Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí, online her a chatbotů pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dnešním projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Evropská komise ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že chce, aby se rovněž změnilo základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
… více »Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
Čo sa tej kampane týka je fakt čistý odrb, nehovoriac o výbere HW a nulového popisu a nizkoúrovňovej analýzy HW. Koľko by si bol ochotný dať keby to bolo naozaj otvorené riešenie?
To musela moc pekná diskuzia keď ju celú zmazaliTak reakce byla něco jako sám jsi hovno a zbytek už byl jenom šlapání v hovnech, diskuze kupodivu :) nenabrala konstruktuvní ráz.
Koľko by si bol ochotný dať keby to bolo naozaj otvorené riešenie?To je těžká otázka a bohužel na ni neumím dát jednoduchou odpověď. Podle mě open source hardware/software není o tom, kolik za to já jako jednotlivec zaplatím. Navíc jsem ohledně hardware někde napomezí těžkého pragmatika a konzervativce, takže mě nejdražší stroj, co jsem si kdy koupil, stál v jednu chvíli kolem dvanácti tisíc korun českých. Osobně si myslím, že aby takové řešení mělo smysl, nemělo by být drahé. Ale tak zkusme nastřelit číslo. Desítky tisíc na počítač nedám. Z jednoho prostého důvodu, je to jenom jeden kus něčeho, co se kdykoli může proměnit ve šrot nebo se jen tak náhodou ocitnout v držení někoho úplně jiného. Nemám zájem do takových věcí cpát své peníze. Pokud by ta částka mělo být členství v nějakém sdružení, které zajistí, že samotný hardware pak půjde sehnat v rozumných cenách, tak už se o tom dá mluvit. Z mého pohledu by bylo do začátku lepší, kdybych mohl koupit nějaký komoditní hardware, přehrát firmware a třeba jen dokoupit komponenty na výměnu. Pokud by přišel na trh hardware, který by mě nadchnul, tak si myslím, že bych do něj dal tak třicet tisíc pod podmínkou, že bude natolik dostupný, že si kdykoli v případě ztráty/zničení za stejných třicet tisíc koupím nový. Když si vezmu, že bych za něj měl platit šedesát a v případě problému znovu šedesát, tak to může být během krátké doby třeba sto dvacet tisíc a jako takový fetišista zase nejsem. Možná kdyby pro mě nebyla běžná pořizovací cena počítače kolem deseti tisíc :).
diskuze kupodivu :) nenabrala konstruktuvní ráz
Osobne by som tiež cenu počítal do 1000€. Nemuselo by to byť žiadne delo, ale nech je to skutočne otvorené. Ono dnes už sa dá taký HW nájsť a hádam by sa dal z toho NTB aj poskladať. Tých 10000Kč by bolo určite ideálnych, len to by bol problém za to spraviť šasi, ale možné to je. Niečo takéto, len nie s brzdou procesorom. No a display, to bude samá patentová ... ale možno sa to dá niekde nájsť.
A proprietární firmware může například klidně někam odeslat citlivá data uživatele.Pozn.: Proprietární hardware taky. Takže ani kdyby se jim povedlo nahradit ten kus BIOSu, SMM(?) a mikrokód, není to výhra.
Stavet cokoli svobodneho na x86 je totalni kravina+1000 internetu, uz davno jsou x86 cpu tak komplikovane, ze si tam vyrobce schova slona a nikdo si toho ani nevsimne... Akorat teda nevim jestli RISC je zrovna ta zachrana.
Uplne free to zatim nebude: Coreboot-Dev-Purism
Ale, je to krok spravnym smerem.
Ale, je to krok spravnym smerem.
+1
Jen je otázka, jestli se mi chce dát 60 tisíc za notebook (naklikal jsem si tam konfiguraci, která by se mi líbila). Někdy na podzim jsem se poohlížel po notebooku za 40, ale i na to jsem se nakonec vykašlal a došel k tomu, že výkonný notebook zase tak moc nepotřebuji a víc mi vyhovuje pracovní stanice.
Pro pokročilého uživatele, který si dokáže sám vybrat komponenty, je to asi jedno. Ale často se setkávám s názory typu: „nechce se mi googlit a ověřovat, jestli ty komponenty budou fungovat“ nebo „nemá to oficiální podporu od výrobce“. Proto jsem rád, že jsou tu výrobci, pro které je GNU/Linux primární volba a dělají mu i reklamu.
Tiskni
Sdílej: