V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
/dev/null vytáhnu hodnotnější informace než z vás :)
A co ti brání najít si benchmarky?
Ale kdepak, ne, takhle svět nefunguje. Ty přicházíš s jakýmsi tvrzením → ty musíš dodat důkazy. Řeči typu „já si budu klidně tvrdit nesmysl a vy ostatní mi dokažte, že se mýlím“, jsou „argumentace“ páťáka.
Mimochodem, vůbec nic nikomu nebrání najít si benchmarky. Nedá se nic dělat, opravdová databáze PostgreSQL je po všech stránkách lepší než dětská hračka MySQL (a deriváty dětské hračky).
Zatím vaše slova nemají ani cenu bitů, kterými jsou přenášeny.
Ja dosť pracujem s PostgreSQL hoc trol predomnou nič konkrétne nenapísal skúsim to napraviť.
PostgreSQL by som si nedovolil hodnotiť ako pomalú, alebo rýchlu (ak sa bavíme o selectoch). Základ PostgreSQL je dosť akademický, takže človek môže pomerne konzistentne očakávať určitý výkon, či pomalosť v určitých prípadoch. Jednoducho tá databáza má základné štastistiky (ak sa vykonalo analyze) a na základe nastaveného času prístupu k náhodnému bloku na disku a ďalších parametrov sa snaží odhadnúť, ktorý spôsob prechádzania / zoadenia dát / použitia indexov bude najvhodnejší. Teoreticky fajn. Prakticky nie vždy. Z mojich skúseností základnú optimalizáciu robí skvele a predvídateľne. Oproti tomu MariaDB robí mnoho optimalizácií, ktoré vedú k drastickej redukcii času selectu. Niekedy. Nie moc predvídateľne. Škoda, že neviem teraz vyhrabať blog, ktorý som na túto tému našiel a ktorý zrovnával pomerne jednoduché selecty, ktoré sa dali na základe statickej analýzy dobre zoptimalizovať. MariaDB to zvládala, PostgreSQL nerobil prakticky žiadne optimalizácie, ale na druhej strane selecty sa dali prepísať iným spôsobom (napr. subselect namiesto left outer joinu podľa unique kľúča) takže sa dosiahol rovnaký výkon.
Písal som komentár dosť narýchlo, nestihol som preto napísať žiaden príklad, takže teraz to skúsim napraviť.
Robím často dosť komplexné selecty s dátami z mnoho tabuliek. Väčšinou sa snažím urobiť čo najjednoduchší select z hlavnej tabuľky a zvyšná časť selectu je navrhnutá tak, aby nemohla zmeniť kardinalitu. Takže urobím select z hlavnej tabuľky s limitom napr. 10 offsetom 1000, výsledný čas pod 10ms. Potom urobím ten istý select s doplnenými buď outer joinmi s unique kľúčom, alebo subselectmi a bum, výsledný select trvá 10s, pretože databáza robí presne to isté, ako keby som od nej chcel prvých 1010 riadkov. V tom istom prípde MariaDB preskakuje načítanie atribútov, ktoré vo výsledku nie sú potrebné.
Mám select. So subselectom / joinom, ktorý nikdy nemení kardinalitu prvých 10 záznamov vráti rýchlo. Bez subselectu, alebo joinu 10 záznamov s offsetom 1000 vráti rýchlo. So subselectom, alebo joinom 10 záznamov s offsetom 1000 vráti v porovnateľnom čase, ako keby som žiadal o 1010 záznamov. T.j. robí zbytočne subseelct aj nad riadkami, ktoré ma nezaujímajú aj keď ho môže pokojne vyodiť.
OFFSET neznamena preskoc n radku, ale zahod n radku
Presne to je ten akademický návrh. Jednoduchý, predídateľný, presne podľa pravidiel relačnej algebry. V situácii keď sa dá 1000 riadkov preskočiť index scanom MySQL to preskočí a PostgreSQL zahadzuje, pričom na každom riadku vykonáva zbytočný subselect (ktorý nemôže ovplyvniť počet vrátených riadkov, pretože nevystupuje vo WHERE klauzule, ale je dosť pomalý).
Pokud pouzijete WHERE a treba PK, tak uz je to neco jineho
To sa dá použiť maximálne na také stránkovanie typu next next next, ale nie keď zákazník chce skočiť povedzme do polovice tabuľky. Teda áno použiť by to šlo, keby v PK neboli medzery. Pre normálne stránkovanie teda zostáva len offset a udržiavať selecty čo najmenšie a robiť selecty z ďalších tabuliek samostatne a urobiť join v kóde namiesto DB.
postgres=# explain analyze select (select oid from pg_class limit 1) from pg_class offset 300 limit 1; ┌──────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────┐ │ QUERY PLAN │ ╞══════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════════╡ │ Limit (cost=13.02..13.06 rows=1 width=4) (actual time=0.271..0.273 rows=1 loops=1) │ │ InitPlan 1 (returns $0) │ │ -> Limit (cost=0.00..0.04 rows=1 width=4) (actual time=0.027..0.029 rows=1 loops=1) │ │ -> Seq Scan on pg_class pg_class_1 (cost=0.00..16.91 rows=391 width=4) (actual time=0.026..0.026 rows=1 loops=1) │ │ -> Seq Scan on pg_class (cost=0.00..16.91 rows=391 width=4) (actual time=0.089..0.211 rows=301 loops=1) │ │ Planning Time: 0.389 ms │ │ Execution Time: 0.349 ms │ └──────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────┘ (7 rows)Všimněte si loops u subselectu (zanořený plán). Je to 1, tj. subselect se vykonal pouze 1x.
Výber primárnej prílohy (primárneho obrázka v galérii) k produktu.
# EXPLAIN ANALYZE SELECT "catalog_product"."id", (SELECT U0."file" FROM "django_attachments_attachment" U0 INNER JOIN "django_attachments_library" U1 ON (U0."id" = U1."primary_attachment_id") WHERE U1."id" = "catalog_product"."gallery_id" ORDER BY U0."rank" ASC LIMIT 1) AS "sq" FROM "catalog_product" LIMIT 10 OFFSET 1000; ┌────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────┐ │ QUERY PLAN │ ├────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────┤ │ Limit (cost=16661.86..16828.47 rows=10 width=222) (actual time=8.214..8.271 rows=10 loops=1) │ │ -> Seq Scan on catalog_product (cost=0.00..179614.80 rows=10780 width=222) (actual time=0.072..8.216 rows=1010 loops=1) │ │ SubPlan 1 │ │ -> Limit (cost=16.62..16.62 rows=1 width=20) (actual time=0.007..0.007 rows=1 loops=1010) │ │ -> Sort (cost=16.62..16.62 rows=1 width=20) (actual time=0.007..0.007 rows=1 loops=1010) │ │ Sort Key: u0.rank │ │ Sort Method: quicksort Memory: 25kB │ │ -> Nested Loop (cost=0.57..16.61 rows=1 width=20) (actual time=0.005..0.005 rows=1 loops=1010) │ │ -> Index Scan using django_attachments_library_pkey on django_attachments_library u1 (cost=0.29..8.30 rows=1 width=4) (actual time=0.002..0.002 rows=1 loops=1010) │ │ Index Cond: (id = catalog_product.gallery_id) │ │ -> Index Scan using django_attachments_attachment_pkey on django_attachments_attachment u0 (cost=0.29..8.30 rows=1 width=24) (actual time=0.002..0.002 rows=1 loops=842) │ │ Index Cond: (id = u1.primary_attachment_id) │
Sorry za humus SQL, vytiahol som to len z ORM-ka, bol som lenivý to teraz písať ručne, preto tie hnusné aliasy U0 a U1.
Ehm asi to nie je moc čitateľné tak ešte raz
SELECT
"catalog_product"."id",
(SELECT
U0."file"
FROM "django_attachments_attachment" U0
INNER JOIN "django_attachments_library" U1
ON (U0."id" = U1."primary_attachment_id")
WHERE U1."id" = "catalog_product"."gallery_id"
ORDER BY U0."rank" ASC
LIMIT 1) AS "sq"
FROM "catalog_product"
LIMIT 10 OFFSET 1000;
SELECT catalog_product.id
FROM catalog_product,
LATERAL (SELECT u0.file
FROM django_attachments_attachment U0
INNER JOIN django_attachments_library U1
ON U0.id = U1.primary_attachment_id
WHERE U1.id = catalog_product.gallery_id
ORDER BY U0.rank ASC
LIMIT 1) sq
LIMIT 10 OFFSET 1000;
Možno by to šlo cez CTE, ten sa tuším na postgrese materializoval, ale zatiaľ som nemal príležitosť sa tomu poriadne venovať. Tieto problémy s výkonom som vyriešil cez ORM, ktoré má možnosť buď to riešiť cez subselecty, joiny, alebo samostatné selecty s WHERE pk in ... takže tretia možnosť ak vyslovene podľa toho poľa nepotrebujem sortovať, alebo filtrovať a moc ma to nepáli. Len som chcel upozorniť, že PostgreSQL nerobí jednoduché optimalizácie, ktoré by sa dali zistiť statickou analýzou.
Tam je pak potreba pouzit osklivy workaround s OFFSET 0Jo, já jsem si říkal, že bych tohle dělal v té aplikaci (i když by to asi pěkně houpalo s pamětí.) Ale je to Rails věc, tj. já ty dotazy nepíšu, takže to je jedna komplikace. Plus to není nijak důležitá aplikace, takže se mi to ani moc nechtělo řešit. Upřímně řečeno bych tu tabulku mohl klidně promazat, ale dělám si na ní benchmark, co PostgreSQL zvládne
A nutno uznat, že zpracování dotazu řádově v desítkách milisekund s tabulkou o 20M záznamech při vyhledávání dle obsahu JSON dat dělá docela dobrý dojem
Tiskni
Sdílej: