Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Aktualizace tzdata jsou všude pořešeny kvůli různým státům
Informace o přestupné sekundě se dodávají s tzdata v souboru leap-seconds.list. Že je nikdo nepoužívá a místo toho je bere z NTP, je jiný problém.
Napriklad ak ma clovek zdroj presneho rastuceho casu a potrebuje to premenit na UTCJasně, každá druhá domácnost má doma cesiové hodiny. Ve skutečnosti pokud máte zdroj přesného času a potřebujete ho transformovat na UTC, potřebujete ho průběžně korigovat. Buď přestupné sekundy řešíte v rámci těch průběžných korekcí, nebo pokud potřebujete přesnější čas, počítáte i s těmi přestupnými sekundami. Vkládat se mohou každého půl roku, a každý, kdo potřebuje takhle přesný čas, s tím počítá a nemá s tím žádný problém.
To iste je problem aj opacnym smerom, ak ma clovek UTC cas a potrebuje z toho ziskat restucu suvislu postupnost.To není vůbec žádný problém, prostě se vám 30. června nebo 31. prosince po 23:59:59 UTC objeví 23:59:60 UTC.
Cize ak mate napriklad GPS zdroj casu, ktory interne prepocitava na UTC a neupdatovali ste v nom 1.1.2017 firmware, tak mate cas posunuty o sekundu.Na to jste přišel jak? Počet přestupných sekund je součástí dat vysílaných GPS. Nepotřebujete nový firmware, potřebujete jen funkční firmware.
Podla mna by uplne stacilo, ak by sa korekcia vydala kazdych 100 rokov, napriklad vzdy k 1.1.2000, 1.1.2100, 1.1.2200, atd, pricom hodnota korekcia by sa urcila vzdy aspon 20 rokov vopred.To by bylo nesrovnatelně komplikovanější a nebezpečnější, než dnešní stav. Ve skutečnosti by k té změně nakonec nejspíš nedošlo. Bylo by to totiž podstatně horší, než Y2K – ale Y2K jsme zrušit nemohli, ten váš posun by se zrušit mohl.
Na to jste přišel jak? Počet přestupných sekund je součástí dat vysílaných GPS. Nepotřebujete nový firmware, potřebujete jen funkční firmware.
Teoreticky by v tom žádný problém být neměl, ale špatně implementovat se bohužel dá cokoli. Před pár lety (IIRC 2011 nebo 2012) jsem si takhle naběhl s TomTomem, když jsem 1.7. po přestupné sekundě odjížděl na dovolenou a na místě zjistil, že navigace systematicky ukazuje polohu asi 400 metrů západně od skutečné (to docela přesně odpovídalo té jedné sekundě). Odpověď supportu byla, že by mělo stačit aktualizovat "Quick GPS Fix" (AFAIK soubor s předpočítanými polohami satelitů používaný pro rychlejší inicializaci), což byla pro člověka s notebookem bez Windows v hotelu s mizerným připojením rada dost na houby. Asi po pěti dnech (poslední den, kdy jsme měli půjčené auto) problém zmizel i bez updatu, nejspíš jsme se dostali mimo rozsah toho problémového souboru.
Narozdil od prestupnyho roku, kterej se da spocitat libovolne do historieCož vám opravdu hodně pomůže, když se v různých letech a na různých územích do roků dny přidávaly nebo ubíraly.
jakakoli technika vyzaduje predevsim cas neustale plynouci … presnost je davno vyresena tak, ze se hodiny zrychli nebo zpomaliAneb jak se krásně popřít ve dvou navazujících větách.
Opravdu sem zvedav, jak hodla mr Kubecek pocitat, jestli pulnoc nastane nebo nastala za/pred 12964571 nebo 12964572 nebo taky mozna 12964573 sekund.Máte nějaký příklad, kdy je něco takového potřeba počítat?
Specielne prave ve svete IT, a za predpokladu, ze zdaleka ne kazdy zarizeni ma vubec technickou moznost mit jakoukoli databazi historickych sekund, zato udaje o case muzou i pro takovy zarizeni byt velice podstatny.Takové zařízení může čas klidně udávat v TAI.
To se treba takhle vypne chlazeni reaktoru o vterinu pozdejs nez se reaktor otevre chmmNaštěstí neprojektujete jaderné reaktory vy.
Jinak sem zvedav, co naucite deti ... ze minuta ma 60 ... ale nekdy, kdyz si nekdo usmysli, taky 61 sekund?To je opravdu pádný argument. Neměli bychom třeba také povolit dělené nulou? Kdo má dětem vysvětlovat, že nulou dělit nelze…
Joo, to sou ty novoty.Atomový čas se se světovým časem srovnával už od roku 1960, kdy byl atomový čas zaveden. Pak se zjisstilo, že měnit náhodně délku sekundy není dobrý nápad, a od roku 1972 byla zavedena přestupná sekunda. Jo jo, to jsou ty půl století staré novoty.
Tiskni
Sdílej: