Je třetí sobota v září a proto vše nejlepší k dnešnímu Software Freedom Day (SFD, Wikipedie).
Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Proč ten budoucí čas? Já bezkontaktní kartu mám. (V České republice a od „české“ (lze-li ji tak nazvat) banky.) Tato zpráva mě pochopitelně příliš netěší. Ať už lze přečíst „pouze“ osobní údaje nebo i autorizovat transakce, v obou případech je to nepříjemné.
Ale to o čem vy mluvíte jsou karty fungující na jiné frekvenci, než ty bezkontaktní vydávané bankami.
Ty od bank jsou 13.56MHz, zatímco ty průmyslové nebo zabezpečovací jsou na frekvencích 134kHz. Od toho se taky radikálně liší vzdálenost, na kterou lze s nimi komunikovat.
Měl jsem na mysli zapezpečovací ve významu ochrana proti krádeži, jinak jsou pochopitelně naprosto nepoužitelné. Dokonce u nás na VŠ (UTB) se používají ty 134kHz všude jako přístupové karty, do menzy a podobně, dost smutné...
Dělal jsem na tohle téma bakalářku a dost mě to v té době překvapilo, ale už se nedivím ničemu.
Akorat ze HF(13.56MHz) komunikuje modulaci magnetickeho pole(elektromagneticka indukce), takze ta karta musi byt v poli te ctecky/anteny aby to fungovalo. Takze vetsi cteci vzdalenost = vetsi antena.Karta bude v magnetickém poli vysílače i když bude dva metry daleko, magnetické siločáry jsou nekonečné. Jen bude problém s intenzitou.
Pokud se nepletu, nejedná se navíc o první aplikaci, kterou GitHub z podobných "důvodů" smazal. :-/
- nakolko ide o vysoko bezpecnu cipovu technologiu, pravdepodobnost zneuzitia je velmi nizka.Inými slovami: je to bezpečné lebo je to bezpečné.
V pripade straty/kradeze karty, ak ju klient nahlasi do 24 hodin, banka aj spatne berie zodpovednost za transakcie, ktore klient neuskutocnil a teda klient neutrpi ziadnu financnu skodu (netyka sa napr. transakcii uskutocnenych s pouzitim spravneho PIN kodu).To znie už lepšie. Ale počkám si na prvé medializované reklamácie z tohto súdka a som zvedavý, koľko oštary bude mať klient s tým, aby preukázal, že transakcie neuskutočnil.
To znie už lepšie.Ne, nezní. Víš proč? Protože ty peníze, které odtečou na fraudu (a že jich je), musí banka
Vis kolik tu bylo v obehu nekonecnych karet do telefonich automatu?To bych teda docela rád věděl. Od té doby, co karty nejsou jen epromky imho nula. Docela jsem se tomuhle tématu věnoval a i když je pravda, že v té době jsem neměl zrovna skill ohledně těchto věcí, tak challenge/response protokol pokud vím nikdo neobešel dodnes.
a parkrat to stejne dopadlo i s diskem.Možná by pomohlo strčit si do toho batohu předtím funkční disk :)
Je to síce off-topic, ale nemám problém odpovedať.
Na likvidácii tohto účtu sa intenzívne pracuje, ale momentálne by to bolo ešte nevýhodné, a zadávať príkazy na pobočke by sa predražilo ešte viac. Krok s bezkontaktnými kartami bol už len ďalším, aj keď nie zanedbateľným impulzom k urýchleniu odchodu ku konkurencii.
Myslím že nemá zmysel rozoberať to ďalej v tomto vlákne, ak chceš, môžeme to prebrať v súkromnej komunikácii.
Hlavne dúfam, že v budúcnosti bude aspoň niekto ponúkať skutočne na výber medzi normálnou a bezkontaktnou kartou.
Budoucnost je spíš v mobilech s NFC. Mohlo by to fungovat nějak takhle:
U pokladny vytáhnu mobil, odemknu, přiložím ke čtečce a auomaticky se otevře platební aplikace. Čtečka se šifrovaně spojí s mobilem a pošle účet, který se zobrazí na displeji telefonu. Jedním kliknutím potvrdím a mobil pošle povolení k provedení této platby. To povolení může vypadat jako "kdo + kolik + komu + náhodné číslo", celé zašifrované privátním klíčem. Pro bezheslové platby by byl nějaký denní limit, po překročení by bylo třeba zadat PIN.
Online platby (nákup u Amazonu atd.) by fungovaly skoro stejně. Jenom místo přiložení ke čtečce by se v online obchodě zadalo něco jako číslo karty. Pak by to probíhalo stejně, jenom ne přes NFC, ale přes internet - na mobil by mi došel účet, který bych potvrdil.
třeba spolužáci na mě koukali jak na zjevení, když jsem namítl, že webový systém pro jídelnu, kde je username ve tvaru příjmeníjméno a čtyřmístný pin se dá na 10000 pokusů, tedy za dvě hodiny, bruteforcnoutNo vidíš, já zase zažil člověka, co chtěl na zamčený kufřík s jedním číselným zámkem volat zámečníka. Prostě, používání mozku bolí.
vzpomínáte si na kalkulačky z tržnice z 90. let?Jo ty byly hustý. Dokonce snad měly něco jako zvukový generátor, protože si pamatuju, že když jsem to jako dítě rozebíral tak jsem si všiml dvou plošek, na které když se připojilo piezo, tak pípalo. Jinak ad banky a zabezpečení. Asi se snaží jít cestou nejnižšího odporu. Kdyby zákazníci museli lovit znaky jako #$%^@&, tak by bance asi nepoděkovali
Dokazu si ale predstavit, ze timhle zpusobem se daji precist i urcite informace z pasu. Mozna i vic, nez by se zdalo.Takovýmhle argumentem můžete zpochybnit naprosto cokoli, včetně papírového pasu, bankovek nebo třeba valounků zlata. Když máte takovou představivost, představte si taky to, že předávané informace mohou být zašifrované a heslo je na tom pasu vytištěné. Takže kdo chce informace přečíst, musí ten pas vidět. Celé to pak funguje na stejném principu, jako byste to měl na pasu napsané, akorát se nemusí používat nějaké OCR nebo QR kódy a vejde se tam toho víc.
Tiskni
Sdílej: