Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
hlavně zabugovaný a pomalý.Snad si naivne nemyslis, ze to nova verze spravi
Porad je min zabugovanej nez tvoje mama.
The stop and reload buttons have been merged into a single button on Windows, Mac and Linux
Jak já toto neznášam. Rovnako ako merged stop / pause u prehrávačov.
Chromizácia; tfuj.
Dvouurovnove menu se mi moc nelibi, ale normalni menu jde nastesti vyvolat pres Alt.A není v takovém případě pro tebe lepší si lištu s hlavní nabídkou trvale zobrazit? Pravé tlačítko na liště, zaškrtni "Hlavní nabídka" a máš ji zpět. Tlačítko s nabídkou v hlavičce okna v takovém případě zmizí.
nacpali (minimalne na Windows) do titulku oknaTohle přímo nesnáším. Titulek okna nepatří aplikaci, ale správci oken. Když budu chtít ušetřit místo na obrazovce, tak si ten titulkový pruh jednoduše klávesovou zkratkou vypnu*, ale aplikace se do něj nemá co montovat – aplikace si má „žít“ uvnitř toho okna
*) a taky že to dělám – u oken, která mám celou dobu maximalizované a nijak s nimi nehýbu, nemá smysl, aby ho měly.
Strict-Transport-Security a přepis těch odkazů udělá prohlížeč? To mi připadá úplně postavené na hlavu… Ale pořád ještě je tu šance, že jsem to jenom nepochopil.
If a web page provide has an https version but you access it through http, what happens? The http version of the Website re-direct you to the https, but you first talked to the non-encrypted version of the website. These behaviors can be exploited to run a man-in-the-middle attack.Nejviditelnější efekt je, že když uživatel zadá "url" ve tvaru
www.example.com, prohlížeč ho ihned pošle na https://www.example.com/ (tedy až poté, co jednou přistoupí na http://www.example.com/ a po přesměrování dostane tu hlavičku).
Více viz v draftu toho RFC, třeba 2.2 Strict Transport Security Policy Effects:
- All insecure ("http") connections to a HSTS Server are redirected by the HSTS Server to be secure connections ("https").
- The UA terminates, without user recourse, any secure transport connection attempts upon any and all secure transport errors or warnings, including those caused by a site presenting self-signed certificates.
- UAs transform insecure URI references to a HSTS Server into secure URI references before dereferencing them.
Přitom by stačilo údaj o používaném HTTPS umístit do DNS, klidně i s otiskem certifikátu.Možná až se pořádně rozšíří DNSSEC (i na klientech). Pak by se to trochu krylo s CA – resp. u nedůležitých webů by člověk mohl spoléhat na ověření certifikátu přes DNSSEC a u těch důležitých, by se spoléhal ještě na to, že je certifikát podepsaný nějakou důvěryhodnou CA.
Posílat po šifrovaném spojení informaci, že komunikace má vždycky jít po šifrovaném spojení
XMLHttpRequestu, pak byla zřejmě vyhlášena nějaká tajná soutěž o to, kdo vymyslí větší nesmysl, která běží dodnes.
Když už nám chtějí nutit HTTPS tam, kde to jde, bude možné vypnout / redukovat to otrocké proklikávání se self-signed certifikáty? 
bez toho aby jsi overil ze protistrana je ta protistrana za kterou se vydava je to sifrovani k nicemu.Proto by to mělo fungovat tak, že uživatele nebudu mást nějakým
http nebo https, ale zobrazím to oboje stejně (třeba nijak). Teprve pokud je uživatel připojen přes HTTPS, certifikát je důvěryhodný a platný, dám to uživateli nějak (oblíbená zelená ikona) najevo. Takže server s pochybným certifikátem bude z pohledu uživatele vypadat jako obyčejné HTTP, což je správně, protože je to ekvivalentní. Teprve přes nějaké informace o stránce se případně uživatel dokliká k tomu, že to bylo HTTPS a nějaký pochybný certifikát, který si bude moci nainstalovat.
Chrome už se tímhle směrem vydalo (zatím skrývá protokol u HTTP, to je první krůček), Firefox se zatím vydal bůhvíkam, protože na některé stránky (možná s expirovaným certifikátem?) se přes HTTPS už vůbec nedostanete, certifikát prostě nejde naklikat. Jediná možnost je (asi) certifikát stáhnout v jiném prohlížeči a nainstalovat pak do Firefoxu.
Takže server s pochybným certifikátem bude z pohledu uživatele vypadat jako obyčejné HTTP, což je správně, protože je to ekvivalentní.Pak je ale potřeba, aby prohlížeč měl zabudovanou funkcionalitu, jakou má rozšíření Certificate Patrol. Když uživatel přijde na nějakou cizí (kde ještě nebyl) a nedůležitou stránku, tak souhlasím, že je dobré, aby ho prohlížeč neotravoval s nějakými certifikáty – prostě se může tvářit, jako že je to nešifrované, i když to šifrované je, ale nedůvěryhodně. Uživatel si přečte třeba nějakou stránku na wiki nebo fórum, kam se náhodou dostal z prohlížeče, zjistí, co potřeboval, a stránku zase zavře – nic se neděje a není potřeba ho stresovat s nějakým šifrováním. Ale v případě stránek, na kterých už uživatel byl a má tam např. založený uživatelský účet (tzn. posílá tam svoje heslo a další důvěrné informace), je potřeba, aby prohlížeč uživatele nějak důrazněji varoval, že spojení není šifrované nebo že se certifikát změnil – že zmizí nějaká ikonka nebo zelený proužek, to mi přijde nedostatečné.
Ale v případě stránek, na kterých už uživatel byl a má tam např. založený uživatelský účet (tzn. posílá tam svoje heslo a další důvěrné informace), je potřeba, aby prohlížeč uživatele nějak důrazněji varoval, že spojení není šifrované nebo že se certifikát změnil – že zmizí nějaká ikonka nebo zelený proužek, to mi přijde nedostatečné.Myslím, že nejjednodušší by bylo, aby si uživatel vytvářel seznam webů, které chce používat jen s HTTPS – třeba klikne na onu zelenou ikonku, zobrazí se mu certifikát a u toho tlačítko „na tento web vždy přistupovat jen přes HTTPS“. Když by se pak uživatel jakýmkoli způsobem dostal na HTTP verzi, prohlížeč ho automaticky přesměruje. Tedy v podstatě to samé, co dělá HSTS, ale řízené uživatelem, nikoli serverem nebo útočníkem. Mimochodem, to je ale nadstavbová funkcionalita, dnes taky prohlížeč nikoho nevaruje, že se mu v adresním řádku na začátku ztratilo jedno „s“ a zmizela zelená ikona.
Tiskni
Sdílej: