Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
29.3.2009 19:49
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
for cislo in range(1,100): ... Funkce range vrací seznam čísel ze zadaného intervalu (včetně prvního a vyjma posledního čísla... V tomto případě [0..99]).[1..99]
Dále, řádkům, které vypadají jako neco = cosi, se říká přiřazení. V případě sirka = 20 říkáme počítači, že od teď by se měla šířka rovnat dvaceti. Co znamená, že "šířka je dvacet"? Znamená to, že proměnná jménem "sirka" je vytvořena (nebo je opětovně použita, pokud již existuje) a je jí předána hodnota 20.
Tohle asi nebude chyba v prekladu, ale je to naprosto blbe, takze tohle asi nebude vhodna literatura k pythonu. Python se nechova jako treba Cecko a s promennymi a cisly pracuje uplne jinak.
Spravne je to tak, ze je vytvoren datovy objekt predstavujici hodnotu 20 a promenna/ukazatel s identifikatorem "sirka" (pokud neexistuje), ktery se nasledne nastavi tak, aby ukazoval na datovy objekt. Datovy objekt a promenna jsou v pameti nezavisle na sobe, promenne se nepredava hodnota, ale pouze adresa datoveho objektu.
A jestli tam jsou takhle spatne a zavadejicne podany uz zaklady, tak je lepsi to ani necist, protoze to laikovi udela v hlave akorat gulas. Protoze od tohohle se odviji rada zajimavych vlastnosti Pythonu, ktere nelze pochopit, pokud si clovek mysli, ze v promenne je ulozena hodnota nikoli adresa datoveho objektu. Popis cehokoli muze byt zjednodusujici, ale nikoli nespravny a zavadejici.
(Nevím jak v Pythonu.)
Za našich mladých let se rozlišovaly reference a ukazatele. To koukám už taky neplatí, že.Za mých mladých let se teda reference a ukazatele nerozlišovaly. Basic na ZX Spectru měl čísla, řetězce, pole a to bylo všechno. Přímý přístup do paměti zajišťovaly PEEK a POKE, které měly jako parametr celé číslo.
Nemuze, protoze 20 je hodnota a Python s hodnotami vubec nepracuje, ten pracuje jen s datovymi objekty a i ta 20 je datovy objekt s radou atributu a metod, takze v promenne je pouze odkaz na ten objekt, jak jsem psal. Tady je videt, jak ten prelozeny clanek stoji za houby. Seznam atributu a metod se v pythonu zjistuje pomoci funkce dir(). S cislem 20 se to ma takto:
>>> dir(20)
['__abs__', '__add__', '__and__', '__class__', '__cmp__', '__coerce__', '__delattr__', '__div__', '__divmod__', '__doc__', '__float__', '__floordiv__', '__getattribute__', '__getnewargs__', '__hash__', '__hex__', '__index__', '__init__', '__int__', '__invert__', '__long__', '__lshift__', '__mod__', '__mul__', '__neg__', '__new__', '__nonzero__', '__oct__', '__or__', '__pos__', '__pow__', '__radd__', '__rand__', '__rdiv__', '__rdivmod__', '__reduce__', '__reduce_ex__', '__repr__', '__rfloordiv__', '__rlshift__', '__rmod__', '__rmul__', '__ror__', '__rpow__', '__rrshift__', '__rshift__', '__rsub__', '__rtruediv__', '__rxor__', '__setattr__', '__str__', '__sub__', '__truediv__', '__xor__']
A jdou delat i takovato kouzla:
>>> class X(type(20)):
def __init__(self, val):
type(20).__init__(self, val)
>>> x=X(1)
>>> x
1
>>> x.__class__
<class '__main__.X'>
>>> x + 2
3
Prekryti metod uz asi ukazovat nemusim.
O Ruby nepisu a ani ho neznam a v Pythonu nemuze. Na rozdil od tebe to vim i bez googlovani, znam strukturu malych cisel ulozenych v pameti u CPythonu. Nutno podotknout, ze to je vec interpretu, nikoli jazyka, tudiz je nespravne mluvit o Pythonu, protoze jazyk Python ma nekolik ruznych interpretu, ktere maji ruzne optimalizace. A Python jako jazyk proste s hodnotami nepracuje, neco takoveho napsat je hloupost. Jestli v ruby takova optimalizace je, vsadil bych boty, ze pro programatora se stejne tvari tak, ze to nedela (za predpokladu, ze je takova specifikace jazyka), a ze programator v ruby s malymi cisly nepracuje jinak, nez s velkymi.
Co se tyce vykonu, ruby je pomalejsi nez Python, takze poznamky o bidnosti jeho optimalizace nejsou na miste, ne ve srovnani s ruby .
Nicméně jsi trochu pozapomněl na mou poznámku o rozdílu mezi referencemi a ukazateli – Python, pokud vím, má čistě referenční objektový model, a reference nemá význam adresy, nýbrž hodnoty (objektu) na ní uložené. Čili celá tahle debata nemá smysl.
Ruby jsem zmínil v závorce jako příklad, kde se tahle optimalizace používá, žádné srovnání jsem nedělal. Stejně tak bych mohl zmínit Lisp.
Jenze v tom clanku se pise o tom chovani na venek, ze se do promenne vlozi hodnota. V clanku se nepise o vnitrni implementaci, kterou beztak nelze popisovat ve vztahu k jazyku, ale jen k danemu prekladaci/interpretu konkretni verze. Mezi tim je rovnez potreba rozlisovat. Z tohoto duvodu nema debata smysl. A v pythonu se predava odkaz na objekt.
Já bych netvrdil, že ten článek "stojí za houby". Je určen pro začátečníky a tak jsem k tomu přistupoval.
Je tam spoustu věcí, ktaré tam chybí, ale pro první seznámení to stačí. Koho to zaujme, tak musí stejně studovat dále.
Jen mi tam vadí nepoužívat interpret. Většina vzorů je určena přímo pro interpert. Jen bych už nemluvil o 2.5 ale 2.6. Dále bych tam zmínil možnost testování a pokusů v ipython
Nejde o to, ze tam neco chybi, ale ze se tam uvadi veci, ktere nejsou pravda. To ze to je pro zacatecniky neni omluvou, spise naopak.
Asi ve treti tride vam rekli, ze nejde odmocnovat zaporne cislo. Prineslo by vam tehdy neco, kdyby vam rekli, ze podle pouziti nekdy delit jde a nekdy nejde? Popr. ze ma vysledek pouze v komplexnim a ne realnem oboru cisel? Podle me by vam to skutecne neco prineslo - zmatek v hlave.
Z hlediska datove abstrakce vytvori. To ze datove objekty malych cisel uz jsou vytvorena predem (a dokonce jsou ulozenu v jiste kompaktni forme) je pro zacatecnika nezajimava optimalizace, ktera pro chapani toho jak jazyk funguje neni dulezita. Ale je nutne pochopit, ze to cislo neni hodnota, ale datovy objekt kdesi v pameti (datovy OBJEKT, tedy i s prislusnym rozhranim) na ktery ta promenna ukazuje. A to je pro chapani toho jazyka velmi dulezite. V pythonu se nikdy nepredava hodnota, pracuje jen s odkazy na datove objekty.
30.3.2009 16:59
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
pro chapani toho jazyka velmi duleziteNení to důležité ani trochu.
Je to dulezite, protoze ani v uvodu v ramci zjednoduseni nelze poskytovat nepravdive informace. Je nebetycny rozdil mezi tim neco zjednodusit a psat nesmysly. Toho si musi byt kazdy autor/pedagog vedom.
30.3.2009 17:19
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
Ja to zde nevysvetluji pro zacatecniky, to je snad zrejme, ne?
A vy jste opravdu nevlozil do promenne hodnotu, dokonce ani objekt ani retezec. Vlozil jste odkaz na objekt. A mimochodem, promenna neni callable a nevola se . Volaji se jen nektere urcite datove typy a int mezi ne nepatri.
>>> sirka = 20 >>> id(sirka) 18777152 >>> sirka = 10 >>> id(sirka) 18777392Technicky vzato je položka v tabulce lokálních proměnných modifikovatelné místo v paměti. Ovšem v předchozím příkladu není žádný rozdíl mezi tím, když se v novém přiřazení sirka zničí a vytvoří znovu, a když se ta tabulka jen aktualizuje. Ani být nemůže, protože nevznikl žádný modifikovatelný objekt.
Preco sa pri preklade nepouzil python3? Za cas, ked sa uplne prejde na python 3, tak niektore konstrukcie z py2 budu zacinajuceho programatora velmi miast, napr.: print "Hello world!", atd...
30.3.2009 14:43
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.3.2009 21:05