to dostane zaplaceno.…
někdo zabývá vymýšlením myšlenekNěkdo jiný se zas zabývá vymýšlením nesmyslů. Všichni se nějak musí zabavit
V současném světě je běžná specializace, a tak se někdo zabývá vymýšlením myšlenek a konceptů a někdo jiný jejich implementací. Obojí vytváří nějakou hodnotu, ani jedno se neudělá samo. Ten, kdo implementuje myšlenky do koncových výrobků, využívá práci těch, kdo je vymysleli. Myslíš, že je v pořádku, aby vydělával na prodeji koncových výrobků, ale těm, kdo svým výzkumem umožnili, aby je vůbec mohl vyrábět, z toho nic nešlo? Má se koncentrovat zisk takhle čistě na konci „potravního řetězce“, i když hodnotu vytvářejí všichni?K tomuhle už jsem se z části vyjádřil níže. Samozřejmě tohle za úplný nesmysl nepovažuji, za nesmysl jen považuji implementaci v podobě patentů.
A znovu můj světoborný názor: Pokud se někdo specializuje na vymýšlení něčeho a někdo jiný na implementaci toho výmyslu, většinou to nekončí moc dobře. Lepší je když oba články řetězce spolupracují. Tedy pro pořádek: Nejsem zastáncem 100% specializace.
Může to tak být, ale pak asi bude veškerý výzkum probíhat jen v rámci výzkumných oddělení velkých firem pro jejich vlastní potřebu (vše, co vymyslí, budou i sami schopní implementovat).Tak a teď praxe.
Tady s patentem nastává problém: pokud je něco patentované, tak už není dost dobře možné to později prokazatelně vymyslet nezávisle - prostě už to jako že patří tomu, kdo si to patentoval jako první.Jo a tohle je ta blbost: Myšlenky, nápady, tyhle věci nikomu nepatří a je ještě větší kravina s nima obchodovat a pracovatzacházet jako s věcmi hmotnými.
Někdo jiný se zas zabývá vymýšlením nesmyslů.Mám na mysli to, že vymyslí něco, co je ostatním užitečné. Jak by sis teda představoval fungující systém, který by reflektoval to, že i myšlenka je dílo o určité hodnotě a ten, kdo ho vytvořil, má právo na odměnu?
že ta myšlenka patentování byla špatná už od samotného začátku.Nemyslím, že by přímo myšlenka patentování byla špatná. Špatný je způsob patentování samotného; dále rozsah toho, co je vůbec možné patentovat a délka platnosti patentu.
Nemyslím, že by přímo myšlenka patentování byla špatná.Já si to myslím. Ok, budiž. Řekněme nějaké povinné rozložení nákladů na vývoj (stejně by si z toho nikdo na zadek nesedl), budiž. Ale každý kdo něco průmyslově využitelného vymyslel musel také ještě domyslet krom samotné věci, jak tu věc vyrobit. Problém, že ho předběhl někdo jiný nebyl ani tak v tom, že by nemusel investovat do vývoje, ale v tom, že jednoduše vymyslel efektivnější výrobní metodu (čímž většinou o něco málo snížil výrobní náklady a prostě byl schopný konkurovat). Patentovaní vlastně znamená zabránění dodávání na trh komukoliv jinému nějakého nového produktu i v případě, že by ho byl schopnější efektivněji sestavit, čímž se vlastně naprosto popírá princip svobodného trhu. Donekonečna se mluví o tom, že nebýt patentů tak už nás Čínani převálcovali, protože mi dodáváme nápady, oni výrobky (pro zajímavost můj názor: I to je nesmysl). A čistě pro zajímavost: Kdo kdy viděl nějakého Číňana se srát s patenty a užitnými vzory? I když už to nešlo jinak, tak se to sem dováží pod jinou značkou ilegálně. A trh se z toho neposral. A pokud prostě jsou schopní vyrobit nějakou věc efektivněji než banda tlustých, líných a namyšlených Evropanů, tak se nabízí jediná otázka: Proč si vlastně Evropa zaslouží být Čínskou výrobou nepřeválcována?
A pokud prostě jsou schopní vyrobit nějakou věc efektivněji než banda tlustých, líných a namyšlených Evropanů, tak se nabízí jediná otázka: Proč si vlastně Evropa zaslouží být Čínskou výrobou nepřeválcována?To je otázka na místě. Během posledních pár století se zažilo, že Evropa a tzv. západní civilizace (civilizace vytvořená státy západní Evropy; jenom Latinská Amerika se z nějakého ne moc jasného důvodu obvykle nepočítá) je ve všem nejlepší na světě a pokud to tak není, tak je něco špatně. Lidi si pořád představují země jako Taiwan jako země s nekvalifikovanou, ale levnou pracovní silou, přitom realita je někde úplně jinde: vyvíjí a vyrábí se tam HW proto, že je tam spousta lidí a firem, co to umí. Sídlí tam několik z nejlépe hodnocených univerzit na světě (i když tohle se ve skutečnosti dá asi těžko objektivně posoudit, i když ty žebříčky se tváří, že jo). Minimální i průměrná mzda je vyšší než v ČR, kupní síla průměného obyvatele taky. Pokud bude v Asii pokračovat současný trend a Evropa se zaměří místo na rozvoj na izolování svého trhu a „ochranu tradiční výroby“, tak sice Evropa nebude převálcovaná, ale v porovnání s JV Asií bude relativně chudá a technicky zaostalá a bude v ní draho.
Tiskni
Sdílej: