Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Vývojář je zároveň i uživatelem – platí pro něj tedy stejné výhody. Přestav si aplikaci, kterou používáš a líbí se ti nějaké její funkce, chtěl by ses podívat, jak je to naprogramované, abys mohl totéž použít jinde, nebo to přímo okopírovat, nebo by sis chtěl aplikaci upravit… pokud ta aplikace používá GPL knihovny a je tudíž i sama pod GPL, tak to pro tebe – jakožto vývojáře – přináší tyhle svobody, můžeš program studovat, používat za libovolným účelem, upravovat a šířit.
Nikdo tě nenutí ten software používat a nemáš na něj žádný nárok – autor ho vůbec nemusel vytvořit nebo si ho mohl nechat jen pro sebe. Nebo ho mohl vydat pod proprietární licencí a nedovolit ti ho šířit, upravovat, studovat, používat komerčně nebo používat k jiným než autorem vyjmenovaným účelům. GNU GPL ti oproti tomu tu svobodu zaručuje – můžeš software používat k libovolnému účelu, můžeš ho studovat, upravovat, šířit…
Mám Playstation 4, nestál vôbec "spoustu peněz"
To je dost nesouvisející efekt resp. cenová politika, která je založená na tom, že jeden výrobek je levný (někdy i pod výrobními náklady) a k němu komplementární produkt (v tomto případě hry) naopak drahý a dohromady na tom výrobce vydělá. Ze stejného důvodu lze někdy koupit třeba tiskárnu, která je jen o něco málo dražší než tonery/inkousty do ní atd.
Jenže ty to bereš tak jakoby to "pronajímání" bylo něco špatného.
Tohle vlákno začalo otázkami ohledně svobody softwarových licencí. Pokud si uživatel jen pronajímá nějakou černou skříňku, do které nevidí, natož aby měl šanci ovlivnit, co se uvnitř děje, tak to nemá se svobodným softwarem vůbec nic společného – je to pravý opak té svobody, kterou GPL zaručuje všem uživatelům (včetně programátorů).
Viz diskuse pod vedlejší zprávičkou. Jinak bude lepší, když se na tohle zeptáš v poradně – tam ti to spíš vysvětlí a může to pomoci i ostatním, kteří v tom nemají jasno, zatímco tady pod zprávičkami to zapadne a podle titulku to nikdo nedohledá.
GPL není svobodná licenceGPL samozřejmě svobodná je.
Tiskni
Sdílej: