Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Dá se tak hovořit o určitém malém vítězství v boji proti parazitismu některých firem na vědeckém bádní.to je dost optimistické tvrzení ... mě by zajímalo, ve kterém oboru vědy jsou dnes k něčemu poznatky skoro 100 let staré? - tedy míním z hlediska nového vývoje, je jasné, že základními kameny jsou mnohde věci i mnohem starší, třebas s matematikou se můžem hodně obracet ke starověkým Řekům ... ale třebas informatika, když pomineme srandy typu Pascalova kalkulačka nebo toho co páchal Babbage, tak vše dnes užitečné začíná někdy okolo druhé světové ...
to je dost optimistické tvrzení ... mě by zajímalo, ve kterém oboru vědy jsou dnes k něčemu poznatky skoro 100 let staré?Já bych řekl, že skoro ve všech.
- tedy míním z hlediska nového vývojeMno zhlediska nového vývoje jsou zajímavé nové výsledky, z definice, takže to je naprostá neinformace a nejspíš důkaz nepochopení toho, na co reaguješ.
Laplaceova tranformace, Furieruv rozvoj, Speciální teorie relativity, Maxwellovy rovnice... všechny tyhle věci máš v malíčku, já vím :-/nevím jak kolega, já nejsem Bůh, takže to v malíčku nemám, nicméně zkusím to na příkladu jedné věci, co mi říká nejvíc - ta Fourierova řada ... seš například firma, co chce vyrábět digitální ladičky - a teď mi pověz, bude ti užitečnější originální článek z roku 1807, anebo půl roku starý článek o algoritmu optimalizovaném pro celočíselné výpočty na novém levném a úsporném čipu, na kterém by se ti hodilo tu ladičku postavit?
seš například firma, co chce vyrábět digitální ladičky - a teď mi pověz, bude ti užitečnější originální článek z roku 1807, anebo půl roku starý článek o algoritmu optimalizovaném pro celočíselné výpočty na novém levném a úsporném čipu, na kterém by se ti hodilo tu ladičku postavit?Jak tohle souvisí s tím, jestli budeš moci parazitovat na tom článku?
Tak například v historii, archeologii, filologii apod. je to naprosto běžné...ano, to jsou typické oblasti, kde firmy parazitují na vědeckém bádání ...
Skutečnost, že v oblasti IT množství informací zastarává extrémně rychle
Nezastarává. Všechny dnešní "brutální novinky" jsou často 40 let staré a za tu dobu se mnohokrát recyklovaly.
A máš zájem?ale jo, z diskuse okolo mám dojem, že ty paraziti nějak nejsou jasný kdyby pisatel zprávičky nebyl tajemnej jak sfinga a místo "určitém" a "některých" napsal o čem mluví, tak ... by se tu nedalo tak zajímavě flejmovat
JSTOR je not-for-profit a to, že má nějaký obsah k dispozici, neznamená, že je povinna jej dávat zdarma. Třeba taky protože ty články někdo (JSTOR) musel naskenovat, oindexovat, atp.Tak proč je prodával za stejnou cenu, jako články copyrightem chráněné?
Připadám si trochu jako v absurdní grotesce, protože si myslím, že citace, na kterou reagujete, odpovídá Vaši otázku, ale budiž... Těch důvodů může být několik:to, že má nějaký obsah k dispozici, neznamená, že je povinna jej dávat zdarma.Tak proč je prodával za stejnou cenu, jako články copyrightem chráněné?
Tiskni
Sdílej: