Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Tu aplikaci udelali zamestnanci neprogramatori ve svem volnem case.To jak fakt?
>Je to web, který jsme udělali asi za dva týdny a jeho jediný účel je zobrazovat jedno CSV do obrázku a na to jsme opravdu nechtěli dělat projekt od externí firmy za miliony.
Me spise desi jak to ministerstvo vydava za nejaky svuj pocin, pritom s tim vlastne nemeli nic spolecneho. Na skutecne autory se snese vlna nadavek za podobu kodu. Pritom za nic nemohou, jen si chteli jako neprogramatori nejak ulehcit praci a nadrizeni zverejnili jejich praci jako nejaky pocin ministerstva. Des.Já to absolutně nechápu. Pokud je to jen nabastleno ve volném čase zaměstnanci pro ulehčení práce, tak klobouk dolů a body za iniciativu. Ale také nechápu co má v tom případě co ministerstvo otevírat a vydávat tisková prohlášení.
Otázka: Proč, jak? Proč takovou věc dělají zaměstnanci ministerstva ve svém volném čase? Proč to není zaplacené?Máš nějakou zkušenost se státní správou a IT zakázkama? To se prvně vypíše výběrové řízení, kde nemá vůbec smysl nabízet míň jak stovky tisíc, protože se nikdo nepohrne do psaní nejasně definovaného systému (= nikdo to nevysoutěží, nic se neděje). Pak přijdou konzultanti, půl roku to analyzují a za další půl rok z nich vypadne nějaký bazmek, kde se rok přetlačuješ a reklamuješ, aby z toho nakonec vypadlo něco lehce použitelného. V celém procesu figurují tak dvě desítky lidí, od správce, architekta, harmonizátora, ITIL manažera, testera, firmu, co dělá audit legality a korektnosti procesu zakázky, všechni možní šéfové a tak dál. U těhle věcí bývá skoro nemožné už jen začít protlačovat jejich vznik, protože to naráží docela odpor napříč celou strukturou. Druhá možnost je najít si někoho, o kom víš, že je spolehlivý a udělá to +- podle toho, jak chceš, ale to musí být zakázka malého rozsahu do 50 tisíc, což když si přepočítáš na programátorský čas vezme jen málokdo a když už jo, tak je to většinou buď začátečník, nebo student, nebo nadšenec. Proto se ti jako zaměstnanci vyplatí to prostě nahackovat o volném čase, což může být taky docela, ehm, diskutabilní, protože oficiálně to samozřejmě o volném čase dělat musíš, neoficiálně se dá lecos*.. V tomhle je problém většiny podobných institucí, že sice mají svoje IT techniky, kteří se starají o počítače, ale už jim chybí osoba programátora, který by mohl dělat různé menší tooly operativně podle toho, co je zrovna potřeba. Když zrovna někdo něco umí, tak něco nahackuje o volném čase či o pracovním, pokud mu to signifikantně ušetří čas, problém je potom když dá výpověď, tak se k tomu lidi chovají jako k nějakému magickému artefaktu, kterému je třeba se klanět a kterému nikdo nerozumí. Pak to končí tak, že se tam 20 let používá stejný pascalový script, dokud se nerozbije. Pak se najme 10 brigádníků, aby dělali tu samou práci ručně. A ne, to si nedělám srandu, fakt jsem to viděl a je to docela běžná praxe. *Viz ten git log, čímž samozřejmě nechci nikoho obviňovat a je otázka, kdy to psali reálně:
Date: Wed Mar 30 14:46:09 2016 +0200 Date: Wed Mar 30 14:19:23 2016 +0200 Date: Wed Mar 30 14:15:00 2016 +0200 Date: Wed Mar 30 14:12:21 2016 +0200 Date: Wed Mar 30 14:11:14 2016 +0200 Date: Wed Mar 30 14:10:34 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 17:09:04 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 15:26:16 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 15:11:50 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 15:11:18 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 12:14:04 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 12:12:40 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 12:11:24 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 12:05:38 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:54:38 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:53:24 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:51:43 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:47:37 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:43:22 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:41:03 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:40:48 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:38:58 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:36:12 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:24:57 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:24:25 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:23:00 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:20:17 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:16:38 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:16:26 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:02:06 2016 +0200 Date: Tue Mar 22 16:51:58 2016 +0100 Date: Tue Mar 22 16:49:48 2016 +0100 Date: Tue Mar 22 14:10:29 2016 +0100
Máš nějakou zkušenost se státní správou a IT zakázkama?Ne. Je to vidět co?
Hele když už jsme u toho, jeden 2k SPARC T5-2 stojí 4 057 479,45 CZK (čti: čtyřimelounypadesátsedumtisíc…)?
Servery budou přidávány do již provozovaného clusteru (Sun Cluster 3.3) k serverům SPARC T4-4 a SPARC Enterprise M5000. Servery musí být dodány s licencemi clusteru, které pokrývají čtvrtinu výpočetních zdrojů serverů. Zbylé zdroje, nepokryté licencí clusteru, budou využity pro aplikační instance nevyžadující provoz ve vysoce dostupném prostředí a dále pro instance na vývoj a testování aplikací. Servery budou provozovány v clusteru s virtuálními instancemi aplikací a instancemi databází INFORMIX a ORACLE. Proto musí nabízené servery obsahovat i podporu (licence, aktivační klíče apod.) virtualizace, která je uznávaná společností IBM a ORACLE jako licenční rozhraní pro ORACLE a INFORMIX, a která je certifikována pro provoz ve zmíněném clusterovém prostředí. Virtualizace může být realizovaná na hardwarové i softwarové úrovni za podmínky, že takto vytvořená virtuální prostředí budou v provozovaném prostředí plně funkční. Součástí dodávky a implementace je záruka/servisní služby na HW v délce trvání 36 měsíců a maintenace/subscription SW v délce trvání rovněž 36 měsíců.Na konci mají přehled cen:
Což mi nepřijde nijak přehnané. Spíš je divné to rozdělení těch částek na tak divně náhodné sumy v korunách. Jakože proč třeba ta servisní podpora OPSfS pro Solaris Cluster stojí tu korunu na konci.
2x server SPARC T5-2 vč. Logistiky 2 329 205 servisní podpora OPSfS pro 2x SPARC T5-2 na 3 roky 831 022 8x licence Solaris Cluster 385 093 servisní podpora OPSfS pro 8x Solaris Cluster na 3 roky 254 161 Instalace, implementace a ostatní služby 257 996
Tiskni
Sdílej: