Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Po téměř pěti letech od vydání verze 2.00 byla vydána nová stabilní verze 2.02 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader). Přehled novinek v souboru NEWS.
Tiskni
Sdílej:
Ono je to spíš tak, že do GRUBu by stačilo dopsat ještě pár modulů, přidat pár GNU nástrojů, Emacs a máš kompletní operační systém :-)
insmod ext2 set timeout=10 search --no-floppy --label mujROOT --set root menuentry "Muj Archlinux" { linux /boot/vmlinuz-linux root=/dev/disk/by-label/mujROOT rw quiet splash initrd /boot/initramfs-linux.img }Kde mujROOT je název (label) oddílu s kořenem souborového systému.
insmod efi_gop insmod efi_ugaNázev kernelu je stále stejný a proto nemusím nic obnovovat.
grub-install /dev/sdaa nebo na UEFI:
grub-install --target=x86_64-efi --efi-directory=/boot/efi --bootloader-id=grub
title CentOS (2.6.18-419.el5) root (hd0,0) kernel /vmlinuz-2.6.18-419.el5 ro root=/dev/vda initrd /initrd-2.6.18-419.el5.imgGRUB2:
menuentry 'Debian GNU/Linux' { set root='hd0,1' linux /boot/vmlinuz-4.9.0-2-amd64 root=/dev/sda1 ro initrd /boot/initrd.img-4.9.0-2-amd64 }Podle mě se to liší jenom v tom, že to používá složené závorky, a že to čísluje partitions od jedničky. To je fakt důvod toho, že to první je "mnohem víc intuitivnější"?
Myslím, že nemá cenu se o tom bavit, když už byl "zabit".Vtip je v tom, že bez systému modulů by to udělat nešlo, protože se do stage1.5 nevejde.
Doby, kdy člověku stačilo editovat soubory jsou dávno pryč.Konfigurace GRUBu (2) je úplně obyčejný textový soubor a dokonce má skoro stejnou syntaxi jako GRUB1. Nebo mi něco uniklo?
Jestli se nepletu, přeci jen Grub1 už jsem nějaký čas neviděl, tak aktivace změn je rozdílná. U Grubu1 stačilo provést změny v konfiguráku a hned byly aktivní. Ve dvojce se mi to bez updatu nepovedlo, pravda, moc jsem to nestudoval, jestli toho lze nějak docílit, či nikoliv. Vzal jsem to prostě tak jak to je.Doby, kdy člověku stačilo editovat soubory jsou dávno pryč.Konfigurace GRUBu (2) je úplně obyčejný textový soubor a dokonce má skoro stejnou syntaxi jako GRUB1. Nebo mi něco uniklo?
To je potom jednemu samozrejme na grc.Mně to ve většině případů vyhovuje (po instalaci nového kernelu nemusím nic řešit) a konfigurák si měním ručně jenom když potřebuju něco fakt nestandardního.
Problem Grubu 2 je v tom, ze vacsina ludi si k nemu pricuchla skrz distribucie, ktore masivne vyuzivali systemu skriptov (ony su to fakt len shellskripty) na generovanie konfiguraku. To je potom jednemu samozrejme na grc.
Umožňuje to autodetekci různých systémů na všech discích a jejich dynamické přidávání/odebírání + se to dá skloubit s ručně přidanými položkami od uživatele. Celé se to pak zkompiluje do jednoho konfiguráku – oproti tomu, mít jeden konfigurák, do kterého zapisuje jak uživatel, tak do něj systém přidává nová jádra a OS na jiných discích, je dost nelehký úkol1. Pro většinu lidí je tedy to generování nejlepší řešení (zavaděč jim nabídne všechna dostupná jádra/systémy + si můžou snadno přidat další položky). Pokud máš natolik odlišné potřeby, tak ti nic nebrání si to generování vypnout a udržovat si ručně psaný konfigurák.
[1] pokud myslíš, že to zvládneš, tak to implementuj a nabídni ostatním jako lepší řešení
oproti tomu, mít jeden konfigurák, do kterého zapisuje jak uživatel, tak do něj systém přidává nová jádra a OS na jiných discích, je dost nelehký úkol.K tomu slouzi (a ve Fedore a RHELu se pouziva) grubby. Umi grub, grub2 (oboji ozkouseno) a ma podporu pro lilo (nezkousel jsem). Ten nastroj je ovsem pomerne nachylny na chyby - ve smyslu ze se v nem pravidelne objevi nejaky mensi problem a chce se od nej obcas nejaka ta nova funkcionalita (ale to je tak nejak u SW normalni).