Sovereign Tech Agency (Wikipedie), tj. agentura zabezpečující financování svobodného a otevřeného softwaru německou vládou, podpoří GFortran částkou 360 000 eur.
Microsoft hodlá zrušit zhruba tři procenta pracovních míst. Microsoft na konci loňského června zaměstnával kolem 228.000 lidí. Tři procenta z tohoto počtu představují téměř 7000 pracovních míst.
V říjnu loňského roku provedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) místní šetření u společnosti Seznam.cz. Krajský soud v Brně tento týden konstatoval, že toto šetření bylo nezákonné.
Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »A co to má společného s linuxem?
A co to ma spolocne s IT novinky?
Nezdá se mi, že by na oficiálním webu psali něco o záruce. Třeba mě konkrétně se tento problém dost týká, protože jsem kvůli tomu vyhodil asi 3000 Kč na novou baterku. Navíc sám jsi v #10 uváděl podmínky uplatnění reklamace ;)
Taky jsem to nikde nenašel napsané, nicméně po použití jejich magické utilitky na mě vyskočila stránka obsahující toto tvrzení (URL jsem si bohužel zapomněl opsat ).
Nedokážeš si představit, jak mě to vytočilo . Chystám se jim napsat nějaký výhružný mail, třeba vyměknou
.
Opravdu jsi mě nepotěšil... mně baterka odešla přesně po 13 měsících (přesnějši 12 měsíců a 2 - 4 týdny) a jestli mě v servisu pošlou do háje s tím, že baterka už není v záruce, tak asi taky začnu vyhrožovat... protože takhle to jejich oznámení vypadá hodně slušně a omluvně a navíc nikdo z nás tuhle podmínku na webu nenašel, tak uvidíme mno :/
Až budu v Praze, zkusím baterku hodit do nejbližšího servisu a uvidíme, co mi řeknou
Aku mas zaruku? Lebo ak som spravne pochopil, tak do "max 1 rok po zaruke" sa ten 13-ty mesiac vojde bez problemov.
Je rozdíl mezi zárukou na celý notebook a zárukou na baterku. Na notebook mám prodlouženou tříletou a na baterku je standardně 1 rok. Co jsem ale tak četl na fórech Lenova, je lidí, co baterku již nemají v záruce a utilitky od Lenova jim oznámily, že mají smůlu, celkem dost. Uvidíme, zkusím poslat pár mailů a optat se na tohle v servisu.
(1) Nejde-li o věci, které se rychle kazí nebo o věci použité, odpovídá prodávající za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době (záruka).
Při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců; jde-li o prodej potravinářského zboží, je záruční doba osm dní, u prodeje krmiv tři týdny a u prodeje zvířat šest týdnů. Je-li na prodávané věci, jejím obalu nebo návodu k ní připojeném vyznačena v souladu se zvláštními právními předpisy (viz pozn 4a) ) lhůta k použití věci, skončí záruční doba uplynutím této lhůty.
4a) Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.Tedy u rohlíku určitě není záruční lhůta 2 roky... Jak je to například u baterie, zda ji lze označit za rychle kazící, to si netroufám soudit...
Kdyby to někoho zajímalo... http://www.engadget.com/2009/08/14/lenovo-issues-battery-recall-for-six-thinkpad-models
A representative for Lenovo has contacted us and let us know that the company has not, in fact, issued a recall for the batteries associated with the models listed. "This is a service extension program to provide (bonus 12-month) coverage above and beyond the normal warranty to ensure complete customer satisfaction. Recalls tend to imply a safety issue, which is not the case here, as you noted in your article."
Ehm, sériová čísla těch baterií jsou taky známé, stačí porovnat. Utilitka pro windowsáky je jen proto, že neví kde to číslo najít.
The Battery Diagnostic Tool said I did not qualify for a replacement battery. Why not? In order to qualify for a replacement battery you must meet the following criteria:
- The battery must have already failed due to the Irreparable Damage or Battery cannot be charged errors or have low battery capacity as indicated by short battery run time or sudden drops in the battery fuel gauge.
- The battery FRU part number must be on the list shown in the model/part list on this page.
Taky jsem si to myslel, ale pak mě kamarád vyvedl z omylu, že utilitka skutečně jen ověřuje sériové číslo.
Linuxákům postačí, pokud jsou líní vytáhnout baterku a přečíst kód FRU, místo utilitky jen:
cat /sys/devices/platform/smapi/BAT0/model
Mám naštěstí FRU P/N 42T4572 (a model R61i). Dost jsem si oddychnul, koupil jsem to právě před rokem.
No, já bych si moc neoddychoval - baterie Lenova odchází bez ohledu na FRU. To jenom v Lenovu mají takový velký losovací buben a v něm mají naházené všechny FRU*, jednou za rok s tím zatočí a vytáhnou namátkou pět FRU. Tito šťastlivci pak mají nárok na výměnu baterií a na ostatní se Lenovo zvysoka vy...kašle. Mám tři baterie se stejnými symptomy (najednou se odmítly nabíjet, přestože ukazují pořád dobrou kapacitu) a ani jedno FRU bohužel není "výherní".
Ad *: Ještě mám takovou konspirační teorii, že ono možná ani taková FRU v realitě neexistují a Lenovo jenom vytváří mediální dojem, že se s frekventovaným problémem něco dělá.
hmm manzelce na booku se poprve chyba projevila v den kdy jsem si cetl to oznameni :( neco v tom smyslu ze baterka nejde nabit nebo je poskozena nebo ma malou kapacitu (ubuntu - gnome power manager to hlasi) ale bohuzel ma PN 42T4513 takze smolik ... takze odesla po roce :(
No mě přijde, že po 2 letech už má baterka nárok být mrtvá. Klidně i po roce. Což u chytrých baterek přesně indikuje palivoměr (šváb uvnitř packu). Čili pokud IBM protáhla záruku na baterku na 2 roky, tak jednak možná splnila podmínky EU pro koncové spotřebitele, druhak a především je to z jejich strany docela frajeřina.
Hmm... zrovna jsem si někde na TheRegisteru přečetl článek (resp. spíš debatu pod ním), jak je to u LiIonek s paměťovým efektem a životností. Klasická poučka zní, že baterku je třeba vybíjet do mrtě (tj. na spodní povolenou hranici napětí). Zmíněný článek totéž doporučuje pro LiIonky. Ale v debatě pod ním zaznělo několik názorů, že je to kravina, resp. přesně naopak. Že u LiIonek to s paměťovým jevem není tak jednoznačné, to vím dávno. Že jim over-discharge razantně zkracuje životnost, to vím taky. Ale docela mě zarazila hláška, že baterky třeba v orbitálních družicích nebo v robotech na Marsu vydrží fungovat klidně 5 let především díky tomu, že jsou hodně naddimenzované a nikdy se nevybíjejí pod cca 80% kapacity. Čemuž vzápětí přitakalo pár lidí, že jim nejdéle vydrží LiIonky v noteboocích, které jedou většinu času ze sítě. Tj. baterky, které se trvale maličko dobíjejí, je na nich trvale plné napětí a prakticky vůbec necyklují (což je v přímém rozporu s poučkami o paměťovém efektu, a i s mým osobním pozorováním na starších ntb s NiMH články).
http://www.reghardware.co.uk/2009/05/07/beginners_battery_maintenance/comments/
Možná je to nakonec tak, že tzv. "maximum discharge voltage", což je hodnota udávaná výrobcem článku pro daný model, je vlastně kompromis mezi využitelnou kapacitou a životností. A že když při vybíjení dáte článku nějakou rezervu, tak mu prodloužíte život (a zkrátíte si dobu práce z baterky na jeden nabíjecí cyklus). Dávalo by smysl, že se výrobci baterek v honbě za jmenovitou kapacitou (= dobou práce na baterku) příliš neohlížejí na životnost, s tím že po 1-2 letech provozu už mrtvá baterka nikoho zásadně neurazí. Minimální napětí v dnešních NTB baterkách hlídá šváb uvnitř packu - tak proč ho nepoštelovat o pár desítek mV směrem dolů, když to na papíře vypadá hezky. Toto je ovšem pouze moje spekulace... Je fakt, že vybíjecí křivky mají tvar "obráceného S" a při dosažení minimálního povoleného napětí už je křivka v poměrně strmé sestupné fázi - čili počítání kapacity pro tento referenční bod má i tento technický smysl, skutečně se jedná o stav kdy je baterka "na dně".
A taky by mě nijak nepřekvapilo, kdyby se v noteboocích používaly prostě jenom levné články od no-name výrobců, spíš než dražší a kvalitní značkové kousky...
Potvrzuji, někde jsem v nějakém časopise četl rozhovor s vědcem, který se zabýval bateriemi, ten tam tvrdil, že to je asi takto: NiMh baterie mají jakýsi předdefinovaný počet cyklů, který zvládnou - řekněme že např. po 1000 cyklech má baterie 20% původní kapacity. Cyklem se myslí vybití a nabití, přičemž nevadí částečné nabití (třeba jenom do 50%), jenom člověk přijde o celý jeden cyklus. Vadí nabíjení před vybitím, to způsobuje paměťový efekt a baterii znehodnocuje rychleji - sníží celkový počet cyklů. Naproti tomu LiIon a LiPol baterie fungují trochu jinak - pokud by byla baterie udržována na 100% své kapacity (např. dobitím na 100% ihned, jakmile by nabití kleslo pod 99%), pak by vydržela nějakou pevně stanovenou dobu, než by její kapacita klesla na oněch 20% - řekněme například 3 roky. Pokud by stejná baterie byla udržována na 50% své kapacity (dobíjením na 50% jakmile by nabití kleslo na 49%), pak by vydržela v takovém provozu poloviční dobu - tedy v našem případě rok a půl. Pokud by byla udržována na 5%, vydržela by jenom jednu dvacetinu, tedy cca dva měsíce, než by kapacita klesla na oněch 20%. Tedy nezáleží na počtu cyklů, ale na tom, v jakém rozsahu nabití baterie typicky pracuje. Vybití článků úplně na nulu je zničí, to je ale prakticky jenom prostým prodloužením tady té funkce, proto "úplně vybitá" LiIon baterie obsahuje ještě nějakou výrobcem definovanou kapacitu a je potřeba elektronika, která to hlídá - ale to už je věc obecně známá. Zjednodušeně řečeno tedy vybíjení LiIonky "na nulu" (tedy kam elektronika dovolí) a opětovné nabíjení zkrátí její životnost cca na polovinu. Proto je např. obecně lepší nabíjet telefon (LiIon/LiPol) každý den, i když je vybitých jenom 20% baterie.
Tiskni
Sdílej: