Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
V Drupalu byla nalezena a opravena kritická zranitelnost SA-CORE-2026-004 (CVE-2026-9082). Útočník může provádět libovolné SQL dotazy na webech používajících databázi PostgreSQL.
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
for cislo in range(1,100): ... Funkce range vrací seznam čísel ze zadaného intervalu (včetně prvního a vyjma posledního čísla... V tomto případě [0..99]).[1..99]
Dále, řádkům, které vypadají jako neco = cosi, se říká přiřazení. V případě sirka = 20 říkáme počítači, že od teď by se měla šířka rovnat dvaceti. Co znamená, že "šířka je dvacet"? Znamená to, že proměnná jménem "sirka" je vytvořena (nebo je opětovně použita, pokud již existuje) a je jí předána hodnota 20.
Tohle asi nebude chyba v prekladu, ale je to naprosto blbe, takze tohle asi nebude vhodna literatura k pythonu. Python se nechova jako treba Cecko a s promennymi a cisly pracuje uplne jinak.
Spravne je to tak, ze je vytvoren datovy objekt predstavujici hodnotu 20 a promenna/ukazatel s identifikatorem "sirka" (pokud neexistuje), ktery se nasledne nastavi tak, aby ukazoval na datovy objekt. Datovy objekt a promenna jsou v pameti nezavisle na sobe, promenne se nepredava hodnota, ale pouze adresa datoveho objektu.
A jestli tam jsou takhle spatne a zavadejicne podany uz zaklady, tak je lepsi to ani necist, protoze to laikovi udela v hlave akorat gulas. Protoze od tohohle se odviji rada zajimavych vlastnosti Pythonu, ktere nelze pochopit, pokud si clovek mysli, ze v promenne je ulozena hodnota nikoli adresa datoveho objektu. Popis cehokoli muze byt zjednodusujici, ale nikoli nespravny a zavadejici.
(Nevím jak v Pythonu.)
Za našich mladých let se rozlišovaly reference a ukazatele. To koukám už taky neplatí, že.Za mých mladých let se teda reference a ukazatele nerozlišovaly. Basic na ZX Spectru měl čísla, řetězce, pole a to bylo všechno. Přímý přístup do paměti zajišťovaly PEEK a POKE, které měly jako parametr celé číslo.
Nemuze, protoze 20 je hodnota a Python s hodnotami vubec nepracuje, ten pracuje jen s datovymi objekty a i ta 20 je datovy objekt s radou atributu a metod, takze v promenne je pouze odkaz na ten objekt, jak jsem psal. Tady je videt, jak ten prelozeny clanek stoji za houby. Seznam atributu a metod se v pythonu zjistuje pomoci funkce dir(). S cislem 20 se to ma takto:
>>> dir(20)
['__abs__', '__add__', '__and__', '__class__', '__cmp__', '__coerce__', '__delattr__', '__div__', '__divmod__', '__doc__', '__float__', '__floordiv__', '__getattribute__', '__getnewargs__', '__hash__', '__hex__', '__index__', '__init__', '__int__', '__invert__', '__long__', '__lshift__', '__mod__', '__mul__', '__neg__', '__new__', '__nonzero__', '__oct__', '__or__', '__pos__', '__pow__', '__radd__', '__rand__', '__rdiv__', '__rdivmod__', '__reduce__', '__reduce_ex__', '__repr__', '__rfloordiv__', '__rlshift__', '__rmod__', '__rmul__', '__ror__', '__rpow__', '__rrshift__', '__rshift__', '__rsub__', '__rtruediv__', '__rxor__', '__setattr__', '__str__', '__sub__', '__truediv__', '__xor__']
A jdou delat i takovato kouzla:
>>> class X(type(20)):
def __init__(self, val):
type(20).__init__(self, val)
>>> x=X(1)
>>> x
1
>>> x.__class__
<class '__main__.X'>
>>> x + 2
3
Prekryti metod uz asi ukazovat nemusim.
O Ruby nepisu a ani ho neznam a v Pythonu nemuze. Na rozdil od tebe to vim i bez googlovani, znam strukturu malych cisel ulozenych v pameti u CPythonu. Nutno podotknout, ze to je vec interpretu, nikoli jazyka, tudiz je nespravne mluvit o Pythonu, protoze jazyk Python ma nekolik ruznych interpretu, ktere maji ruzne optimalizace. A Python jako jazyk proste s hodnotami nepracuje, neco takoveho napsat je hloupost. Jestli v ruby takova optimalizace je, vsadil bych boty, ze pro programatora se stejne tvari tak, ze to nedela (za predpokladu, ze je takova specifikace jazyka), a ze programator v ruby s malymi cisly nepracuje jinak, nez s velkymi.
Co se tyce vykonu, ruby je pomalejsi nez Python, takze poznamky o bidnosti jeho optimalizace nejsou na miste, ne ve srovnani s ruby
.
Nicméně jsi trochu pozapomněl na mou poznámku o rozdílu mezi referencemi a ukazateli – Python, pokud vím, má čistě referenční objektový model, a reference nemá význam adresy, nýbrž hodnoty (objektu) na ní uložené. Čili celá tahle debata nemá smysl.
Ruby jsem zmínil v závorce jako příklad, kde se tahle optimalizace používá, žádné srovnání jsem nedělal. Stejně tak bych mohl zmínit Lisp.
Jenze v tom clanku se pise o tom chovani na venek, ze se do promenne vlozi hodnota. V clanku se nepise o vnitrni implementaci, kterou beztak nelze popisovat ve vztahu k jazyku, ale jen k danemu prekladaci/interpretu konkretni verze. Mezi tim je rovnez potreba rozlisovat. Z tohoto duvodu nema debata smysl. A v pythonu se predava odkaz na objekt.
Já bych netvrdil, že ten článek "stojí za houby". Je určen pro začátečníky a tak jsem k tomu přistupoval.
Je tam spoustu věcí, ktaré tam chybí, ale pro první seznámení to stačí. Koho to zaujme, tak musí stejně studovat dále.
Jen mi tam vadí nepoužívat interpret. Většina vzorů je určena přímo pro interpert. Jen bych už nemluvil o 2.5 ale 2.6. Dále bych tam zmínil možnost testování a pokusů v ipython
Nejde o to, ze tam neco chybi, ale ze se tam uvadi veci, ktere nejsou pravda. To ze to je pro zacatecniky neni omluvou, spise naopak.
Asi ve treti tride vam rekli, ze nejde odmocnovat zaporne cislo. Prineslo by vam tehdy neco, kdyby vam rekli, ze podle pouziti nekdy delit jde a nekdy nejde? Popr. ze ma vysledek pouze v komplexnim a ne realnem oboru cisel? Podle me by vam to skutecne neco prineslo - zmatek v hlave.
Z hlediska datove abstrakce vytvori. To ze datove objekty malych cisel uz jsou vytvorena predem (a dokonce jsou ulozenu v jiste kompaktni forme) je pro zacatecnika nezajimava optimalizace, ktera pro chapani toho jak jazyk funguje neni dulezita. Ale je nutne pochopit, ze to cislo neni hodnota, ale datovy objekt kdesi v pameti (datovy OBJEKT, tedy i s prislusnym rozhranim) na ktery ta promenna ukazuje. A to je pro chapani toho jazyka velmi dulezite. V pythonu se nikdy nepredava hodnota, pracuje jen s odkazy na datove objekty.
pro chapani toho jazyka velmi duleziteNení to důležité ani trochu.
Je to dulezite, protoze ani v uvodu v ramci zjednoduseni nelze poskytovat nepravdive informace. Je nebetycny rozdil mezi tim neco zjednodusit a psat nesmysly. Toho si musi byt kazdy autor/pedagog vedom.
Ja to zde nevysvetluji pro zacatecniky, to je snad zrejme, ne?
A vy jste opravdu nevlozil do promenne hodnotu, dokonce ani objekt ani retezec. Vlozil jste odkaz na objekt. A mimochodem, promenna neni callable a nevola se
. Volaji se jen nektere urcite datove typy a int mezi ne nepatri.
>>> sirka = 20 >>> id(sirka) 18777152 >>> sirka = 10 >>> id(sirka) 18777392Technicky vzato je položka v tabulce lokálních proměnných modifikovatelné místo v paměti. Ovšem v předchozím příkladu není žádný rozdíl mezi tím, když se v novém přiřazení sirka zničí a vytvoří znovu, a když se ta tabulka jen aktualizuje. Ani být nemůže, protože nevznikl žádný modifikovatelný objekt.
Preco sa pri preklade nepouzil python3? Za cas, ked sa uplne prejde na python 3, tak niektore konstrukcie z py2 budu zacinajuceho programatora velmi miast, napr.: print "Hello world!", atd...
Tiskni
Sdílej: