Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Dá se tak hovořit o určitém malém vítězství v boji proti parazitismu některých firem na vědeckém bádní.to je dost optimistické tvrzení ... mě by zajímalo, ve kterém oboru vědy jsou dnes k něčemu poznatky skoro 100 let staré? - tedy míním z hlediska nového vývoje, je jasné, že základními kameny jsou mnohde věci i mnohem starší, třebas s matematikou se můžem hodně obracet ke starověkým Řekům ... ale třebas informatika, když pomineme srandy typu Pascalova kalkulačka nebo toho co páchal Babbage, tak vše dnes užitečné začíná někdy okolo druhé světové ...
to je dost optimistické tvrzení ... mě by zajímalo, ve kterém oboru vědy jsou dnes k něčemu poznatky skoro 100 let staré?Já bych řekl, že skoro ve všech.
- tedy míním z hlediska nového vývojeMno zhlediska nového vývoje jsou zajímavé nové výsledky, z definice, takže to je naprostá neinformace a nejspíš důkaz nepochopení toho, na co reaguješ.
Laplaceova tranformace, Furieruv rozvoj, Speciální teorie relativity, Maxwellovy rovnice... všechny tyhle věci máš v malíčku, já vím :-/nevím jak kolega, já nejsem Bůh, takže to v malíčku nemám, nicméně zkusím to na příkladu jedné věci, co mi říká nejvíc - ta Fourierova řada ... seš například firma, co chce vyrábět digitální ladičky - a teď mi pověz, bude ti užitečnější originální článek z roku 1807, anebo půl roku starý článek o algoritmu optimalizovaném pro celočíselné výpočty na novém levném a úsporném čipu, na kterém by se ti hodilo tu ladičku postavit?
seš například firma, co chce vyrábět digitální ladičky - a teď mi pověz, bude ti užitečnější originální článek z roku 1807, anebo půl roku starý článek o algoritmu optimalizovaném pro celočíselné výpočty na novém levném a úsporném čipu, na kterém by se ti hodilo tu ladičku postavit?Jak tohle souvisí s tím, jestli budeš moci parazitovat na tom článku?
Tak například v historii, archeologii, filologii apod. je to naprosto běžné...ano, to jsou typické oblasti, kde firmy parazitují na vědeckém bádání ...
Skutečnost, že v oblasti IT množství informací zastarává extrémně rychle
Nezastarává. Všechny dnešní "brutální novinky" jsou často 40 let staré a za tu dobu se mnohokrát recyklovaly.
A máš zájem?ale jo, z diskuse okolo mám dojem, že ty paraziti nějak nejsou jasný kdyby pisatel zprávičky nebyl tajemnej jak sfinga a místo "určitém" a "některých" napsal o čem mluví, tak ... by se tu nedalo tak zajímavě flejmovat
JSTOR je not-for-profit a to, že má nějaký obsah k dispozici, neznamená, že je povinna jej dávat zdarma. Třeba taky protože ty články někdo (JSTOR) musel naskenovat, oindexovat, atp.Tak proč je prodával za stejnou cenu, jako články copyrightem chráněné?
Připadám si trochu jako v absurdní grotesce, protože si myslím, že citace, na kterou reagujete, odpovídá Vaši otázku, ale budiž... Těch důvodů může být několik:to, že má nějaký obsah k dispozici, neznamená, že je povinna jej dávat zdarma.Tak proč je prodával za stejnou cenu, jako články copyrightem chráněné?
Tiskni
Sdílej: