Ministerstvo průmyslu a obchodu propaguje Microsoft. Ten ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu spouští AI National Skilling Plan v ČR. "Iniciativa Microsoftu přináší konkrétní a praktickou podporu právě tam, kde ji nejvíc potřebujeme – do škol, firem i veřejné správy.", říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Jste český ISP? Vyplněním krátkého dotazníku můžete pomoci nasměrovat vývoj nové generace routerů Turris Omnia [𝕏].
Celkové tržby společnosti Canonical za rok 2024 byly 292 milionů dolarů (pdf). Za rok 2023 to bylo 251 milionů dolarů.
Byla vydána verze 1.88.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Distribuce Tails specializující se ochranu online soukromí uživatele byla vydána ve verzi 6.17. Mimo jiné aktualizuje Tor Browser (14.5.4) a opravuje několik chyb.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 2. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Město Lyon posiluje svou digitální suverenitu a postupně nahrazuje software od společnosti Microsoft bezplatnými alternativami, zejména OnlyOffice pro kancelářské aplikace a Linux a PostgreSQL pro systémy a databáze.
Evropská občanská iniciativa Stop Destroying Videogames se snaží o to, aby vydavatelé, kteří spotřebitelům v Evropské unii prodávají videohry nebo na ně udělují licence, měli povinnost tyto hry ponechat ve funkčním (hratelném) stavu i po ukončení podpory ze své strany. Podpořit podpisem tuto iniciativu můžete v Systému pro online sběr podpisů.
Mozilla oficiálně ukončila svůj již několik let mrtvý projekt DeepSpeech pro převod řeči na text.
Krátce po oficiálním oznámení forku X.Org Xserveru s názvem XLibre Xserver byl ve Fedoře předložen návrh, aby byl X.Org Xserver nahrazen tímto XLibre Xserverem. Po krátké ale intenzivní diskusi byl návrh stažen.
To je sice všechno pěkné, ale typický znak (nejen) zdejších diskusí, jako např. "noví panel", to stejně nevymýtí. Správný pravopis a vůbec spisovnou normu si nelze osvojit "nadrcením" výjmenovaných slov a už vůbec se k němu dostat užíváním kontrolorů pravopisu, nýbrž jedině četbou knih, četbou knih a četbou knih (i kdyby elektronických). Jenže kdo to ještě dnes v dětském věku dělá? (Děti nečtou, poněvadž v knihách jsou slova, kterým nerozumějí. A nerozumějí jim, protože se s nimi neseznámili četbou (málokoho rodič je intelektuál s nesmírně bohatou slovní zásobou, kterou stačí předat ústně)).Děti imho nečtou spíš protože mají (z jejich pohledu) zábavnější alternativy. Já jsem fakt rád, že když jsem byl v kritickém věku, tak se rodiče zbavili televize a internet tehdy ještě v domácnostech běžný nebyl. V podstatě mi nezbylo nic jiného, než číst, nebo se užrat nudou. Dnešní děti, s tablety, hrami, mobily, sociálními sítěmi a stovkami různých rozptýlení všude možně to mají těžké. Ale ne jen děti, ostatně proto jsem psal Proč číst.
A nejvíc mně vadí přístup lidí, kteří sice umějí od patnácti let bravurně programovat, ale mají nejméně tři jazykové chyby v každé větě, a když jim to člověk vytkne, nedůtklivě jen mávnou rukou, že prý důležité je to programování (případně nějaká jiná odborná dovednost) a ne "nějaký" pravopis a spisovný jazyk.To je klasické 80/20 Parretovo pravidlo (80% něčeho stojí 20% námahy, těch 20% pak stojí zbylých 80% námahy). Jejich cílem je programovat, ne psát slohové práce. Pravopis a spisovný jazyk je v tom jen brzdí. V jejich věku imho dává z hlediska časového tradeoffu používat 80% spisovné gramatiky. Statisticky (čtením, posloucháním, interakcí) se to doučí později, až to fakt bude mít význam.
Jejich cílem je programovat, ne psát slohové práce. Pravopis a spisovný jazyk je v tom jen brzdí.Jenže ono je to právě tak, že pravopis a spisovný jazyk se mají naučit všichni v dětství, bez ohledu na to, co pak budou dělat v dospělosti. V dospělosti by už je pak nic nemuselo zdržovat, protože by se učili programovat a ne pravopis. Kdo se ve školním věku (ne nutně ve škole) nenaučí i/y, už to v dospělosti pro samé programování asi nedožene, to je jasné.
Jenže ono je to právě tak, že pravopis a spisovný jazyk se mají naučit všichni v dětství, bez ohledu na to, co pak budou dělat v dospělosti. V dospělosti by už je pak nic nemuselo zdržovat, protože by se učili programovat a ne pravopis. Kdo se ve školním věku (ne nutně ve škole) nenaučí i/y, už to v dospělosti pro samé programování asi nedožene, to je jasné.To jsou hned dva špatné předpokady, že;
jj, trava byla zelenejsi a deti vic cetliMyslím, že jsi vůbec nepochopil smysl mého sdělení.jeste si zapomel dodat "zlati komunisti"...
Počkat, chápu to správně tak, že Firefox hodlá posílat text, který vyplním do formulářů, nějaké cizí webové službě?! _To_ _snad_ _ne_. Doufám, že se pletu a že jsem to jenom špatně pochopil.
Takže jsem to pochopil naprosto správně. Ano, Firefox opravdu hodlá posílat soukromá data uživatele, dokonce ještě během vyplňování formulářů, třetí straně.
Že je to addon, který si nemusím nainstalovat, toho jsem se dokonce i dovtípil. Problém vidím v tom, že Mozilla tento addon explicitně doporučuje na svých stránkách a varování kolem bezpečnosti se omezuje na tohle:
Naproti tomu doplněk Korektor používá externí službu, kam posílá text ke kontrole, ale jeho výstup je mnohdy kvalitnější.
To^^^ je všechno. Pravopis u bankovních transakcí mi to taky zkontroluje? Co všechno si pod pojmem "externí služba" (ne)představí BFU, si raději netroufám odhadovat. Nikde se tam neříká "bacha, tohle okamžitě pošle tvoje bláboly externí službě, včetně těch, které jsi (zdánlivě) ještě nikam neodeslal".
Ne, není to stejná logika. Soubor z Libre Office nebo textový soubor z KWrite neskončí najednou u Google, jestě během psaní. Když se sám rozhodnu uložit si něco na Google Drive nebo napsat si Google Doc, to je samozřejmě něco jiného. Nebude tam ovšem doporučený addon, který by všechno, co vyplňuju do formulářů na všech stránkách, posílal automaticky Google (nebo jiné třetí straně).
Čistě jen pro úplnost, nikdy nepoužívám Gnome, takže se mě tohle riziko možná až tolik netýká. Preferuji taková prostředí, kde uživatel ovládá počítač, nikoliv kde počítač ovládá uživatele.
Tak to je úleva. To je jenom z 90% tak hrozné, jak jsem si myslel.
Já ho taky nepoužívám. Nemyslím si o něm nic špatného; technologicky je to špičkový browser srovnatelný s jinými současnými browsery. Jenom mě v tomhle specifickém případě prostě zarazil nápad mít addon od třetí strany, který všechny moje formuláře posílá (resp. může posílat) té třetí straně, ve větším či menším souladu s mým očekáváním.
Pak informace o zabezpečení pomocí https
v podstatě pozbývá svůj původní význam, tedy že komunikace je pouze mezi mnou a serverem, protože tam může být (pokud si addon nainstaluju a zapomenu na něj) implicitně třetí strana. Třetí strana může ze spousty různých důvodů přestat být důvěryhodná, je-li tedy vůbec důvěryhodná teď.
