Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
To musela moc pekná diskuzia keď ju celú zmazaliTak reakce byla něco jako sám jsi hovno a zbytek už byl jenom šlapání v hovnech, diskuze kupodivu :) nenabrala konstruktuvní ráz.
Koľko by si bol ochotný dať keby to bolo naozaj otvorené riešenie?To je těžká otázka a bohužel na ni neumím dát jednoduchou odpověď. Podle mě open source hardware/software není o tom, kolik za to já jako jednotlivec zaplatím. Navíc jsem ohledně hardware někde napomezí těžkého pragmatika a konzervativce, takže mě nejdražší stroj, co jsem si kdy koupil, stál v jednu chvíli kolem dvanácti tisíc korun českých. Osobně si myslím, že aby takové řešení mělo smysl, nemělo by být drahé. Ale tak zkusme nastřelit číslo. Desítky tisíc na počítač nedám. Z jednoho prostého důvodu, je to jenom jeden kus něčeho, co se kdykoli může proměnit ve šrot nebo se jen tak náhodou ocitnout v držení někoho úplně jiného. Nemám zájem do takových věcí cpát své peníze. Pokud by ta částka mělo být členství v nějakém sdružení, které zajistí, že samotný hardware pak půjde sehnat v rozumných cenách, tak už se o tom dá mluvit. Z mého pohledu by bylo do začátku lepší, kdybych mohl koupit nějaký komoditní hardware, přehrát firmware a třeba jen dokoupit komponenty na výměnu. Pokud by přišel na trh hardware, který by mě nadchnul, tak si myslím, že bych do něj dal tak třicet tisíc pod podmínkou, že bude natolik dostupný, že si kdykoli v případě ztráty/zničení za stejných třicet tisíc koupím nový. Když si vezmu, že bych za něj měl platit šedesát a v případě problému znovu šedesát, tak to může být během krátké doby třeba sto dvacet tisíc a jako takový fetišista zase nejsem. Možná kdyby pro mě nebyla běžná pořizovací cena počítače kolem deseti tisíc :).
diskuze kupodivu :) nenabrala konstruktuvní ráz
A proprietární firmware může například klidně někam odeslat citlivá data uživatele.Pozn.: Proprietární hardware taky. Takže ani kdyby se jim povedlo nahradit ten kus BIOSu, SMM(?) a mikrokód, není to výhra.
Stavet cokoli svobodneho na x86 je totalni kravina+1000 internetu, uz davno jsou x86 cpu tak komplikovane, ze si tam vyrobce schova slona a nikdo si toho ani nevsimne... Akorat teda nevim jestli RISC je zrovna ta zachrana.
Uplne free to zatim nebude: Coreboot-Dev-Purism
Ale, je to krok spravnym smerem.
Ale, je to krok spravnym smerem.
+1
Jen je otázka, jestli se mi chce dát 60 tisíc za notebook (naklikal jsem si tam konfiguraci, která by se mi líbila). Někdy na podzim jsem se poohlížel po notebooku za 40, ale i na to jsem se nakonec vykašlal a došel k tomu, že výkonný notebook zase tak moc nepotřebuji a víc mi vyhovuje pracovní stanice.
Pro pokročilého uživatele, který si dokáže sám vybrat komponenty, je to asi jedno. Ale často se setkávám s názory typu: „nechce se mi googlit a ověřovat, jestli ty komponenty budou fungovat“ nebo „nemá to oficiální podporu od výrobce“. Proto jsem rád, že jsou tu výrobci, pro které je GNU/Linux primární volba a dělají mu i reklamu.
Tiskni
Sdílej: