Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Proč ten budoucí čas? Já bezkontaktní kartu mám. (V České republice a od „české“ (lze-li ji tak nazvat) banky.) Tato zpráva mě pochopitelně příliš netěší. Ať už lze přečíst „pouze“ osobní údaje nebo i autorizovat transakce, v obou případech je to nepříjemné.
Ale to o čem vy mluvíte jsou karty fungující na jiné frekvenci, než ty bezkontaktní vydávané bankami.
Ty od bank jsou 13.56MHz, zatímco ty průmyslové nebo zabezpečovací jsou na frekvencích 134kHz. Od toho se taky radikálně liší vzdálenost, na kterou lze s nimi komunikovat.
Měl jsem na mysli zapezpečovací ve významu ochrana proti krádeži, jinak jsou pochopitelně naprosto nepoužitelné. Dokonce u nás na VŠ (UTB) se používají ty 134kHz všude jako přístupové karty, do menzy a podobně, dost smutné...
Dělal jsem na tohle téma bakalářku a dost mě to v té době překvapilo, ale už se nedivím ničemu.
Akorat ze HF(13.56MHz) komunikuje modulaci magnetickeho pole(elektromagneticka indukce), takze ta karta musi byt v poli te ctecky/anteny aby to fungovalo. Takze vetsi cteci vzdalenost = vetsi antena.Karta bude v magnetickém poli vysílače i když bude dva metry daleko, magnetické siločáry jsou nekonečné. Jen bude problém s intenzitou.
Pokud se nepletu, nejedná se navíc o první aplikaci, kterou GitHub z podobných "důvodů" smazal. :-/
- nakolko ide o vysoko bezpecnu cipovu technologiu, pravdepodobnost zneuzitia je velmi nizka.Inými slovami: je to bezpečné lebo je to bezpečné.
V pripade straty/kradeze karty, ak ju klient nahlasi do 24 hodin, banka aj spatne berie zodpovednost za transakcie, ktore klient neuskutocnil a teda klient neutrpi ziadnu financnu skodu (netyka sa napr. transakcii uskutocnenych s pouzitim spravneho PIN kodu).To znie už lepšie. Ale počkám si na prvé medializované reklamácie z tohto súdka a som zvedavý, koľko oštary bude mať klient s tým, aby preukázal, že transakcie neuskutočnil.
To znie už lepšie.Ne, nezní. Víš proč? Protože ty peníze, které odtečou na fraudu (a že jich je), musí banka
Vis kolik tu bylo v obehu nekonecnych karet do telefonich automatu?To bych teda docela rád věděl. Od té doby, co karty nejsou jen epromky imho nula. Docela jsem se tomuhle tématu věnoval a i když je pravda, že v té době jsem neměl zrovna skill ohledně těchto věcí, tak challenge/response protokol pokud vím nikdo neobešel dodnes.
a parkrat to stejne dopadlo i s diskem.Možná by pomohlo strčit si do toho batohu předtím funkční disk :)
Je to síce off-topic, ale nemám problém odpovedať.
Na likvidácii tohto účtu sa intenzívne pracuje, ale momentálne by to bolo ešte nevýhodné, a zadávať príkazy na pobočke by sa predražilo ešte viac. Krok s bezkontaktnými kartami bol už len ďalším, aj keď nie zanedbateľným impulzom k urýchleniu odchodu ku konkurencii.
Myslím že nemá zmysel rozoberať to ďalej v tomto vlákne, ak chceš, môžeme to prebrať v súkromnej komunikácii.
Hlavne dúfam, že v budúcnosti bude aspoň niekto ponúkať skutočne na výber medzi normálnou a bezkontaktnou kartou.
Budoucnost je spíš v mobilech s NFC. Mohlo by to fungovat nějak takhle:
U pokladny vytáhnu mobil, odemknu, přiložím ke čtečce a auomaticky se otevře platební aplikace. Čtečka se šifrovaně spojí s mobilem a pošle účet, který se zobrazí na displeji telefonu. Jedním kliknutím potvrdím a mobil pošle povolení k provedení této platby. To povolení může vypadat jako "kdo + kolik + komu + náhodné číslo", celé zašifrované privátním klíčem. Pro bezheslové platby by byl nějaký denní limit, po překročení by bylo třeba zadat PIN.
Online platby (nákup u Amazonu atd.) by fungovaly skoro stejně. Jenom místo přiložení ke čtečce by se v online obchodě zadalo něco jako číslo karty. Pak by to probíhalo stejně, jenom ne přes NFC, ale přes internet - na mobil by mi došel účet, který bych potvrdil.
třeba spolužáci na mě koukali jak na zjevení, když jsem namítl, že webový systém pro jídelnu, kde je username ve tvaru příjmeníjméno a čtyřmístný pin se dá na 10000 pokusů, tedy za dvě hodiny, bruteforcnoutNo vidíš, já zase zažil člověka, co chtěl na zamčený kufřík s jedním číselným zámkem volat zámečníka. Prostě, používání mozku bolí.
vzpomínáte si na kalkulačky z tržnice z 90. let?Jo ty byly hustý. Dokonce snad měly něco jako zvukový generátor, protože si pamatuju, že když jsem to jako dítě rozebíral tak jsem si všiml dvou plošek, na které když se připojilo piezo, tak pípalo. Jinak ad banky a zabezpečení. Asi se snaží jít cestou nejnižšího odporu. Kdyby zákazníci museli lovit znaky jako #$%^@&, tak by bance asi nepoděkovali
Dokazu si ale predstavit, ze timhle zpusobem se daji precist i urcite informace z pasu. Mozna i vic, nez by se zdalo.Takovýmhle argumentem můžete zpochybnit naprosto cokoli, včetně papírového pasu, bankovek nebo třeba valounků zlata. Když máte takovou představivost, představte si taky to, že předávané informace mohou být zašifrované a heslo je na tom pasu vytištěné. Takže kdo chce informace přečíst, musí ten pas vidět. Celé to pak funguje na stejném principu, jako byste to měl na pasu napsané, akorát se nemusí používat nějaké OCR nebo QR kódy a vejde se tam toho víc.
Tiskni
Sdílej: