Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-10-01. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Jedná o první verzi postavenou na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 4.6 svobodného notačního programu MuseScore Studio (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Společnost OpenAI představila text-to-video AI model Sora 2 pro generování realistických videí z textového popisu. Přesnější, realističtější a lépe ovladatelný než předchozí modely. Nabízí také synchronizované dialogy a zvukové efekty.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.0, tj. první stabilní vydání založené na Ubuntu 24.04 LTS.
Rakouská armáda přechází na LibreOffice. Ne kvůli licencím (16 000 počítačů). Hlavním důvodem je digitální suverenita. Prezentace v pdf z LibreOffice Conference 2025.
Microsoft potvrdil, že portuje klienta Microsoft Teams na Linux. Microsoft Teams je firemní platforma, která umožňuje textovou komunikaci, video hovory, datové úložiště pro ukládání souborů (na těchto souborech lze také spolupracovat) a integraci dalších aplikací do tohoto prostředí. Služba je integrována v předplatném Office 365.
Tiskni
Sdílej:
presne.. vetsinou delam na notasech a tam clovek tezko pohleda model s vice nez 16g ram.. a 0.5G se do 16 az tak moc tolikrat nevlzeze..
Máme tu libpurple. Kdo mermomocí potřebuje něco jiného než XMPP, tak ať napíše svobodný plug-in do libpurple1 pro svůj protokol nebo ať si ho strčí někam. Uživatelé pak můžou používat libovolného IM klienta, klidně i na příkazové řádce a s minimálními nároky.
[1] případně do nějakého jiného otevřeného frameworku
Viz definice svobodného softwaru. Právo, aby tam kdokoli mohl zanášet chyby, tam rozhodně obsaženo není – každý projekt má nějakého správce a ten rozhoduje, co začlení a co ne. A nezávislý fork spravovaný někým jiným lze udělat jak ze svobodného softwaru, tak z open source.
-1
Nad Qt či GTK jsou napsané i poměrně složité aplikace jako Krita nebo Gimp a jsou samozřejmě multiplatformní. Popularita psaní aplikací v „HTML/CSS/JS“ je spíše důsledek webové (ne)kultury.
Skus si porovnat ako "lahko" sa vytvori napriklad stylovany treeview v GTK/Qt vs. React.
K čemu proboha „stylovaný treeview“? Jako uživatel chci standardní komponenty, ne mít každou aplikaci ve stylu „každý pes, jiná ves“. Tohle je opět příklad defektního myšlení webařů. Jsou posedlí unikátností svého výtvoru a nechápou, že uživatel to chce používat řešit pomocí aplikace nějaký úkol – a ne se kochat projevem nějakého „kreativce“.
Na desktopu jsou systémové styly/témata, které lze měnit napříč aplikacemi – to je normální a správný způsob stylování aplikací. A tyhle styly se dneska většinou píší v něčem hodně podobném CSS nebo přímo v CSS. Pokud bys chtěl styl pro konkrétní aplikaci, tak si ji třeba v případě Qt spustíš s parametrem např. -style Adwaita
a máš tu aplikaci v jiném stylu (pro GTK je myslím nějaká proměnná prostředí a lze tam udělat totéž).
K čemu proboha „stylovaný treeview“?Třeba je to tržní výhoda: jak se odlišit od konkurence. 😂
Tohle je opět příklad defektního myšlení webařů.Když „neviditelná ruka trhu“ rozhodne tak, že ti to nevyhovuje, jsou z toho hned defekty myšlení.
To je subjektivní – např. pro mě a spoustu lidí tady bude konkurenční výhoda to, že aplikace nevypadá jako od kolotočů a nebliká barevně jako forbes.
SlackV tom případě Zulip.