Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
10.2.2009 13:17
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
)
10.2.2009 13:56
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
A četl jsi alespoň ten článek, když se tak divíš?
10.2.2009 20:49
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
Mne by zajímalo, jak se vyvine používání proprietárních modulů kernelu (nvidia, ati), autor na konci článku na tuto oblast též upozorňuje.
Spousta distribucí to řeší dodatečnou (otravnou) instalací uživatelem, ale třeba Mandriva je má přímo na live cd - a nevypadá to, že by to někomu vadilo.
10.2.2009 20:34
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Mne by zajímalo, jak se vyvine používání proprietárních modulů kernelu (nvidia, ati), autor na konci článku na tuto oblast též upozorňuje.Ono se, zdá se, nevyvíjí. Tedy aspoň samo o sobě. Pokud je to ve stylu nVidie, tak je to pravděpodobně právně čisté (i když jsou i opačné názory), ale vývojáři kernelu od toho samozřejmě dávají ruce pryč (což je logické už proto, protože nemohou řešit problémy způsobené něčím, do čeho nemohou vidět). Na druhou stranu, postupně se rozšiřuje okruh možností, jak mít ovladače mimo kernel, a tedy i pod jinou licencí. Známými případy jsou třeba FUSE, UIO nebo usbfs. Důvody nejsou primárně licenční, ale ta právní stránka už se sveze s tím.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz