Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Byla vydána verze 2.0.10 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Nově využívá nedávno vydaný Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.0.
Tiskni Sdílej:
V Netbeans šlo vyvíjet GUI aplikace velice pohodlně už před mnoha a mnoha lety. Přesně tímhle způsobem – naklikáš si GUI a pak ho oživíš, přidáš tlačítkům akce, napojíš políčka atd. Už tehdy tam měli skvěle vyřešené oddělení generovaného a ručně psaného kódu – v rámci jednoho souboru byly generované části needitovatelné, aby si je člověk nepřepsal, ale jinde v témže souboru sis mohl psát cokoli a normálně programovat, viděl jsi proměnné z generovaného kódu (např. naklikané GUI prvky).
Zároveň to šlo kombinovat s ruční tvorbou GUI, takže když se ti něco nechtělo klikat nebo to mělo být dynamicky generované, tak jsi normálně přidal příslušné prvky imperativně vlastním kódem třeba ve for
cyklu. Nebo sis nějaký formulář/panel naklikal a pak ho opakovaně použil a vkládal někam svým imperativním kódem. Mohl jsi kombinovat deklarativní a imperativní přístup, jak bylo potřeba.
Navíc ty naklikané změny v GUI se promítly hned do kódu, nemusel jsi nic kompilovat nebo pouštět nějaký generátor.
P.S. tím nechci shazovat Lazarus, je fajn, jen říkám, že v Javě/Netbeans jde tohle taky.