$ echo "Mozilla.cz informuje, jak ve Firefoxu na kontrolu pravopisu. Představuje dva doplňky. Český slovník pro kontrolu pravopisu je prostý slovník pro kontrolu překlepů. Korektor Spellchecker využívá stejnojmenné webové služby a najednou zobrazí všechny navržené opravy. Navíc umí odstranit nebo naopak doplnit diakritiku." | wc
1 41 338To už školství upadlo tak, že místní uživatelé nedokáží ani správně pochopit zprávičku o 41 slovech?
To už opravdu školství upadlo tak, že bezpečnostní problém není to první, čeho si čtenáři téhle zprávičky všimnou?
Někdo se asi nechal uchlácholit slovem doplňky, což bývá něco odinstalovatelného. Že něco takového Mozilla doporučuje (místo integrace se standardními lokálními slovníky), bez dalšího varování, je poněkud alarmující. Jak dobře je komunikace s tou externí službou zabezpečená? Umožňuje ta služba identifikaci jednotlivých uživatelů? Může ta služba mít v budoucnu povinnost (stanovenou například soudem) zaznamenávat data?
Ne, školství asi neupadlo; školství se ještě nerozvinulo do podoby, která by něco jako informační bezpečnost dokázala žákům vyložit.
Pak není divu, jak skálopevně jsou někteří přesvědčení, že zprávičku pochopili. Přitom nepochopili ani houby s octem.
Ano, nad tím už jsem polemizoval výše, jak výstižná je krátká zmínka o "externí službě" na místě, kde by mělo být tučné červené varování.
Vlastně mě celá ta věc překvapuje tak nějak od samotného základu, v tom směru, že nějakým komunitním (či jakým jiným) auditem projde plugin, který má přístup k datům ve formulářích a chce ta data posílat kdovíkam. Tím se zásadně mění specifikace toho, která komunikace ze strany uživatele je soukromá (ve smyslu pouze mezi uživatelem a webovým serverem) a která už ne, protože ji vidí nějaká třetí strana.
Spíše to chce dostat odvahu a zjednodušit český pravopis (až nás staromylce/staromilce by to bolelo).
Američané vůči Britům. Názorný příklad, že lze zjednodušovat. Raději jsem dělal zkoušku z "američtiny". Ale i Britové už před 10 roky ustoupily.
Američani si nepotrpí na slovesné časy - předpřítomný, předbudoucí, ... - což pro nás je hrůza (pro frantíky už asi ne, neboť je mají také).
Sylvia's mother says, 'Sylvia's packin' She's gonna be leavin' today' Sylvia's mother says, 'Sylvia's marryin' A fella down Galveston way' Sylvia's mother says, 'Please don't say nothin' To make her start cryin' and stay'
Nevíte někdo, proč pro Korektor zvolili zrovna tuhle licenci? BSD pro program a CC BY-NC-SA pro data?
BSD je na jednu stranu zbytečně benevolentní a na druhé straně neřeší aktuální věci jako jsou patenty a tivoizace. BSD je dobré tak pro někoho, kdo to chce zabudovat do svého proprietárního programu a vyžívá se v patentových sporech nebo DRM.
Nicméně horší mi přijde ta nekomerční (NC) varianta Creative Commons pro data – ta to činí nepoužitelným i pro svobodný/otevřený software – ten totiž není synonymem pro nekomerční. A s tou nekomerčností je sto stejně vždycky pochybné – těžko se rozlišuje, co je ještě nekomerční a co už ne, takže to akorát vnáší do věci nejistotu a hází lidem klacky pod nohy. Možná tak si dovedu představit NC hudbu nebo film, ale u většiny ostatních děl je NC nesmysl.
typicky české pojetí propojení komerční a akademické sféryMůžeš to rozvést?
Tiskni
Sdílej: