Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Původně to byly samostatné programy, každý s úplně jiným stylem ovládání, takže schéma se tvořilo v jednom prostředí, součástky k symbolům se přiřazovaly v dalším, pcb se dělala v třetím programu s odlišnými klávesovými zkratkami, chováním myši, a tak. Ještě ve verzích 3.x to bylo bolestivě znát. Část UI byla pouze francouzsky, včetně knihovny součástek... verzi 4 jsem se nebál nasadit ve firmě, v současné 5.1.x dělám regulérně s LPDDR4. Je to dospělé, jen si na to musí člověk zvyknout, není to luxus jako Altium.
LibrePCB jde od začátku velmi ucelenou cestou, UX se v celém procesu nemění, dbá se tam v prvé řadě na korektnost (zatímco u KiCADu to někdy vypadá, že segfault je normální stav :) ale co do reálné použitelnosti jsou teprve na začátku.
IMO by bylo super, kdyby se jádra těch komponent postupem času vyčlenila do samostatných knihoven, podobně jako to pro mechanický CAD dělá OpenCASCADE. Pak by se sdílela práce na kritické funkcionalitě, ale věci jako UI a workflow by si každý projekt řešil tím svým unikátním způsobem.
Mimochodem, ještě tu je třetí, starší EDA sada, která se jmenuje gEDA - v tom jsme úspěšně dělali šestivrstvé plošné spoje pro MIPS už někdy léta Páně 2004
a je to hodně podobné starému KiCADu.
Tiskni
Sdílej: