Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
viewimage, ktery nacte obrazek a posle ho na stdout jako nejaky stream bajtu, kteremu ten terminal rozumi a umi ho zpracovat a zobrazit.
Ani v tomhle pripade by ale HTML nedavalo smysl. Pro vystup z aplikace se da pouzit cokoliv jednodussiho na zpracovani/generovani (treba alespon validni XML, kdyz uz by to bylo textove) a pro zobrazeni se da pouzit primo nejaka GUI knihovna, kdyz ten vstup stejne nekdo musel predzpracovat...
Čo systemd-consoled?
xterm už dávno podporuje sixel, ale akosi sa to nepoužíva.
No, asi tak nejak. V ramci nejakeho experimentalniho projektu by urcite mohl byt zajimavy terminal, ktery umi na vystup produkovat obecne jakekoliv dokumenty - tedy nikoliv pouze text s jednoduchym formatovanim pres escape sekvence, ale i treba obrazky. Presne jako to ma TempleOS.Tohle umí plan9 btw. Jinak unixové terminály jsou neskutečná sračka plná bolesti a utrpení. To nejlepší, co by se s nimi dalo udělat je vyhodit je a už nikdy o nich nemluvit.
(příkaz1; příkaz2; příkaz3) | příkaz4 > soubornebo třeba:
cat *.xyz | příkazVýsledkem prostého spojení dvou JSONů není validní JSON; nevím, jak u YAMLu.
Jen ta implementace je pracná: 1) formát, který lze řetězit, to je ta lehčí část, 2) rozšířit spoustu unixových nástrojů, aby s tím formátem pracovaly + dopsat nějaké nové (obdoba projekce a restrikce z relačních databází).
muzou misto "suroveho" proudu bajtu chodit ty dokumenty a pokud s tim bude pocitat vsechen software, tak muzes pouzivat roury, presmerovani apod. stejne jako dosud.Kdybys to mel obecnejsi a misto dokumentu pouzil obecne objekty, mohl bys takto vynalezt Powershell.
socat ze skriptu) mohl poslat (X)HTML a prohlížeč by ho hned vykreslil. V podstatě takové obrácené HTTP. Obrázky, styly, JavaScripty by tam šlo protlačit stejně, jako se to dělá v e-mailu (MIME). Ideálně tam mít i možnost inkrementálních změn, např. si zaregistrovat nějakou JS funkci, která se zavolá, když po soketu přijdou data s určitou hlavičkou. Opačným směrem by šlo zase volat JS, který by zapisoval do jiného soketu (na pozadí by sis spustil třeba socat, četl proud dat a posílal je třeba přes xargs dál) Pak by člověk mohl mít v jedné půlce obrazovky prohlížeč a v druhé terminál. To by v některých případech mohlo být užitečné, ale držel bych se toho, že každý nástroj dělá to svoje (relativně omezenou jednoduchou činnost – přičemž síla je v tom, že tyto jednoduché nástroje můžu kombinovat) a nespojoval bych terminál a WWW prohlížeč do jednoho programu. Nebo se na doménové sokety vykašlat a použít obyčejný HTTP server na localhostu + PHP skript nebo javovský servlet, který tu komunikaci zprostředkuje (pak není potřeba nijak upravovat prohlížeč a lze použít libovolný s podporou AJAXu).
1) Výhodou textu je, že ho můžu snadno zkopírovat, upravit a vložit jinam.O ruseni textu nebyla rec a zalezi opet jen na tom, co bude vystupem toho programu, resp. obsahem nejakeho dokumentu.
2) Zobrazování grafiky je stále polovičaté řešení – hodilo by se obsluhovat události, např. klikání myší do vykreslených obrázků.Stejne jako vstup z klavesnice se i vstup z mysi muze posilat na stdin.
3) Gratuluji, vynalezl jsi Xorg (Wayland, VNC, Spice atd.).Ja se predevsim nesnazim tady nic vynalezt, jen hrube rozvijim myslenky s odkazem na ten TempleOS, kde jsem videl neco podobneho, a porad si nejsem jisty, ze se na to nekdo zkusil podivat.
(další věc je zvuk, video, akcelerovaná 3D grafika)To tam muze byt obsazene uplne trivialne. Zda to je technicky schudne by bylo predmetem toho vyzkumu.
Ja se predevsim nesnazim tady nic vynalezt, jen hrube rozvijim myslenky s odkazem na ten TempleOS, kde jsem videl neco podobneho, a porad si nejsem jisty, ze se na to nekdo zkusil podivat.Já na to kdysi koukal. Znovu bych rád připoměl ten plan9, které tohle má vyřešené asi tak 26 let a linux už z něj spoustu věcí převzal.
Mne by stačilo niečo také. Myslím, že interakcia s myšou nie je až taký problém.
Co všechno bys chtěl cpát do terminálu?Záleží čemu říkáš terminál. Zrovna tty je mrdka plesnivá zatížená 40 lety historie, kde je problém snad úplně všechno, včetně takových blbostí, jako korektně asynchronně odchytávat stisky kláves. Někde jsem viděl dobrý článek, ale jsem líný ho hledat. A ta zábava s unicode a šířkou různých znaků, které se prostě nedají vypočítat, pokud je chceš zobrazovat v různých „dialogových oknech“, heh. Kill me.
Lenže to omnoho viac sa používa už teraz napr. ranger s podporou náhľadov k súborom. Keby bola rozšírená aspoň podpora grafiky cez sixel menuselo by sa to riešiť takto hackoidne cez w3mimgdisplay.
Každý terminál, ktorý zvláda niektoré escape sekvencie je svojim spôsobom špeciálny. Otázka znie skôr, prečo grafika nie je súčasťou väčšiny emulátorov terminálu + vo framebufferi na linuxe.
Ak by to bolo de facto štandardom tak ako je teraz VT100 / VT102 mohli by sme bežne použíať príkazy rozšírené napríklad o náhľady k súborom.
Tiskni
Sdílej: