Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Mozilla prostřednictvím své dceřiné společnosti MZLA Technologies Corporation představila open-source AI klienta Thunderbolt. Primárně je určený pro firemní nasazení.
Firma Cal.com oznámila, že přesouvá svůj produkční kód z otevřeného do uzavřeného repozitáře z důvodu bezpečnostního rizika umělé inteligence, která prý dokáže vyhledávat a zneužívat zranitelnosti rychleji, než by je jejich vývojářský tým stíhal opravovat. Zároveň zveřejnila samostatnou, open-source verzi Cal.diy pod licencí MIT, ovšem bez řady původních funkcí. O tom, zda je toto opatření rozumné, existují pochyby. … více »
Svobodný software má mj. výhodu v tom, že platíš za služby – které obvykle dodává někdo místní – místo abys posílal peníze za licence nějaké nadnárodní korporaci bůhvíkam.
Že je někdo největší a nejznámější ještě neznamená, že představuje i většinu z toho ekosystému 
Software je tedy užíván zřejmě nelegálně, i když MS proti tomu určitě nepůjde, protože zaplaceno dostal.hele to je zajímavý
může to nějak rozumně (s nadějí na úspěch) napadnout i třetí strana, nejen M$ coby držitel autorských práv?
může to nějak rozumně (s nadějí na úspěch) napadnout i třetí strana, nejen M$ coby držitel autorských práv?Přímo tohle by šlo napadnout trestním oznámením, ale zcela bez nadějí na úspěch, protože policie přesně stejný postup používá taky (a nedivil bych se, kdyby i státní zastupitelství) - čili by to bylo pro policii totální harakiri a to se nestane. Další problém je, že k tomu neexistuje žádná judikatura. Tedy opět důvod, proč to shodit pod stůl. Ona celá ta "legrace" má ještě další aspekty. Například v okamžiku, kdy se daný orgán ruší a majetek se nabízí jiným organizacím nebo se prodává. Samozřejmě software je potřeba řešit samostatně (pokud není navázán na hardware, protože tam to lze "sfouknout" relativně jednoduše - ale to není ten případ, o kterém se tu bavíme) - totiž postoupit licenci lze jen se souhlasem autora. Ten bývá často dán předem v licenčních podmínkách, často je ale postoupení naopak výslovně zapovězeno. Čili opět nelze použít kupní smlouvu, a to i v případě, že byla licence nabyta platně (což tady není, nelze postupovat neexistující licenci). Ještě zábavnější to bude od 1. ledna příštího roku, kdy se licence objevují přímo v občanském zákoníku. To je ta část, kterou jsem připomínkoval a do které se dostala velmi "výbušná" ustanovení, takže se asi ještě hodně pobavíme (§ 2374): (1) Není-li odměna za poskytnutí licence ujednána v závislosti na výnosech z využití licence a je-li tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití licence a k významu předmětu licence pro dosažení takového zisku, má autor právo na přiměřenou dodatečnou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát. (2) Výši dodatečné odměny určí soud, který přihlédne zejména k výši původní odměny, dosaženému zisku z využití licence, významu díla pro takový zisk a k obvyklé výši odměny ve srovnatelných případech, pokud je stanovena v závislosti na výnosech; tím není vyloučena mimosoudní dohoda stran o výši dodatečné odměny. Podle mého názoru je tohle naprosto likvidační pro používání svobodného softwaru, protože pokud na něm někdo začne více vydělávat, může ho nějaký autor zažalovat o dodatečnou odměnu. Ale to už odbíhám od tématu, nicméně jsem si to nemohl odpustit, protože mě to strašně s...
.
Ten zákon je nesmírně hloupý… ale likvidační je pro jakýkoli software, ne jen svobodný. Ani cena u proprietárního SW není prakticky nikdy stanovena s ohledem na výnosy plynoucí z užívání licence, nýbrž je pevně daná. Dokonce je to likvidační i pro SaaS, protože ten sice není softwarovou licencí, ale službou, ale sám je na cizích licencích závislý (nevím o nikom, kdo by provozoval SaaS a používal v něm pouze vlastní SW). Tenhle zákon vnáší chaos a nejistotu do jakéhokoli podnikání v IT. Pokud by se uplatňoval v praxi, povede to jednak k pořádnému DDoSu na české soudy (až takhle nestíhají svoji práci) a jednak k odlivu IT firem z ČR (buď do zahraničí nebo přesun k šedé/černé ekonomice).
likvidační je pro jakýkoli software, ne jen svobodnýJe to tak, ale u svobodného SW je to zcela proti jeho duchu a zcela proti vůli autorů.
Ani cena u proprietárního SW není prakticky nikdy stanovena s ohledem na výnosy plynoucí z užívání licence, nýbrž je pevně daná.Mám jeden případ, kdy mi plynou peníze z poskytnutí licence k SW podle výnosů z užívání, ale je to fakt výjimka.
Tenhle zákon vnáší chaos a nejistotu do jakéhokoli podnikání v IT. Pokud by se uplatňoval v praxi, povede to jednak k pořádnému DDoSu na české soudy (až takhle nestíhají svoji práci) a jednak k odlivu IT firem z ČR (buď do zahraničí nebo přesun k šedé/černé ekonomice).Je to bohužel tak. A nejvíc mi na tom vadí, že tvůrci prokazatelně věděli, že to tam je (není to tak, že by to tam někdo nenápadně podstrčil a ostatní to jen přehlédli). Sám jsem je na to upozorňoval - a výsledek byl právě jen ten, že se to ještě zhoršilo. Možná jsem udělal chybu, že jsem následně nekontaktoval poslance a senátory, ale stejně by to asi bývala byla zbytečná a marná práce.
Ale to ze ty mas jeden pripad prece neznamena, ze te trebas M$ nemuze zalovat proto, ze jejich opicema vydelavas vic nez se cekalo ... a tudiz za ne chteji dalsi prachy ... ;DTo s tím jedním případem byla "poznámka pod čarou". Chtěl jsem tím říct, že u většiny své tvorby bych mohl udělat přesně totéž - tedy požadovat peníze za to, že na mém SW nekdo "příliš vydělává".
Ja bych daleko vetsi riziko videl pro firmy, ktere tvurce zamestnavaji. Pokud set totiz toho prava nelze vzdat, pak by to znamenalo, ze se programator necha zamestnat u firmycky o 3ch lidech, neco napise ... za 10let bude z firmy stamiliardovej moloch ... a on bude chtit miliardovej podil, protoze prece na jeho SW zbohatli.Bohužel nevím, co zákonodárci (ne)provedou s autorským zákonem v souvislosti s novým ObčZ. Zatím vypadá, že zůstane vše při starém, protože se do nového roku legislativní proces těžko stihne (a zákonným opatřením senátu se to řešit asi nebude). Tedy budeme mít zprasek, kdy bude totéž upraveno na dvou místech. Ale budiž, to jsem teď říct nechtěl. Chtěl jsem říct, že v AZ jsou § 58 a 59, které se vztahují přesně na tyto případy. Pokud nebude ta firma vydělávat na užití softwaru, ale pouze na poskytování licencí, dodatečná odměna se na tuto situaci nevztahuje.
Napadnout by to chtělo a ideálně dostat nějaký případ před soud. Ale je potřeba to udělat tak, aby to neinterpretovali tak, že se to týká svobodného softwaru – „je sice ‚zadarmo‘ ale soud vám to dodatečně může spočítat“ – protože se to týká jakéhokoli softwaru, ten nepoměr může vzniknout ať už cena za licenci byla 0 Kč nebo třeba 10 000 Kč, zisky můžou být o několik řádů výš.
Hlavně jde o zrůdný zásah do trhu a staví to na hlavu dodavatelsko-odběratelské vztahy – místo aby si ti dva dohodli cenu, dodali zboží/službu a hotovo, tak to dělá z dodavatele investora, který má mít podíl na zisku. Pokud chce být někdo investorem a mít podíl na zisku, ať si koupí akcie, podíl ve firmě nebo uzavře nějakou smlouvu, kde bude vazba na zisk. Oni (dodavatel a odběratel) ale o žádnou investici nestojí, chtějí prostě jednorázově zaplatit a hotovo – jak využije odběratel toho, co nakoupil, to už je na něm. A to, že „přiměřenou cenu“ má určit soud, je smutný návrat k plánované ekonomice, kde ceny určoval stát. Vlastně je to ještě horší, protože je tu ta nejistota – vyšší cenu ti můžou kdykoli doměřit zpětně – zatímco plánuje se předem: cena se určí (i když blbá) obchod se uzavře a hotovo.
Zajímavé to bude taky z pohledu účetnictví: účtované náklady a výnosy v daném období by měly odrážet realitu – viz odpisy: koupím si nějaký dlouhodobý majetek, mám z něj užitek několik let, tak ho dávám po částech do nákladů několik let, aby to právě odpovídalo realitě (ne že to dám do nákladů hned první rok, kde jsem měl jen peněžní výdaj, protože pak by se rozsypala ta logická vazba mezi náklady a z nich plynoucími výnosy – oboje rozložené do několik let). Když tě soud donutí dodatečně zaplatit něco dodavateli, rozbije to účetnictví a ty výkazy a ukazatele ztratí smysl. V podstatě by si každá firma musela vést rezervy pojmenované třeba „státní teror“ a z nich v případě potřeby brát nebo uzavřít nějaké pojištění (i když na to tě asi žádná pojišťovna nepojistí, protože to je hodně nepředvídatelné).
Hlavně jde o zrůdný zásah do trhu a staví to na hlavu dodavatelsko-odběratelské vztahy – místo aby si ti dva dohodli cenu, dodali zboží/službu a hotovo, tak to dělá z dodavatele investora, který má mít podíl na zisku.Úplně totéž už existovalo u některých děl dřív. Je to odměna z opětovného prodeje originálu díla uměleckého (§ 24). Tam se to platí jen za určitých podmínek, ale je to tentýž princip.
Zajímavé to bude taky z pohledu účetnictví: účtované náklady a výnosy v daném období by měly odrážet realitu – viz odpisy: koupím si nějaký dlouhodobý majetek, mám z něj užitek několik let, tak ho dávám po částech do nákladů několik let, aby to právě odpovídalo realitě (ne že to dám do nákladů hned první rok, kde jsem měl jen peněžní výdaj, protože pak by se rozsypala ta logická vazba mezi náklady a z nich plynoucími výnosy – oboje rozložené do několik let). Když tě soud donutí dodatečně zaplatit něco dodavateli, rozbije to účetnictví a ty výkazy a ukazatele ztratí smysl. V podstatě by si každá firma musela vést rezervy pojmenované třeba „státní teror“ a z nich v případě potřeby brát nebo uzavřít nějaké pojištění (i když na to tě asi žádná pojišťovna nepojistí, protože to je hodně nepředvídatelné).To je dobrá poznámka. Za současných podmínek navíc daňový průser, protože i pokud by se vytvářely rezervy (v jaké výši?), nebyly by za současné legislativy daňově uznatelné.
Naopak by mozna nebylo od veci to napadnout prave ted. Pred volbama ...Někdo si to může dát do programu. Piráti o tom vědí, tehdy jsem to probíral s místopředsedou Mikulášem Ferjenčíkem.
Tiskni
Sdílej: