MeowCAD (diskuse)

[the.max]

Samotná aplikace není všechno, důležité jsou také knihovny s komponenty, což u Eaglu je fajn, že knihovny jsou na kde co a i výrobci rovnou vydávají knihovny k novým produktům.

[pc2005]

Pokud nemá tak šílený GUI jako eagle 4/5, tak si klidně knihovny vyrobím sám .

[xkucf03]

Má vůbec nějaký elektro-CAD nešílené GUI?

Zatím mi přijde, že tak leda Fritzing, který je trochu pro lamy (ale na jednoduché obvody stačí).

[Jendа]

Má vůbec nějaký elektro-CAD nešílené GUI?

gEDA. Na druhou stranu její pcb návrhář má úplně dementní filozofii tahání propojů.

[GeBu]

V roce 1996 jsem se potkal s DOS verzí PADSu - masakr: bez návodu jsem nebyl schopen ani uložit rozdělanou práci (tzv. job). Na netu jsem někde viděl, že první verze byla vydána v roce 1985. To dost vysvětluje - v té době nebyly ještě ustáleny nějaké návyky pro ovládání PC pomocí GUI. Kdo jak co vymyslel tak to bylo. A tím, že programy používala poměrně uzavřená skupina lidí, která si na ovládání konkrétního programu navykla, tak nebyl důvod ovládání změnit. Spíš to bylo nežádoucí. Programátor je jen vylaďoval na přání uživatelů.

Postupně jsem od DOS verze přešel přes verzi pro Win 3.1, 95, 98 až tak zhruba do roku 2010 (pak jsem přešel na Eagle) a viděl jsem, jak se to vyvíjí směrem k běžnému ovládání Windows. Ale některé věci zůstaly. Bylo zajímavé sledovat jak mladí (moji žáci) s ovládáním bojují. Logika programu totiž byla v tom napřed vybrat funkci a pak teprve objekt, na kterém se bude provádět - často se totiž prováděla jedna operace postupně na více objektech. Kdo má návyky z Windows tak funguje obráceně: napřed vybere objekt a pak volí (třeba z kontextové nabídky), co dělat.

[VSi]

Většina CAD SW si sebou táhne dlouhou historii, v rámci které je držena kontinuita GUI, což v dnešní době skutečně často působí šíleně. Je to trochu mimo téma, ale takový AutoCAD se v začátcích používal typicky v konfiugraci s dvěma monitory - jeden textová konzole EGA/VGA pro commandline a druhý na samostatné grafické kartě pro kreslený model bez nějakých menu, a tomu odpovídá logika řady věcí v dnešním GUI.

Z elektro CAD-ů, pokud se neomezíme na Linux a OSS, je celkem podařený CircuitMaker / CircuitStudio, které běží na enginu Altium Designer, což je skutečně dobrý CAD, nesrovnatelný třeba s tím Eaglem (vlastní zkušenost), ale jeho GUI si opět nese určitou kontinuitu, která je často dost WTF - ale nic na co by se nedalo za pár dnů zvyknout.

Další věc je, že pokud má ten SW být použitelný pro návrh desek na úrovni cca toho co obsahují dnešní PC mainboardy, tak GUI do určité míry šílené být musí.

[Jendа]

Co vlastně používáte pro návrh desek? Já gEDA, ale v pcb mě strašně štve že nejde tahat sběrnice a že když položím cestu a pak s ní nebo se součástkou potřebuju pohnout, tak je nejrychlejší smazat celé okolí a udělat ho znova, místo aby to mělo nějaký „chytrý“ posouvač jehož výsledek by pak stačilo jen lehce opravit.

[pc2005]

Já používám breadboard . Na Eaglu mě třeba štvalo, že když jsem posouval šoučástku ve schématu, tak se občas spojily vodiče.

[TomasM]

Navrhuji desky plošných spojů docela dlouho a chvíli mě to i živilo. Od návrhu jednovrstvých desek v CorelDraw (cca před 20ti lety), první pokusy s Ferdou v DOSu jsem se dostal k Eagle a dnes střídám Eagle (mám v něm řadu věcí, ze kterých můžu čerpat, jinak bych se k němu nevracel) a KiCAD.

