V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
neskutečným způsobem přetěžuje obě jádra a vše je šíleně a nepoužitelně pomaléTusite co za tim je? Zapnuty debug code?
--enable-debug
, tak to povoleno není.
či jako provokace,Nebylo, nebudte podeziravy
ale pokud je debug code to, co se zapíná pomocí --enable-debugNe, behem vyvoje se zaclenuje kod, ktery se pouziva jen pro debugovani, u image/video aplikaci je to bezna technika. Postranni dusledek je pak pomaly kod, v officialnim releasu je vyjmuto. Vetsinou se jedna o podminenou kompilaci definovanou nejakym makrem ci build option.
standalone app absolutně nezapadne do workflow
"Dělej jen jednu věc, ale dělej ji pořádně"
~/.config/Canon.com
Je to tam, stačilo smazat config/Corel
a Canon.com
. Díky Helbe.
Srovnání kvality zpracování fotografií – chromatická aberace, ostření, demosaic
Kdyby jsi místo těchto rad co a jak mám udělat vzal ten RAW a zkusil jej zpracovat svým způsobem, tak by výsledek byl pro ostatní daleko užitečnější, než rady tohoto typu. Vše je k disposici a byl bych rád, kdyby se někdo pokusil o test DarkTable znovu a lépe, protože můj výstup je nepoužitelně příšerný.
Tohle se mi také párkrát stalo, tuším že to byla verze 1.0.3. Pak byl nějaký upgrade a teď jedu na 1.0.5 a ještě jsem na to nenarazil.V openSUSE je bohužel 0.9.2. Když jsem kompiloval ze zdrojáků (jinak to nešlo - protože instalovat z unstable znamenalo nabourat si systém kvůli závislostem, též jsou vyzkoušel), chyběly tam některé důležité moduly, nevím proč.
multimedia:photo
graphics
, ne multimedia:photo
. Takže tam by měl být balíček ve velmi podobné podobě, jako bude ve 12.2.
Pokud už fotím, a vím - že mám nedostatek světla, pak mi šumy vznikají. To je normální, vím to a tedy i výsledek klidně prezentuji s šumem.Pokud už fotím a mám nedostatek světla, postavím foťák na stativ a nastavím takovou expozici, abych šum v maximální míře potlačil. A koncerty nebo halové sporty nefotím, protože vím, že to můj foťák nezvládne (stejně jako nepojedu rallye s fábií).
Barevně dolaďovat (podávat)? Na co?Třeba proto, že to z toho čipu nevypadne moc podobné realitě. Většina fotoaparátů to vyplivne s mdlými barvami a katastrofální dynamikou, má Sigma to naopak vyplivne někdy až jedovatě barevné a ještě se žlutým nádechem. Takže postproces je potřeba, aby se fotka alespoň přiblížila tomu, jak to člověk vnímal naživo. (Ale naprosto chápu tvé rozhořčení z toho, že 90 % rádobyfotografů si myslí, že úžasné fotky vznikají mapováním tónů v některém z programů pro HDRI nebo alespoň desetinásobným zvýšením sytosti.)
Pokud už fotím a mám nedostatek světla, postavím foťák na stativ a nastavím takovou expozici, abych šum v maximální míře potlačil. A koncerty nebo halové sporty nefotím, protože vím, že to můj foťák nezvládne (stejně jako nepojedu rallye s fábií).Nemusí jít o koncerty nebo halové sporty - stačí jakákoli normální akce, kde jsou lidé. To nenafotíš ze stativu, protože lidé se obvykle nechovají jako baráky a tudíž nejsou nehybní. Pak to nelze řešit jinak, než použitím vyšší citlivosti (aby fotky nebyly kvůli příliš dlouhému času rozmazané - pokud to není záměr), což bohužel nevyhnutelně přináší větší šum.
To nenafotíš ze stativu, protože lidé se obvykle nechovají jako baráky a tudíž nejsou nehybní.Lukáši, to máš samozřejmě pravdu.
Pak to nelze řešit jinak, než použitím vyšší citlivostiLze. Pokud chci fotit nějakou akci, vezmu s sebou blesk a mám z toho prostě jen dokumentační fotky s nimiž se nikde neprezentuji. Když ani blesk nestačí, převedu fotky do čb, šum foveonu se dost podobá zrnu klasického filmu. Pokud bych se chtěl prezentovat, měl bych první našetřit alespoň na D700 nebo třeba 5D a k tomu originální světelné sklo, abych mohl fotit bez velkých kompromisů.
Pokud chci fotit nějakou akci, vezmu s sebou blesk a mám z toho prostě jen dokumentační fotky s nimiž se nikde neprezentuji.Pak se rozhodování odehrává v rovině jestli s bleskem (a zničit atmosféru; pokud to lze nasvětlovat nepřímo, je to samozřejmě plus, ale třeba v sále se stropem 10 m vysoko to příliš nejde) nebo bez blesku (a mít tam šum z vysoké citlivosti).
Když ani blesk nestačí, převedu fotky do čb, šum foveonu se dost podobá zrnu klasického filmu.Ano, i to je řešení. Taky to občas používám.
Pokud bych se chtěl prezentovat, měl bych první našetřit alespoň na D700 nebo třeba 5D a k tomu originální světelné sklo, abych mohl fotit bez velkých kompromisů.Pokud lze investovat především do kvalitního objektivu s vysokou světelností, je to samozřejmě optimální. Vyplatí se pořídit pro nejběžnější ohniskové vzdálenosti (hlavně ekv. 50) pevná skla, při stejné světelnosti a kvalitě jsou cenově výrazně níž než zoomy.
nebo bez blesku (a mít tam šum z vysoké citlivosti).Já to vztahuji především ke svému foťáku (jelikož jsem se - blbec - nechal zlákat na Sigmu a brzy jsem toho začal litovat). Ve stínech barevně šumí i na základní citlivost (ISO 100) a brutálně mu ve stínech ulítávají barvy (je zcela nereálné nafotit s ním třeba jednobarevné kalhoty - to skončí tím, že je musím v editoru přebarvovat, aby neměl každý kousek jiný odstín). A fotit na vyšší ISO barevně je skoro scifi. Vyšší ISO dokážu použít jen v případě, že mám přibližně rovnoměrně osvětlenou scénu a k tomu rezervu, abych mohl prodloužit expozici (jakože přeexponovat).
pevná skla, při stejné světelnosti a kvalitě jsou cenově výrazně níž než zoomyAni to zrovna u Sigmy moc neplatí. Pevná 50/f2.8 stojí nějakých 9000, já jsem si před časem pořídil 24-60/f2.8, která excelovala v testech svou perfektní ostrostí, a to za cenu cca jen o třetinu vyšší.
Třeba proto, že to z toho čipu nevypadne moc podobné realitě.
A taky třeba proto, že je potřeba vždy určit barevnou teplotu (vyvážení bílé). To co leze z čipu bez dodatečných informací barevné realitě neodpovídá.
Co se týče úprav typu HDR (v naprosto dokonalé aplikaci Luminance-HDR), i to jde udělat s citem a výsledek může být báječný.
Ty HDR fotografie, které jsem viděl a které opravdu vypadaly dobře, většinou nevznikly v HDR udělátorech, ale klasickým ručním prolínáním vrstev.
Já jsem opačného názoru A tím nemyslím GNU/Linux
jsem jen amater+
slusna tiskarna = 6ti mistna cenaTak to mě rozesmálo :D Vážně? :) 6 šísel je XXX XXX Kč, za tolik se kupujou velkoformátovky ;) Podívejte se nejdřív na to, kolik stojí klasická inkoustová tiskárna od Canonu, co umí ty jejich fotografické technologie ;) Třeba z MX885 (dobrá Linuxová podpora BTW) lezou (S origo kvalitním papírem!) velmi pěkné fotky, které ani v mnoha fotolabech neudělají ;) Nesmí vám ale vadit formát teda (do A4)...
které ani v mnoha fotolabech neudělajíSvého času jsem dal hříšné peníze za šestibarevnou Canonku, fotopapíry, inkousty abych časem zjistil, že tudy cesta nevede. Chemická zvětšenina je prostě o několik tříd výš... ... ať si kdo chce co chce říká... ... ať si markeťáci slzy utírají ... :)
ať si kdo chce co chce říká... ... ať si markeťáci slzy utírají...k
Tiskni
Sdílej: