Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Napište připomínky na materiály k výuce v kurzech Národního programu počítačové gramotnosti. Po přečtení je jasné, že Ministerstvo informatiky dělá firmě Microsoft podporu a reklamu z našich daní.
Tiskni
Sdílej:
Jinak připomínek je tam až až, zatím se nikdo z MIČR nenamáhal odpovědět.
. Tento sh.t od ministerstva mne opravdu dvakrat nefascinuje a uz alespon vim, co za literaturu durazne nedoporucovat.
), atd atd. Nehledě na to, že znalosti z kvalitních materiálů o Windows / MSO / MSIE by lidé využili i při práci s KDE / OOo / Firefoxem (např.)
Ale (jakkoliv oprávněné) řeči o podpoře MS z našich daní IMHO jenom nahávají MIČR aby celou diskusi smetlo ze stolu jako výkřiky pár fanatiků.
(*) S tím centrum.cz si už, pravda, tak jistý nejsem.
(**) Strana 15 a dále ve Word.pdf...
Mimochodom, ak sa niekto chce do takej veci pustit, tak odporucam zohnat si informacie. Napr. na stranke Statneho pedagogickeho ustavu su tzv. Vzdelavacie standardy, ucebne plany a osnovy (nevie niekto co je ekvivalent v CR?). Tazko mi ale padne pisat ucebnicu, v ktorej sa pocitac sklada podla toho co hovori von Neumanova schema. Nic proti p. Neumanovi, ale pre _uzivatela_ (co by mal byt produkt klasickej gymnazialnej vyuky informatiky) je to k nicomu. Vacsina tych dokumentov si dava pozor a nie je 'MS positive', ale prepracovanie so zameranim na sucasnu dobu, otvorene formaty, atd atd, by im isto neuskodilo. Ale ich implementacia v praxi casto 'MS positive' je. Potom som cirou nahodou chytil od ruky akusi knizku a ajhla. Prvych par kapitol bolo venovanych tomu co som prave dal dohromady. Odhliadnuc od toho, ze zvysok knizky je zamerany na SW od MS, pripadalo mi to lepsie, ako tie skripta.
Pytal som sa jedneho ucitela, preco vlastne skripta, ked ta knizka vyzera rozumnejsie. A on vravi: kniziek je dost, chybaju nam pracovne listy - vies nieco ako zbierka prikladov. Tam uz Tex nie je to prave orechove. Skor by to chcelo nejaku webovu aplikaciu.
Kazdopadne si myslim, ze stvorenie ucebnice odbornou komunitou je dobry napad. Chce to ucebnicu, ktora popise principy a neprodukuje cvicene opice a svoju snahu zatial nevzdavam.
Navyse to bolo pre slovenskych studentov a v cestine (nic proti cestine, ale ucebnica by mala byt v statnom jazyku).Vtipné. Na školách technických směrů jsou v některých případech jedinou literaturou texty (nejde často ani o učebnice) v angličtině. Co by někteří dali za učebnici ve slovenštině.