Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
K dispozici je spustitelné a zároveň instalační LiveCD založené na openSUSE 11.1. Pro instalaci balíčů do openSUSE stačí kliknout na odkazy příslušné verze: 11.1, 11.0, 10.3 a Factory.
Dle informací připojených k oficiálnímu oznámení byla tato betaverze zařazena i do vývojové verze Kubuntu 9.04, informace o způsobu instalace do Kubuntu 8.10 chybí.
a co neon?
hmm, doinstalovat do 11.0 (ci 11.1 po upgrade) KDE 4.2 mne laka .. ale trosku mne desi ten chaos v menu. Kdyz jsem instaloval poprve suse11 a dal tam obe verze KDE, mel jsem v menu obe verze aplikaci i kdyz jsem zcela samozrejme mel zvoleno KDE3 .. ty KDE4 volby v menu byly matouci (a zbytecne, protoze KDE 4.0.x aplikace byly nepouzitelne).
Asi nezbyde nic jineho nez pod beznym uctem ty KDE4 volby vytriskat a naopak pod testovacim userem vytriskat kde3 volby, ktere jsou prekryty KDE4 verzi .. holt tezke obdobi prechodu 
Proč vlastně nezkusíte na menším samostatném oddílu oS 11.1 s KDE 4.1.3? Díky backportům z nové řady a největšímu počtu vývojářů KDE pro oS se jedná o nejdotaženější KDE 4(.x).
Na oS 11.1 budu upgradovat z 11.0. Natvrdo. Ale bez KDE4. Zatim zustavam u stabilnich KDE3. Ja na tom chci taky neco delat, nemam to na hrani. Nemam nikde zadne pracovni widlows
A kdyz uz ZKOUSET, tak rovnou 4.2. Protoze to teprve bude ta "dotazena" verze. Driv pro mne nema smysl to nasadit. Ted v 4.1.3 je mozna konecne dotazeny vlastni desktop. Ale mam na mysli hlavne KDE4 aplikace, ktere jsou za vlastnim desktopem v zavesu. K cemu mi je, ze jsou krasnejsi, kdyz jim chybi 20-40% funkcionalit a moznosti nastaveni oproti KDE3 verzi ? No a nekdy tak v unoru se rozhodnu, jestli do provozniho systemu pridam KDE4.2 final a odeberuKDE3.
Na zkouseni mam nekolik moznosti: Virtualni stroj (neni vhodne kvuli chabe podpore akcelerace), prave vysle LiveCD (omezene moznosti), nebo to proste nainstalovat na fyzicky disk. Ale proc si mrvit PROVOZNI disky nejakym zbytecnym odilem ? To radeji na chvili pripojim nejaky starsi nanic-hodny disk (tzn cca <=40GB), kterych se vsude vali mraky. 
V pripade, ze se mi na chvili uvolni nejaky sata HD, ho staci pripojit do esata konektoru a bootovat z nej bez nutnosti lezt do kompu. Ostatne mne to stejne ceka s 64bit verzi oS11.1. Potrebuju zjistit, zda pod tim slape dobre MythTV s 3 DVBT kartami a jak beha Avidemux .. nez to nasadim naostro na domaci server. Je na case (na mych kompech) posledni Fedore8 udelat pa-pa.
Ty problemy s tim menu : je uplne ukradene ci tam mam KDE 4.2beta nebo 4.1.x .. problem proste nastane, kdyz tam je nainstalovano oboji. A ackoliv si uzivatel pri spusteni session vybere verzi KDE, ma v menu maglajz z obou verzi. To mi vadilo. Prihlasen pod svoje bezne pracovni prostredi s KDE3 nechci zadne (zatim) nedotazenky z KDE4. Ale holt staci (s)proste vytriskat nechtene polozky z menu daneho usera.
A kdyz si to chci zkusit (urcite ne pouzivat) tak samozrejme posledni, byt mozna nestabilni, betu. Jde mi o test uzivatelske pouzitelnosti tech aplikaci. Stabilita prijde casem sama (do te doby nez se rozhoupu na to prejit natvrdo). Osobne jsem nazhaveny na zjisteni, zda konecne "kicker" (ono je to asi uz neco jineho) se da nastavovat tak jako v KDE3, tzn. muzu si urcit vysku v BODECH (ne jakesi mlhave natazeni mysi a doufat, ze to je ono) a jestli je tam opravdu k dispozici taskbar s vice radky. Mam totiz kicker vysoky 64bodu, presna vyska je dulezita pro lepsi sednuti ikon v systray a "rychlem spusteni". Ostatne tam bylo vic veci neorgonomicky naho.. pokud clovek mel "kicker" vyssi nez oni meli laskavy zamer. Zkousel jsem to na Fedore 9 s KDE 4.0.x. Kdyz jsem dalsi widgety nechal stahnout, tak se tvarily ze jsou stazene, ale nenabizely se mi k pridani na desktop. Byl tam nejaky desny maglajs s adresari. No to at si drazi vyvojari strci za klobouk. A takhle nedodelanych byla spousta veci.
To by se s binárními balíčky nestalo. :) Jedna z nevýhod kompilace.
Na čem to kompiluješ? Mě trvala kompilace kompletní KDE4 zhruba den na A64, 1GB RAM...
Nebo jsi začal kompilovat těsně před vydáním?
Co je A64?
Na čem to kompiluješ? Mě trvala kompilace kompletní KDE4 zhruba den na A64, 1GB RAM...chlapi(*) to si snad děláte srandu, že vám to trvá tak dlouho, ne? - já jsem s tím strávil na Duronu 700 MHz s 768 MB RAM čtyři dny, ale jenom proto, že mi padala síť (spolubydlící přiskřípl kabel do dveří) a narazil jsem na nějaké bugy při kompilaci, takže jsem kompiloval naněkolikrát a rozhodně ne non-stop, tož odhaduju, že normálně by den bohatě stačil ... koneckonců, už sosám, tak uvidíme, kolik udělá Beta2 (*) není to sexistické?
No mnou udávaný čas je v hrubém čase, tzn. včetně automatického stahování zdrojových kódů přes 2mbit adsl a prostojů, které nevím jak dlouho byly, protože jsem od kompu odešel po několika hodinách se vrátil dom a koukám, ha došlo místo na disku, nebo pro tohle je potřeba nějaké make-dependence a tak podobně. Navíc šlo o kompletní kompilace včetně -debug a -doc balíčků.
ad (*) nepovažuji to za sexistické
19.12.2008 18:33
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Dve a pul hodiny a hotovo, a to mam 3 roky stary pocitac s 2GB RAM.
19.12.2008 09:27
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.12.2008 03:32
18.12.2008 22:28
18.12.2008 23:09