KiCAD můžu jedině doporučit. Dá se sehnat řada knihoven, udělat vlastní prvky je jednodušší než v Eagle, online hlídání návrhových pravidel je návyková věc. Není problém kooperace mezi Eagle-OrCAD-KiCAD (kolegové používají každý něco jiného). Vývoj programu jde rychle dopředu, ale dělat věci na profesionální úrovni v něm lze již dlouho. Všechny datové soubory jsou v textovém formátu, což neuvěřitelně usnadňuje třeba úpravy knihoven.

Ale asi bych si nedovolil porovnávat KiCAD s MeowCAD. Tohle je webová aplikace, nemáte nic pod kontrolou. Zkoušel jsem několik podobných (nabízí to někteří výrobci PCB s možností okamžité výroby u nich) ale nešel bych do toho. Nemáte kontrolu nad během - nikdo nezaručí, že za rok tu ještě budou, večer používaná verze se do rána změní a může něco přestat fungovat, další den to opraví ale zase přestane fungovat něco jiného. Nezkoumal jsem to, ale pokud to nebude mít možnost ukládat data v offline v některém uznávaném formátu, tak bych se od toho držel zpátky. A to, že můžete sledovat a přispívat do cizích projektů (pravděpodobně půjdou i sdílet knihovny), bych jako výhodu nebral. Sám si všechny cizí knihovny kontroluju a často opravuju, protože málokterá jde použít tak jak je (malé plošky na pájení, chybné rozměry, chyby v číslování vývodů apod).

[Spike]

A to, že můžete sledovat a přispívat do cizích projektů (pravděpodobně půjdou i sdílet knihovny), bych jako výhodu nebral. Sám si všechny cizí knihovny kontroluju a často opravuju, protože málokterá jde použít tak jak je (malé plošky na pájení, chybné rozměry, chyby v číslování vývodů apod).

Nemohlo/nemělo by z toho MeowCADu nebo něčeho podobného nakonec vyrůst něco jako GitHub pro plošné spoje? Takový repozitář svobodného harware se sociálními prvky? Asi by ale měli oddělit nástroje pro samotnou tvorbu a ten repozitář.

[Jindřich Makovička]

O něco podobného se snaží i Altium s CircuitMakerem (a samozřejmě doufají, že si někteří uživatelé pak pořídí komerční verzi, nebo k tomu donutí firmu).

[GeBu]

Diskuse o KiCAD

[xkucf03]

MeowCAD je svobodný software (Affero GPL), takže závislosti na provozovateli se lze snadno vyhnout – lze si provozovat vlastní server v rámci firmy, klubu, rodiny… Ale přiznám se, že taky nejsem příznivcem cpaní všeho na web – spíš bych to dělal jako normální desktopovou aplikaci, která se dá snadno instalovat (je v distribucích), a ta může volitelně umožňovat spolupráci po síti (stahování knihoven, nahrávání výkresů atd.).

[Josef Kufner]

Výhodou je, že jako webová aplikace se to hodí například na provoz wiki s katalogem součástek. Takle funguje OpenStreetMap. Existují desktopové editory, ale když chceš opravit nějakou drobnost, má to webový editor, kde na mapě stačí jen ťuknout na "edit" a opravit to. Snižuje to vstupní bariéru právě u takovýchto drobností a tím výrazně roste kvalita celého projektu. Stačí se podívat na statistiky opensource projektů. Příspěvky, kdy jeden člověk pošle patch a pak dlouho nic, tvoří celkem podstatnou část vývoje.

[pc2005]

Jako nápad dobrej, ale bojím se, že webová aplikace bude mít problém třeba se schématem 4+ vrstvého motherboardu.

[xkucf03]

4+ vrstvého? Mně přišla dost pomalá i ta jednoduchá dema, co tam mají.

[hw]

Altium Designer, protože je z těch větších a schopnějších systémů nejlevnější. Pro malé desky do nějakých 4 vrstev a pár stovek (až jednotek tisíc) spojů je to ale asi jedno. Ještě někdy před pětadvaceti lety jsem navrhoval plošné spoje tužkou na milimetrový papír.